V letech 1490 - 1560 patřila velká část hradeckých lesů pánům z Pernštejna. V lesích ale nelovilo jenom panstvo, hojnost zvěře zhurta vábila i pytláky. A pytláctví páni trestali tvrdě. Dokládají to zápisy v pardubických smolných knihách.
V roce 1541 se do rukou kata dostal Jan Kalaška a na mučidlech se rozpovídal: "Item Matouš Kolář z Hradce, ten střílí zvěř na Království a krade i též na Křivci na gruntích pana z Pernštejna Jeho Milosti a vím o tom, že on zastřelil, což já toliko vím, šest neb sedm srn a srncuov, ty prodával do Hradce Vraždové a jiným."
Kdo by v mučírně vydržel a nestal se z něho práskač ?
Pod dohledem kata si Kalaška ochotně vzpomněl i na další hradecké figury. Třeba Šimona Rybáře vylíčil jako výtečného "myslivce na velkou zvěř i na srny a na zajíce". Ulovenou zvěř ten potom prý prodává Kadrmanovi na Střezinu a do hradeckých šenkovních domů a hospod. Daří se mu dobře. Ve Vysoké mu totiž pomáhá starý rychtář Petr Berouš, u kterého i přespává. Do Vysoké jezdí po Labi a úlovek zase lodí veze do Hradce, takže je těžké ho chytit jako jiné někde na pěšině.
Dá se říct, že Šimon provozoval vzkvétající organizovaný velkoobchod se zvěřinou.
Je ale otázkou, jestli se Rybář a Kolář, ti kluci pytlácký, neměli radši držet řemesla podle svého jména.
Keška je schovaná v oblíbeném Šimonově revíru nad Vysokou.
3 4 8 17 33 58 94 ?
Vypočítej osmý člen této matematické řady. Je to třímístné číslo, které si zapiš ve tvaru ABC a potom je
N 50° 09. CAA
E 015° 51.(C-A)(B/2)(A+B)
Zdroj: Zdeněk Doubek, Helena Rezková, Pohled do historie Nového Hradce Králové