O místě
Když v roce 1911 Bohumír Jaroněk inicioval založení Valašského muzejního a národopisného spolku, nejspíš netušil, že právě tvoří své životní dílo. Byl předsedou tohoto spolku až do roku 1925, kdy smysl spolku došel svého naplnění a vzniklo Valašské muzeum v přírodě, lidově zvané moravský skanzen v Rožnově pod Radhoštěm. Ačkoliv je rozsahově největší, vzniklo až jako druhé po staročeské chalupě, která vznikla již v roce 1895 a dnes je součástí Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem.
První stavba, kterou se bratrům Jaroňkovým podařilo do muzea získat byla stará dřevěná radnice z rožnovského náměstí z roku 1770. Získali nejen budovu radnice, ale od města Rožnova také povolení pro její přesun na mýtinku v tehdejší hájnici, dnešním městském parku. Vznikl tak úplný základ dnešního dřevěného městečka.
Radnice je poschoďová roubená stavba s podsíňkem (tedy dřevěnou obdobou podloubí), která má dnes v přízemí umístěn poštovní úřad (který zde ale nikdy nebyl) a krám. V poschodí je pak velká místnost pro schůze obecní rady a jednou měsíčně i měšťanů a kancelář, která příležitostně sloužila i jako místnost pro ubytování vzácných hostů.
Rožnov počátkem 20. století postupně rostl, neboť lázeňský provoz městečka vyžadoval řadu modernizací a tak původní dřevěné domy, pro které byl Rožnov dobře známý nahrazovaly nové zděné domy. Některé z původních domů můžeme dodnes obdivovat v dřevěném městečku, kam se je Valašskému muzejnímu a národopisnému spolku povedlo dostat. Jedná se předeším o Billův měšťanský dům z roku 1750, nebo Hospodu Na Posledním groši. Obě tyto stavby stávaly přímo na Rožnovském náměstí.
Billův dům je opět roubená poschoďová stavba, která v přízemí prezentuje dobovou podobu života měšťanské rodiny a jejího řemeslné obživy v podobě krejčovské dílny. V patře je pak umístěna expozice podoby tehdejšího lázeňského ubytování. Právě v tomto domě byl ve skutečnosti po jistou dobu umístěn poštovní úřad, neboť majitel Martin Bill byl také poštovním úředníkem.
Hospoda Na Posledním groši je kopie Žingorovy chalupy, o které se říká, že to byla poslední dřevěná chalupa na rožnovském náměstí. Je to pravda jen z poloviny. Byla to poslední přiznaná dřevěnice, nicméně na rožnovském náměstí dodnes stojí poslední dřevěný dům, v rohu u výjezdu na Palackého ulici. Dříve v ní bývala cukrárna, dnes je v ní trafika.
Vedle hospody na Posledním groši stojí Vaškova hospoda, rovněž roubená patrová stavba s podsíňkem, jejží přízemí sloužilo jako pohostinství, v patře se bylo možné ubytovat a která pro potřeby pohostinství slouží dodnes. Za Vaškovou hospodou najdeme kopii kuželny z Ústí u Vsetína.
Naproti nim stojí věděcká kopie fojtství, jehož originál stojí dodnes na začátku údolí Bzového ve Velkých Karlovicách. Originál ovšem narozdíl od dřevěného městečka stojí na samotě a jeho hospodářský dvůr je poněkud mohutnější a ze všech stran obestavěný. Je zajímavé, že budova původního rožnovského fojtství dodnes stojí na svém původním místě v ulici Pivovarská a nedávno dokonce prošla rekonstrukcí.
Dominanta a lze říci, že i ikonická stavba celého Valašského muzea v přírodě je v letech 1939-1941 vystavěná kopie kostela sv. Anny z Větřkovic, která uzavírá centrální prostor dřevěného městečka.
