Vítáme Vás na naší další sérii, která se bude tentokrát věnovat Sluneční soustavě. Nechali jsme se inspirovat dvěma sériemi u jezera Most – Slunce a Měsíc, a vytvořili jsme ještě navíc Planetu. Alespoň tedy na mapě… Na výchozích souřadnicích se krabičky samozřejmě nenachází, jejich umístění si musíte vyluštit. U každé kešky jsem Vám shrnula pár informací o různých částech Sluneční soustavy, a abyste je mohli najít, musíte u každé správně odpovědět na otázku pod textem. U správné odpovědi jsou napsané souřadnice místa, kde se krabička nachází.
Jedná se o středně dlouhý okruh, který začíná poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Projdete se kolem jezera Most, podél řeky Bíliny a vrátíte se zpět ke kostelu z druhé strany. Upozorňuji, že pro žádnou keš není třeba vstupovat do kolejiště, ani do řeky, ani lézt na stromy. Všechny jsou umístěny poměrně blízko cesty. Kešky pod čísly 1 až 16 jsou mikro, většinou visí na stromě, některé jsou magnetické, případně jsou schované pod kameny. Samozřejmě můžete využít nápovědu, případně i fotohint, na který v nápovědě upozorním.
Celou trasu zvládnete s kočárkem, což máme několikrát vyzkoušeno, a také můžete jet na kole. Auta nechte prosím zaparkovaná v okolí kostela. Můžete také využít MHD, nejbližší autobusovou zastávkou je RICO nebo Děkanský kostel, pokud pojedete tramvají, můžete vystoupit na zastávce Zimní stadion a projít přes most směrem ke kostelu.
Předem upozorňuji, že kolem kešky číslo 9 se nachází z obou stran proluka z důvodu značného přeplnění okolí jezera, tak se nelekejte, že máte třeba vyluštěno špatně. V textu každé kešky jsou také fotky z okolí jezera a kostela, které jsme pořídily s dcerkou při procházkách v těchto místech za účelem tvorby této série. Bonusová keška se nachází pod číslem 17, je střední velikosti a k jejímu nalezení budete potřebovat bonusová čísla, která se postupně opakují v každé z kešek série, tak si je po cestě zaznamenejte. Pokud budete chtít, můžete k logům přidat také nějaké fotky, avšak prosím, nefoťte přímo umístění či provedení keší. Děkujeme a přejeme příjemnou procházku.
Nyní přejdeme k jednotlivým textům …
Sluneční soustava 9 Jupiter
Jupiter je největší planetou Sluneční soustavy, v pořadí pátou od Slunce a patří do skupiny plynných obrů. Má hmotnost přibližně jedné tisíciny Slunce, což je dva a půl krát více, než mají všechny ostatní planety dohromady. Okolo planety se nacházejí slabé prstence a silný radiační pás. Předpokládá se, že je planeta tvořena vodíkem, heliem a organickými sloučeninami, avšak nemáme zatím možnosti prozkoumat povrch do větší hloubky. Byl prozkoumán několika automatickými sondami, osm let kolem něj obíhala sonda Galileo, novější data pochází ze sondy New Horizon.
Existují dvě teorie, které vysvětlují vznik plynných obrů, teorie akrece a teorie gravitačního kolapsu.
Teorie akrece popisuje vznik nejen terestrických planet, které vznikaly postupným shlukováním částic do větších a větších těles, ale může také platit i pro plynné obry, kteří však vlivem velké gravitace strhávali do svého okolí plyn a další částice, které se postupně nabalovaly na pevné jádro, až planeta dorostla do dnešní velikosti.
Teorie gravitačního kolapsu předpokládá, že plynní obři vznikli náhlým smrštěním z nahuštěného shluku v zárodečném disku podobně, jako je tomu při vzniku hvězd. Jupiterovy měsíce vznikly však nejspíše způsobem, jakým vznikají terestrické planety.
Při pohledu na Jupiter vidíme různé barevné pruhy a skvrny, které jsou atmosférickými bouřemi. Nejznámější je tzv. Velká rudá skvrna, která je známá minimálně od 17. století. Nachází se na jižní polokouli Jupitera, v horních částech jeho atmosféry. V podstatě se jedná o obrovský hurikán, anticyklónu, přibližně dvakrát větší, než je planeta Země. Roku 2008 byla objevena další skvrna tzv. Rudá skvrna junior, která vznikla nově, nejspíše roku 2006 a nachází se blízko Velké rudé skvrny. Je to atmosférický útvar, konkrétně vír.
Jupiter má nejméně 92 měsíců, 73 z nich je menších než 10 km v průměru a 50 z nich bylo objeveno až v tomto tisíciletí. První z nich objevil roku 1610 Galileo Galilei a jde o čtyři velké měsíce, tzv. Galileovy měsíce, Io, Europa, Ganymedes a Callisto. U jejich pohybu bylo zřejmé, že jeho centrem není Země, a to bylo jedním z bodů obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet.
Jak na keš?
Stačí správně odpovědět na otázku.
Kde se nachází Velká rudá skvrna?
A) na severní polokouli Jupiteru N 50° 31.541' E 013° 37.393'
B) na jižní polokouli Jupiteru N 50° 31.514' E 013° 37.933'
Hodně štěstí při lovu přejí Bydláci. 
