Podzim (zastarale jeseň) je jedno ze čtyř ročních období, je to přechod mezi létem a zimou. V klimatických podmínkách mírného pásu se právě na podzim sklízí většina úrody a opadavé listnaté stromy ztrácejí listí. Listí má různé barvy a opadává. Dny se krátí, ochlazuje se, více prší a je mnohem horší počasí.
Vymezení podzimu
Astronomický podzim začíná podzimní rovnodenností – na severní polokouli kolem 23. září, na jižní kolem 21. března a končí zimním slunovratem – 21. prosince, resp. 21. června.
V meteorologii a klimatologii jsou souhrnným termínem podzim označeny měsíce září, říjen a listopad (březen, duben a květen na jižní polokouli).
Podzimní příroda
Podzim často vytváří v přírodě úchvatné barevné scenérie. Tyto barevné krajinné scenérie nezůstávají stranou zájmu lidí a vzbuzují čilý sezónní turistický ruch.
Listy se barví do oranžova, červena i žluta. Listy začínají opadávat aby strom měl dostatek mízy pro sebe.
Zajímavosti
Na podzim v mnoha zemích začíná školní rok. Je to dáno historickými důvody, kdy původně soukromé školy měly v létě prázdniny, protože se děti s rodiči přesouvaly z měst na svá letní sídla. Po přijetí povinné školní docházky od Marie Terezie převzaly státní školy rozvrhy soukromých škol.
Podmínka výzvy pro tuto keš je:
Najděte jednu keš každý den v podzimním období. Jedná se o časový úsek od 22. září do 21. prosince a tak je nastaven i ověřovač. A proč to je zrovna takto se dočtete níže v listingu.
Nálezy nemusí být shromážděny do jednoho roku, ale započítávají se do všech let vaší geocacherské činnosti.
Kontrolu výzvy najdete zde. Pomocí tohoto odkazu a nebo snímku obrazovky prokažte, že jste výzvu dokončili.
Proč se střídají roční období?
Střídání ročních období je dáno sklonem Země. Ten se při obíhání kolem Slunce nemění, takže vždy jedna strana Země (severní, nebo jižní) je více nakloněna sluníčku a je na ní léto. Zatímco ta druhá je odkloněná a je tam zima. To je také důvodem, proč léto a zima je na jižní a severní polokouli vždy jindy.
Mezi základní milníky pak patří rovník a dva obratníky: Raka a Kozoroha. Tím, jak je zemská osa nakloněna, tak Slunce pomyslně během roku prochází prochází těmito rovnoběžkami a střídají se roční období.
- Pro severní polokouli platí (tedy pro nás): jaro začíná v březnu, když Slunce prochází tzv. jarní rovnodenností, léto začíná během letního slunovratu v červnu, podzim začíná při podzimní rovnodennosti v září a zima začíná během zimního slunovratu v prosinci.
- Pro jižní polokouli platí (tady například pro Austrálii): jaro začíná v září, poté léto v prosinci, podzim pak začíná v březnu a zima je od června.
Proč roční období začínají vždy jindy?
Víceméně se vžilo, že jaro začíná vždy 21. března, léto 21. června, podzim 21. září a zima 21. prosinci. Ve skutečnosti jsou ale data začátku astronomického ročního období proměnlivá, záleží totiž nejen na sklonu zemské osy, ale také na trajektorii oběhu Země kolem Slunce:
- začátek astronomického jara tak kolísá mezi 19. až 21. březnem.
- začátek astronomického léta je mezi 20. a 22. červnem,
- začátek astronomického podzimu je 22., nebo 23. září,
- a astronomická zima začíná 21., nebo 22. prosince.
Kromě astronomických ročních období rozlišujeme také tzv. meteorologické jaro, léto, podzim a zimu. V tomto případě platí, že:
- jaro začíná 1. března a končí 31. května, jarní měsíce jsou: březen, duben a květen,
- léto začíná 1. června a končí 31. srpna, letní měsíce jsou: červen, červenec a srpen,
- podzim začíná 1. září a končí 30. listopadu, podzimní měsíce jsou: září, říjen, listopad
- a zima začíná 1. prosince a končí 28. února (29. února), zimní měsíce jsou: prosinec, leden a únor.
A ještě můj kalendář ke dni založení výzvy, že i já splňuji.
