Vítáme Vás na naší další sérii, která se bude tentokrát věnovat Sluneční soustavě. Nechali jsme se inspirovat dvěma sériemi u jezera Most – Slunce a Měsíc, a vytvořili jsme ještě navíc Planetu. Alespoň tedy na mapě… Na výchozích souřadnicích se krabičky samozřejmě nenachází, jejich umístění si musíte vyluštit. U každé kešky jsem Vám shrnula pár informací o různých částech Sluneční soustavy, a abyste je mohli najít, musíte u každé správně odpovědět na otázku pod textem. U správné odpovědi jsou napsané souřadnice místa, kde se krabička nachází.
Jedná se o středně dlouhý okruh, který začíná poblíž kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě. Projdete se kolem jezera Most, podél řeky Bíliny a vrátíte se zpět ke kostelu z druhé strany. Upozorňuji, že pro žádnou keš není třeba vstupovat do kolejiště, ani do řeky, ani lézt na stromy. Všechny jsou umístěny poměrně blízko cesty. Kešky pod čísly 1 až 16 jsou mikro, většinou visí na stromě, některé jsou magnetické, případně jsou schované pod kameny. Samozřejmě můžete využít nápovědu, případně i fotohint, na který v nápovědě upozorním.
Celou trasu zvládnete s kočárkem, což máme několikrát vyzkoušeno, a také můžete jet na kole. Auta nechte prosím zaparkovaná v okolí kostela. Můžete také využít MHD, nejbližší autobusovou zastávkou je RICO nebo Děkanský kostel, pokud pojedete tramvají, můžete vystoupit na zastávce Zimní stadion a projít přes most směrem ke kostelu.
Předem upozorňuji, že kolem kešky číslo 9 se nachází z obou stran proluka z důvodu značného přeplnění okolí jezera, tak se nelekejte, že máte třeba vyluštěno špatně. V textu každé kešky jsou také fotky z okolí jezera a kostela, které jsme pořídily s dcerkou při procházkách v těchto místech za účelem tvorby této série. Bonusová keška se nachází pod číslem 17, je střední velikosti a k jejímu nalezení budete potřebovat bonusová čísla, která se postupně opakují v každé z kešek série, tak si je po cestě zaznamenejte. Pokud budete chtít, můžete k logům přidat také nějaké fotky, avšak prosím, nefoťte přímo umístění či provedení keší. Děkujeme a přejeme příjemnou procházku.
Nyní přejdeme k jednotlivým textům …
Sluneční soustava 4 Planety
Planeta neboli oběžnice je v rámci Sluneční soustavy takové těleso, které obíhá kolem Slunce a splňuje následující kritéria:
- má dostatečnou hmotnost, aby ji její gravitační síly zformovaly do přibližně kulovitého tvaru, je v tzv. hydrostatické rovnováze
- je dominantní v zóně své oběžné dráhy
- není měsícem jiného tělesa
Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce, které je ve společném ohnisku oběžných elips, přesněji obíhají kolem barycentra (těžiště) Sluneční soustavy, které se nachází v tělese Slunce nebo v jeho blízkosti. Měsíce obíhají kolem planet také po eliptických drahách. Nejsou však dokonale eliptické, vzhledem k tomu, jak na sebe planety a další vesmírná tělesa navzájem působí.
Planety sluneční soustavy jsou v pořadí: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun.
Do roku 2006 bylo devátou planetou sluneční soustavy také Pluto a do roku 1850 i Ceres.
Planety lze rozdělit podle složení do více kategorií:
- terestrické neboli kamenné – planety tvořené převážně z hornin (Merkur, Venuše, Země, Mars)
- plynní obři neboli joviální – planety podobné Jupiteru, které jsou tvořené z plynů (Jupiter, Saturn, Uran, Neptun)
- uranské neboli ledoví obři – podskupina, kam se řadí Uran a Neptun, od Jupiteru a Saturnu se liší vyčerpáním vodíku a helia a jsou tvořeny ledem a podílem hornin
Prvních pět planet bylo objeveno už ve středověku. V roce 2016 byla naopak některými astronomy předpovězena Devátá planeta. Je hypotetickou planetou, nebyla totiž prokázána pozorováním, pouze matematickými výpočty, a měla by být teoreticky pětkrát hmotnější než Země. Tuto teorii však mnoho vědců nepodporuje.
Exoplanety jsou planety, které se nachází mimo naši Sluneční soustavu. Roku 2007 bylo známo 235 planet, začátkem roku 2010 až 430. Exoplanetární soustavy jsou soustavy planet, které obíhají kolem jiné hvězdy, než je Slunce.
Existují výzkumy a seznamy potenciálně obyvatelných exoplanet. V roce 2015 se došlo k závěru, že mezi tři nejvhodnější kandidáty patří: Kepler-62f, Kepler-186f a Kepler-442b. Hlavním kritériem je, aby se planeta nacházela v obyvatelné zóně (ekosféře), v ideální vzdálenosti od své mateřské hvězdy a aby se voda na jejím povrchu dokázala udržet v kapalném skupenství.
Kepler-62f je jednou z pěti planet obíhající hvězdu Kepler-62. Nachází se v souhvězdí Lyry asi 1200 světelných let od Země. Patrně se jedná o terestrické těleso, na jehož povrchu by se mohl vyskytovat oceán.
Kepler-186f je exoplaneta, která se nachází v systému Kepler 186 v souhvězdí Labutě. V porovnání se Zemí je 1,11krát větší, rok zde trvá 130 dní. Je zde možnost, že se na planetě nachází voda v kapalném skupenství, proto by zde mohl být možný mimozemský život, byť jen třeba na primitivní úrovni.
Kepler-442b je extrasolání planeta objevená roku 2015, která je velice podobná planetě Zemi. Nachází se v souhvězdí Lyra, asi 1120 světelných let od Země. Planeta se taktéž nachází v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy a odhaduje se, že povrch planety může být skalnatý a může se zde vyskytovat voda.
Jak na keš?
Stačí správně odpovědět na otázku.
Co znamená pojem terestrická planeta?
A) Planety, které mají na svém povrchu velkou teplotu. N 50° 31.586' E 013° 38.638'
B) Planety, které jsou složeny převážně z hornin a jsou podobné Zemi. N 50° 31.568' E 013° 38.368'
Hodně štěstí při lovu přejí Bydláci.