Tato volná kopie jednolodního kostela z Větřkovic je neroubenou stavbou s poměrně mohutnou věží a se zděnou sakristií na severní straně budovy. Vnitřní výbavu tvoří dva oltáře zasvěcené sv. Anně a sv. Václavovi a vnitřní výzdobu tvoří plastiky a obrazy s náboženskou tématikou. Zaujme poměrně neobvyklá modrá vnitřní výzdoba. Okolí kostela tvoří ukázka hřbitova kolem kostela tak jak bývaly budovány.
V tomto případě se však jedná o tzv. Valašský slavín, tedy místo posledního skutečného i symbolického odpočinku významných osobností, které se svou činností zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska. Součástí hřbitova jsou i ukázky portášských hrobů. Nad boční brankou vedoucí na hřbitov je příznačný nápis Číslo poslední.
V zadní části areálu je pak několik dalších menších i větších staveb, které sem postupně přibyly v druhé polovině 20. století. Jedná se především o sýpky z Prostřední Suché a Heřmanic, soukenické stodůlky ze Štramberka, Vlčkova palírna z Lačnova a přístřešek pro pohřební vůz (z Rožnova). Mezi menší stavby a objekty, pak patří soubor klátových úlů, zvonička z Horního Lidče, mostek přes potok se sochou sv. Jana Nepomuckého z Valašské Meziříčí a kříž Porubského opět z Rožnova. Mezi Vaškovou hospodou a rožnovskou radnicí lze také nalézt dobovou konstrukci na uložení hasičských pomůcek a vedle ní stojící zastřešenou studnu s rumpálem. Přes léto bývá také v provozu na prostanství mezi Billovým domem, kostelem a Janíkovou stodolou dobový kolotoč.
Mimo tyto stavby stojí v areálu také několik nepůvodních staveb. Jde především o dřevěný komorní amfiteátr a Janíkovu stodolu, které slouží především pro folklórní taneční a pěvecká vystoupení. Samostatnou zděnou budovou je bývalý vstup, dnes východ z areálu, který je nedaleko amfiteátru a druhou stranou se otvírá do městského parku k soše valašského rebela, která stojí na prostranství před muzeem. Stejně tak nepůvodní stavbou je i vstupní budova ze strany Palackého ulice naproti vstupní budově Valašského muzea s pokladnami, tzv. Sušáku.
Původní areál nebyl oplocen a byl do něj volný vstup. K jeho oplocení došlo s rozvojem areálu a také s nástupem výběru vstupného, k čemuž došlo v 60. letech 20. století. Dnes je dřevěné městečko tou nejznámější, nejikoničtější i nejpřístupnější částí Valašského muzea v přírodě. Většina kulturních programů včetně již tradičního Valašského roku se odehrává právě zde.
O keši
Pro nalezení keše budete muset odpovědět na několik otázek a také se podívat k areálu dřevěného městečka. Pro odlovení keše není potřeba návštěva žádného z areálů Valašského muzea v přírodě. Máte-li však chuť a čas, doporučuji navštívit všechny areály Valašského muzea v přírodě a nejlépe si na to vyčleňte celý den a připravte se na hezkou dlouhou procházku do minulusti.
- 3. číslice z roku, kdy vzniklo Valašské muzeum v přírodě = A
- 3. číslice z roku, kdy byla postavena původní rožnovská radnice = B
- 1. stage - Číslo označující na mapě Dřevěného městečka Přístřešek pro pohřební vůz = C
- 2. stage - Pozice piktogramu zakazujcího konzumací jídla a nápojů uvnitř objektů zleva na mapě Valašského muzea v přírodě = D
- Kde stojí původní rožnovské fojtství?
- Bylo přeneseno do dřevěného městečka E = 1
- Na původním místě v Pivovarské ulici E = 0
- Bylo zničeno během požáru v roce 1974 E = 2
- 1. stage - Číslo označující na mapě Dřevěného městečka Vlčkovu palírnu z Lačnova = F
- 3. číslice z roku, kdy byla dokončena kopie kostela sv. Anny z Větřkovic = G
Kontrolní ciferace všech čísel A, B, C, D, E, F a G je 9. Keš naleznete na souřadnicích:
N 49°AB.BCD
E 18°EF.ECG
Hodně štěstí při lovu!
Zdroje