Putování za Santinim - Rychnov nad Kněžnou Multi-cache

PUTOVÁNÍ ZA SANTINIM - RYCHNOV NAD KNĚŽNOU

Zámek Rychnov nad Kněžnou se nachází na mírně se svažující plošině nad ostrým svahem říčky Kněžny v severozápadní části města ležícího v podhůří Orlických hor. Spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je zámek jedním z největších barokních celků v Čechách. Autorem této architektonické kompozice je architekt Jan Blažej Santini. Celek tvoří výjimečnou dominantu města, které se říká "Rychnovské Hradčany".

Podobu zámku podmínila přestavba v druhém desetiletí 18. století podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho pro Františka Karla II. Libštejnského z Kolowrat. Na toto téma je dochována obsáhlá korespondence mezi stavebníkem a architektem. Santiniho zásahy se dotkly především exteriéru zámku. Patrně nejvýrazněji se proměnilo hlavní jižní průčelí. To bylo rozšířeno přístavbami nižších spojovacích křídel s nárožními zrcadlově identickými hodinovými věžemi. V západní přístavbě navíc vznikl tunelovitý průjezd vedoucí až do úrovně náhonu říčky Kněžny. Střechy byly navíc opatřeny vikýři s oválnými okny. Původní, blokově uzavřená fronta zámku byla těmito motivy bohatě obrysově pročleněna ve smyslu gradovaného a zrcadlově symetrického obrazu, tvořícího kompoziční podnož hlavní dominanty zástavby zámeckého vrchu – kostela Nejsvětější Trojice.

Původní renesanční kostel z přelomu 16. a 17. století doplňovala samostatně stojící zvonice a přímo v kostele byla umístěna rodová hraběcí krypta. Norbert Leopold se na doporučení piaristů rozhodl pro založení loretánské kaple. Z těchto důvodů Santini v doprovodu hraběte znovu navštívil Řím a Loreto. Stavba průčelí a kaple byla následně provedena během jediné stavební sezony 1714 a vlastní kaple vysvěcena 23. března 1715.

V roce 1798 však byl původní starý kostel požárem natolik poškozen, že bylo nutno nahradit jej novostavbou. Samotné průčelí a barokní prostory, včetně Loretánské kaple byly pro svoji kvalitu opraveny a ponechány. Santiniho kompozice kostelního průčelí navazuje a akcentuje hmotu zámeckých budov a vytváří dominantu či korunu, a tak výrazně ovládá panorama města i širšího kraje. Samotný kostel je se zámkem propojen symetrickými chodbami, v jejichž zalomení Santini zakomponoval drobné šestiboké kapličky. Samo průčelí kostela je monumentálně členěno řádem pilastrů a vertikálními lisenami v bočních osách. Detaily fasády, včetně supraport a suprafenester nad velkými okny nesou charakteristické „borominiovské" znaky.

Kostel v posledních letech prošel význačnou rekonstrukcí v novogotickém stylu a od roku 2023 je opět přístupný veřejnosti.

Zdroj: www.santini.cz

Stage 1 - Kolowratský zámek (N 50° 9.958 E 16° 16.496)

Stoupněte si před hlavní vchod do zámku, budeme teď společně počítat. Budou nás zajímat okna, okénka a věžní hodiny, a to výhradně na čelní zdi zámku. Prostě jen to, co je čelem k nám. Viditelnými prvky na postranních zdech se nenechte zmást, ty nás pro výpočet finálních souřadnic nezajímají!

AB = Počet všech oken o okének na čelní zdi, všech tvarů, včetně těch na postranních věžích
C = Z toho počet oválných oken
D = Počet věžních hodin

Stage 2 - Kostel Nejsvětější trojice (N 50° 10.039 E 16° 16.577)

Stojíte před průčelím kostela, které je nejhodnotnější památkou na působení Jana Santiniho v Rychnově nad Kněžnou.

EFGH = Letopočet uvedený na průčelí kostela pod erbem

Mějte na vědomí, že areál kolem kostela Nejsvětější trojice je otevřený od 10:00 do 17:00, denně mimo pondělí.

Netrpěliví si mohou odpověď snadno vygůglit.-)

FINÁLNÍ SOUŘADNICE:

N 50° 10 . (E - G) (B - C) (F - E)
E 16° 16 . (D + H) (A + C) (A + G)