NS permokarbonu Boskovické brázdy EarthCache

Naučná stezka permokarbonem Boskovické brázdy

Naučná stezka leží na levém břehu řeky Oslavy naproti zámku. Začíná za mostem u MěÚ. Přejdete most, pokračujete ulicí Na Poříčí po proudu řeky k můstku přes potok Balinka, ten přejdete, projdete kolem domků a sejdete dolů k řece. Naučná stezka má 9 zastavení s informačními tabulemi, největší zajímavostí je tzv. "překocená vrása". Stezka končí u druhého mostu přes Oslavu.

Vím o tom , že tu již podobná earthcache byla, ale myslím si, že si to tak krásné místo zaslouží mít novou a přivézt k poznání další zájemce

Váženi, rozhodli jste se navštívit naučnou stezku permokarbonem boskovické brázdy podél řeky Oslavy v Oslavanech. Přicházíte ke geologickému objektu, který svým charakterem je zcela ojedinělým nejen u nás, ale v celé Evropě. Tento objekt prvořadě zajímavý možnosti sledování vývoje permokarbonských sedimentů boskovické brázdy na rozhraní mezi karbonem a permem, je úzce spjat s dolováním na rosicko-oslavansku, takže se setkáte nejen s geologickými informacemi, ale dostane se Vám základních informací o historii stratigrafických výzkumů v rosicko- oslavanském revíru a o výskytu jiných surovin a zdrojů jako např. grafitu, stavebních kamenů aj. I když základní problematika je náročná, je vysvětlována přístupnou formou, aby návštěvník odcházel spokojen se svým novým poznáním.

Vážení, zajisté si budete chtít prohlédnout některé výchozy hornin z bezprostřední blízkosti. Z tohoto důvodu Vás žádám, abyste dbali o svoji bezpečnost a rovněž i o bezpečnost osob dalších. Žádám Vás, abyste nenarušovali výchozy hornin a nepoškozovali informační panely.

Základní geologická charakteristika objektu naučné stezky Geologický objekt Profil permokarbonem na levém břehu Oslavy v Oslavanech" je součástí boskovické brázdy, zlomového pásma poledníkového směru při okraji Českého masívu. Na kosmických snímcích je považována za jeden z nejvýraznějších fenoménů střední Evropy. Probíhá ve směru SSV JJZ od Moravského Krumlova, přes Ivančice, Rosice, Boskovice k Jevíčku. Šířka brázdy 4 - 6 km. Byla založena v prekambriu. Nejvýraznější pohyby na zlomech boskovické brázdy probíhaly v závěru hercynského geotektonického cyklu ve stephanu - svrchním karbonu a autunu - spodním permu. K zahlubování došlo zejména v úseku rosicko-oslavanském a letovickém, vzájemně oddělených tišnovským prahem. Od poorlického permu je oddělena maloninskou elevací. V prodloužení brázdy k JJZ existují izolované ostrůvky svrchnopaleozoických sedimentů u Miroslavi a u Zöbingu v Rakousku. Původní rozsah sedimentační pánve zasahoval směrem SZ k Náměšti nad Oslavou, výchoz uhelných slojí prochází podél západního okraje boskovické brázdy mezi Zastávkou u Brna a Novou Vsi u Oslavan. Synsedimentační a postsedimentační pohyby způsobily přesmyk brněnského masívu přes východní okraj pánve (úklon zlomu 60 - 85°k V). Generelní směr permokarbonských sedimentů je SSV JJZ. Sedimenty permokarbonu boskovické brázdy upadají od - Z směrem k asymetrické ose pánve. Jejich úklon klesá k V, snižuje se ve směru od S k J (60° 20°). Celou strukturní složitost dokumentuje stavba podložních geologických jednotek v jižní části boskovické brázdy v prostoru rosicko-oslavanské pánve. V podloží brázdy se stýkají geologické jednotky moldanubika, moravika a brněnský masív s pláštěm kulmských drob.
Profil permokarbonem boskovické brázdy na levém břehu Oslavy v Oslavanech se nachází při západním okraji boskovické brázdy. Ve svém úvodu zachycuje podložní západomoravské krystalinikum zastoupené moravskou svorovou zónou, proniknutoubiotitickými a dvojslidnými rulami. Na západomoravském krystaliniku je uložena část západního křídla permokarbonských sedimentů boskovické brázdy, počínaje rosicko- oslavanským uhlonosným souvrstvím s bazálními balinskými slepenci, spodním šedým pásmem s uhlonosným vývojem (III., II. slojí, lávkovým vývojem hlavní 1. sloje) a přechodním horizontem v nadloží 1. sloje. Spodní šedé pásmo přechází do padochovského souvrství. Z padochovského souvrství, které vyplňuje zbývající část permokarbonské výplně západního pánevního křidla boskovické brázdy, jsou v profilu permokarbonem podél Oslavy v Oslavanech zastoupena tři souvrství - střední červené souvrství, svrchní šedé pásmo sl. obzorem bituminózních slinovců a souvrství arkózových pískovců, arkóz a slepenců oslavské facie. Permokarbonské souvrství s uhlonosným vývojem se vyvíjelo v závěru karbonu - stephanu a jeho vývoj pokračoval plynule i v permu spodním autunu. Specifikem tohoto geologického objektu je skutečnost, že celý vývoj permokarbonské sedimentace proběhnul nepřerušovaně. V nejsvrchnější části I. sloje, jinak formované stephanskou vegetací, byly objeveny úlomky fosilní flóry až několik cm velké, druhů charakteristických pro autun. Z toho vyplynul závěr, že existoval mimo výskyt stephanské hydrofilni (vodomilné) flóry, formující uhelnou I. sloj, výskyt flóry xerofilní (suchomilné) charakteristické pro spodní autun (rod Callipteris). Jejich stratigraficky přesné určení dává oprávněnost stanovit vymezení rozhraní mezi karbonem a permem. Geotektonický vývoj nedovolil vždy plynulost sedimentačního vývoje. Tímto možnost sledování plynulého vývoje sedimentů při hranici karbon - perm se stala velmi omezenou. Profil permokarbonem v Oslavanech je geologickým objektem, na kterém je nepřerušený vývoj sedimentů na hranici karbon-perm s rázem květeny velmi blízkým květeně nejvyšší stephanské uhlonosné zóny střední Francie, v serii d'Avaize v pánvi Saint Etienne v oblasti Massif Central. Na základě této skutečnosti lze považovat profil permokarbonem boskovické brázdy na levém břehu Oslavy v Oslavanech za přírodní objekt mimořádného významu.
Zdroj: infotabule

• Jaká tři souvrství jsou v Oslavanech zastoupena?
  
• Co je to stratigrafie?
  
• Jaké je rodové a druhové jméno ještěrky uvedené v zástupcích zdejší fauny. Napište i její latinský název.
  
• Jak vzniklo "kamenné uhlí" a co je to za uhlí?
  
• Rozhraní mezi stephanem (svrchní karbon) a autunem (spodní perm) bylo určeno na základě nálezu vůdčí permské fosílie ve stropě nejvýše uložené I. sloje. Jaké je rodové jméno?
  
• Úkol: Vytvořte fotografii sebe s portálem Dědičné štoly podle vzoru fotografie v listingu tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
  

Vzor fotografie k logu


Odpovědí nejdříve zasílejte na můj e-mail a poté můžete zalogovat. Kdyby bylo cokoli špatně já se vám ozvu.