Putování za Santinim - Barokní Hořiněves Multi-cache

PUTOVÁNÍ ZA SANTINIM - BAROKNÍ HOŘINĚVES

Obec Hořiněves je vzdálena 16 km severozápadně od Hradce Králové. V obci a jejích místních částech žije v současné době více než 700 obyvatel.

O historii obce se toho mnoho nedočteme, což nás překvapí, zvlášť pokud je první písemná zmínka o obci doložená k roku 1238. Nás však bude zajímat její barokní historie - a ta tady dýchá doslova na každém kroku. Vydejte se tedy s námi do 20. let 18. století, kdy se Jan Michal hrabě Špork rozhodl přestavět původní zámek do jeho dnešní barokní podoby!

Stage 1 - Zámek Hořiněves (N 50° 18.606 E 15° 45.927)

Zámek Hořiněves je původně středověká tvrz pánů z Hořiněvsi, která byla na konci 16. století renesančně přestavěna. Dnešní podoba zámku je výsledkem přestavby provedené za Jana Michala hraběte Šporka. Autorství návrhu je připisováno Janu Santinimu. Jednokřídlá stavba byla na jižní straně doplněna dvěma nárožními věžemi, mezi které byl vsunut nový trakt. V místech styku věží s fasádami traktu jsou vloženy křivkově zahnuté rizality se šnekovými schodišti. Lze předpokládat, že i na severní straně původní stavby měla vzniknout dvojice věží, v místech, kde by stály, se zachovaly zbytky pozdně renesančních fasád a nedošlo zde ani k přestavbě pozdně renesančního štítu. Zbylé části průčelí byly barokně upraveny.

Východní průčelí bylo pročleněno mělkým rizalitem o pěti osách a s příložkou o třech osách, západní průčelí pak tříosým rizalitem s jemným segmentovým vydutím střední osy, jenž v sobě skrývá tříramenné schodiště. Nejen práce s hmotou, ale i práce s dekorem, odkazuje na tvorbu Santiniho. Jedná se především o lineární a rytmizované členění fasády, typ šambrán či koncept portálu.

O obnovu barokně kulturní památky se stará spolek "Zámek Hořiněves ožívá", který se kromě vlastní rekonstrukce zámku stará také o přilehlý rybník Barbora a o udržení parku vysazováním charakterově původních stromů, které mají v naší krajině místo už od pradávna - lip, dubů, buků, jeřábů, ale i třešní ptáčnic, které přispívají k oživení parku ptáky a živočichy.

A = počet korouhví na střeše zámku
B = počet soch v nikách zámku (nika je výklenek ve stěně)

Stage 2 - Socha sv. Františka z Pauly (N 50° 18.545 E 15° 46.085)

Hodnotné barokní sochařské dílo z roku 1738, jehož autorem je sochař z okruhu M. B. Brauna. Socha stojí na pilířovitém podstavci s nápisovým polem s chronogramem.

C = podstavec má tvar sférického C-úhelníku (sférický - strany tvoří oblouky kružnic, tj. jsou prohnuté)
D = počet hvězd na svatozáři sochy

Stage 3 - Kostel sv. Prokopa (N 50° 18.674 E 15° 45.907)

Počátky se datují od roku 1384, původně gotický kostel, 1425 vypálen a zničen Husity. Nynější barokní kostel byl vystaven na původním místě hrabětem Ferdinandem Leopoldem Šporkem roku 1707. Okolo kostela byl původně hřbitov používaný až do roku 1836, kdy byl založen nový. Ve zdech kostela jsou zazděny dělové koule. V okolí kostela, v obci, se se nacházejí hroby a pomníky, které připomínají tragické boje Prusko - Rakouské války z roku 1866. V roce 1922 byla při bouři sražena vrchní část věže farního chrámu, hozena na střechu, kde prorazila strop a poté spadla na východ starého hřbitova. O dva roky později byl kostel opraven včetně kostelní věže a hodin, které dostaly nové číselníky.

E = počet ciferníků na věži kostela

Stage 4 - Rodný dům Václava Hanky (N 50° 18.713 E 15° 45.899)

Rozlehlý dům je reprezentativním příkladem roubené lidové stavby. Pochází z roku 1720; má podélný půdorys s příčně položenou chodbou, která vede celou hloubkou stavby. Po stranách chodby jsou umístěny světnice a krámek s výklady, které se otevírají ven pod vysunutou patrovou komoru, stojící na čtyřech profilovaných pilířích. Mohutně působící sedlová střecha má diagonálně skládané lomenice. Do čelní strany předsunuté komory je zasazen kovový oválný reliéf s Hankovým portrétem z kovolijecké dílny Menclovy odhalený v roce 1862 za přítomnosti Fr. Palackého, Fr. L. Riegra aj. Hankův velký kamenný pomník, vpravo u domu, je dílem hořického sochaře Mořice Černila a byl slavnostně odhalen v roce 1890.

F = druhá číslice letopočtu uvedeného na kovové tabulce vpravo od vstupních dveří
G = třetí číslice letopočtu uvedeného na kovové tabulce vpravo od vstupních dveří

Stage 5 - Socha sv. Jana Nepomuckého (N 50° 18.729 E 15° 45.847)

Vrcholně barokní socha v nadživotní velikosti, osazená na trojbokém podstavci. Datovaná do roku 1740 s autorstvím přiřazeným k dílně J. Pacáka. Podstavec je ze stran opatřen nápisovými poli s chronogramem.

H = počet cípů hvězdy na podstavci sochy

FINÁLNÍ SOUŘADNICE:

N 50° 18 . (D + F) (C + E) (H)
E 15° 45 . (A + E) (B + F) (G)