Židle
Historie židle
Židle je kulturní a historický fenomén, sednout si chce každý. Pravěcí lidé sedávali na zemi v kruhu kolem ohně, řečtí filozofové diskutovali v sedě na kamenných stolcích. Sezení se stalo přirozenou součástí každého dne, každého člověka při práci i zábavě. Je to právě židle, která je vnímána jako archetyp. A ten se zrodil někde mezi Nilem, Eufratem a Tigridem.
Byli to snad staří Sumerové v oblasti Malé Asie, kteří definovali základní typy nábytku – tedy i nábytek sedací, které používáme dodnes. Na mnohých dochovaných reliéfech se setkáváme s výjevy sedících osob. Je tomu tak například i na známém zákoníku krále Chammurapiho, který je na něm vyobrazen, jak přijímá insignii od sedícího boha. Ovšem až díky stavitelům pyramid ze starověkého Egypta, se nám díky jejich dokonalé technice konzervace předmětů dochovaly nábytkové artefakty, je to zejména slavné křeslo krále Tutanchamona, které vhodně reprezentuje řemeslný um před naším letopočtem.
Ve starověké antice platilo pravidlo, že muži u jídla leželi na lehátkách ("lectus"), zatímco ženy a děti seděly. Ze sedacího nábytku můžeme zmínit například řeckou židli “klismos” či “solium”.
V období rozšíření křesťanství se v Evropě k sezení používala truhla. Dále se sedělo na lavicích a skládacích židlích se skříženými nohami, zvaných “faldistoria”. Během renesance dochází ke změkčování sedacích ploch, nejdříve pomocí volných polštářů, posléze bylo vytvořeno pevné čalounění, připevněné k masivní spárované desce.
S příchodem průmyslové revoluce se nábytek stal racionálnější a tím také levnější.
Citelně se tento trend zjednodušování konstrukce prosadil na konci empíru. Vznikl tzv. měšťanský sloh, biedermeier, který dbal na pohodlí. Židle u jídelního stolu byly elegantní, lehké a čalouněné příjemnými polštářovými sedadly.
Průmyslová revoluce odstartovala doposud nevídaný rozvoj průmyslu a obchodu napříč obory. Jedním z nejvýznamnějších představitelů z období poloviny 19. století nebyl nikdo jiný než Michael Thonet, zakladatel firmy Thonet, který zbohatl na schopnosti industrializace procesu výroby židlí z ohýbaného bukového dřeva. Thonetova legendární židle č. 14 z roku 1859 je nejdéle vyráběným průmyslovým vzorem na světě a od jejího představení se jí ve světě prodalo více než 80 miliónů kusů.
Legendární ...
Umělecké vyhlídky Františka Palackého
V roce 2022 vznikly v Hodslavicích, v rodišti Františka Palackého, čtyři vyhlídky, které mají návštěvníkům i místním přiblížit Palackého více jako obyčejného člověka. Myšlenka na vyhlídky se zrodila v hlavě paní Lenky Šíchové, která navrhla jejich koncept, vytipovala místa s krásnými výhledy, vybrala mistry kováře, truhláře a kameníky, studovala dílo Františka Palackého a sbírala zajímavosti z jeho života.
Každá z vyhlídek nese citát Palackého a cedulku se zajímavými informacemi, které zpracovala právě Lenka Šíchová. Můžete se tady dozvědět, co a koho měl Palacký rád nebo jakou pil nejraději kávu.
První z vyhlídek - Krásověda - je umístěna přímo naproti rodnému domku Františka Palackého, další tři - Frame Hodslavice, Základní kámen a Školní židle, jsou na okolních kopcích, kde před více než dvěstě lety slavný místní rodák pásl krávy.
Přízvisko "Umělecké" není v názvu vyhlídek náhodou. Slovo "umělecké" je originální, více než 200 let staré slovo, které do českého jazyka vymyslel právě František Palacký.
Zpět k židli, konkrétně k vyhlídce Školní židle
Obří židle s citátem "Silní jsme jen silou ducha" představuje první školní židličku, na které František Palacký ve škole sedával. Jeho otec Jiří Palacký zastával v Hodslavicích úřad evangelického učitele a první učebna byla od roku 1796 umístěna právě ve světnici chalupnické usedlosti Jiřího Palackého.
Školní židle je orientována v terénu tak, že přímý výhled směřuje právě na rodný dům Františka Palackého.
Školní židle po začátku vyučování
Jak na keš
Na úvodních souřadnicích je, jak jinak, židle. Dřevěná a velká. Konstrukci židle tvoří (když pomineme spojovací materiál a ukotvení) vodorovné a svislé dřevěné prvky. Představte si, že mistr truhlář, který židli vyráběl, měl k dispozici dřevěné latě v délkách 2m a 3m. Dvoumetrové použil na výrobu vodorovných prvků a třímetrové na výrobu svislých prvků a to tak, že pouze řezal a krátil.
Počet dvoumetrových latí potřebných na vodorovné prvky židle je dvouciferné číslo ve tvaru AB.
Počet třímetrových latí na výrobu svislých prvků je jednociferné číslo C.
Keš naleznete na:
N 49°3(A).(A+B+C)(B+C)(C)', E 18°0(A).(A+B)(A+B+C)(B)'
Přejeme příjemný lov a krásné výhledy.
Zdroj: cirkumo.cz, visithodslavice.cz, muzeumnj.cz