Havarie Jak-23 u Zlatých Hor. 70 let.
Dne 15. září 1953 došlo k letecké havárii v lesním úseku u Dolního Údolí. Jednalo se o proudový vojenský letoun JAK-23 patřící polskému 3. leteckému pluku operujícímu na letišti ve Strachowicích u Wroclavi. Proudová stíhačka pilotovaná poručíkem Franciszkem Burekem
měla spolu s druhou stíhačkou JAK-23 pilotovanou kapitánem A. Stojowskim provést cvičný let po ose Wroclaw-Syców-Ostrów Wielkopolski-Wroclaw v těžkých atmosférických podmínkách a ve výšce okolo 7 000 m. Když obě letadla dosáhla určeného cíle, první pilot A. Stojowski započal s obratem v daném směru, ale letoun poručíka F. Bureka pokračoval dál v přímém směru a začal klesat pod úhlem 15 – 20 stupňů, neodpovídaje při tom na výzvy z řídící věže ani z druhého letounu. Zanedlouho nato přeletěl nad městem Prudnik a mířil k Československé státní hranici, kde se krátce po jejím přeletu zřítil na výše uvedeném místě.
Technická data letounu JAK – 23:
- rok výroby 1948, SSSR
- délka - 8,16 m
- výška - 3,31 m
- rozpětí - 8,73 m
- hmotnost - 2000 kg
- vzletová hmotnost - 3 384 kg
- rychlost - 975 km/h
- stoupavost - 47 m/s
- dostup - 10 000 m
- dolet - 920 km
- výzbroj – 2 kanóny ráže 23 mm, na závěsech pumy do hmotnosti 120 kg
Vyšetřováním havárie letounu a ohledáním místa katastrofy byla pověřena sedmičlenná Československo-polská vojenská komise. Pro doplnění údajů byli přizváni i tři očití svědkové havárie, lesní dělníci. Při ohledávání místa letecké katastrofy komise zjistila, že letadlo nárazem na zem vybuchlo a bylo úplně zničeno. Vytvořený kráter měl rozměry 6 x 4 x 6 metrů. Mezi úlomky letadla byly nalezeny ohořelé části lidského těla. Podle polámaných stromů komise zjistila, že se letoun zřítil pod úhlem cca 70 stupňů. Motor a některé části se zaryly do hloubky 8 metrů. Trup letadla byl výbuchem roztrhán na drobné části a rozmetán více jak 100 metrů po okolí. Podle polohy nalezeného uzávěru kabiny komise zjistila, že kabina byla uzavřena až do dopadu letounu na zem, tudíž se pilot nesnažil katapultovat. Svědkové svou výpovědí potvrdili, že bylo slyšet hukot leteckého motoru, načež spatřili řítící se letoun, který po několika sekundách dopadl na zem a vybuchl.
V závěru vyšetřovací komise je jako pravděpodobná příčina havárie uvedena ztráta vědomí pilota z nedostatku kyslíku nebo z jiných fyziologických příčin. Po ukončení vyšetřování havárie byly pilotovy ostatky předány polské straně a oficiálně pochovány na Osobowickém hřbitově ve Wroclawi. Škoda na lesním porostu byla tehdy vyčíslena na 400,- korun Československých. Vytvořený kráter byl po vyzdvižení důležitých částí letounu zasypán zeminou. Polské prameny dokonce nedávno uvedly, že důvodem havárie mohla být i technická závada na letounu. Spekulace o emigraci F. Bureka s úmyslem přeletět naše území a přistát ve Vídni se nepotvrdily.
Z iniciativy občanského sdružení Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku je v místě této tragédie zbudován pilotovi F.Burekovi památník, který bude zároveň připomínat tuto velmi neobvyklou leteckou havárii na zlatohorsku v poválečném období.
Nedávno nalezené trosky (zámek kabiny):
Poznámka: Tuto keš jsem chtěl založit již dříve,ale blížící se kůrovcová tsunami,mne od tohoto úmyslu odradila.Teď les zmizel,vše v okolí je jinak, a vznikla i kolize s jinými keškami. Objevila se nová infotabule popisující význam místa i v souvislosti s událostmi roku 1938-1939.
Parkování geovozítek je náročné.Krátkodobě,nouzově, lze využít rozšíření silnice u ústí lesních cest.
Současný stav:
K založení keše byly částečně využity informace z publikace "Letecká badatelna".
Ke keši samotné: Souřadnice vás dovedou na místo lesního skladu.Zde keš není.Podívejte se na čelo skladu a určete počet vrat:
1.- pak finálka se nalézá na poloze: N 50° 14.016' E 17° 19.735'.
2.- pak finálka se nalézá na poloze: N 50° 13.992' E 17° 19.804'.
3.- pak finálka se nalézá na poloze: N 50° 14.052' E 17° 19.856'.
Keš je malá kulatá krabka s pár drobnostmi.
Ať se vám líbí!