Vodník
(nové finální souřadnice od 5.
11. 23)
Na
topole nad jezerem
seděl vodník pod večerem:
„Sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.
Tuhle Erbenovu baladu si
jistě pamatujete ze školy.
Copak si vodník šije skoro potmě? Ještě si zkazí oči. Má nějak
naspěch!
Zelené
šaty, botky rudé,
zejtra moje svatba bude:
sviť, měsíčku, sviť,
ať mi šije niť.“
Tak je to jasné: ženit se
bude!
Ráno,
raníčko panna vstala,
prádlo si v uzel zavázala:
„Půjdu, matičko, k jezeru,
šátečky sobě vyperu.“
Matka má nějakou zlou
předtuchu a rozmlouvá jí její úmysl:
„Ach
nechoď, nechoď na jezero,
zůstaň dnes doma, moje dcero!
Já měla zlý té noci sen:
nechoď, dceruško, k vodě ven."
Leč dcera nedbá a jako
zmámená odchází k jezeru.
První
šáteček namočila –
tu se s ní lávka prolomila,
a po mladičké dívčině
zavířilo se v hlubině.
Bohužel neuměla plavat.
Nebo se uhodila do hlavy a na chvilku ztratila vědomí, případně
zpanikařila a vdechla vodu.
Vyvalily
se vlny zdola,
roztáhnuly se v širá kola;
a na topole podle skal
zelený mužík zatleskal.
Víc už citovat nebudu. Je
to jasné.
Vodník
není pouze českým specifikem, vyskytuje se u většiny slovanských
národů – konkrétně u západních a východních Slovanů. V jižní Evropě
jsou mýty o vodním démonu známé jen
Slovincům. Především u nás ale není obliba vodnických pověstí nikterak
překvapivá – na našem území se vždy nacházelo velké množství vodních
ploch, a tak se lidová slovesnost činila.
Vodník
nebo také hastrman (z německého „wasserman“, přestože regionálních
názvů bychom nalezli obrovské množství) má ve většině
lidových vyprávění podobnou úlohu i zjev: obvykle je slušně oblečen v
zeleném fraku a klobouku, má výrazné zelené vlasy i vousy. Vůči lidem
nikterak dobrý vztah nechová, od strašení rybářů a mlynářů se uchyluje
až k topení nebožáků, kteří se koupou v rybníce v nepravý čas. Mezi
jeho oběti přitom patří především děti a – stejně jako v Erbenově
baladě – mladé nevinné dívky. Vodníci se v mytologii chovali
potměšile a zákeřně, ale postupem času
se z nich staly spíše komické postavy, stejně jako z figury čerta,
čehož v posledních desetiletích využila i řada televizních a filmových
pohádek.
Pokud se ovšem vodníka
bojíme natolik, že si už nepřipadáme nikde v bezpečí, můžeme se před
ním chránit i různými bylinami. Mezi ně patří mimo jiné i kapradí či
devětsil. Když vám však pouhá záštita nestačí a chcete se vodníka
zbavit, můžete zvolit více způsobů. Svázat jej lze kupříkladu lýčím,
klokočím posvěceným o Květné neděli či barevnými tkanicemi. Ovšem jeho
kompletní odstranění se provádí ustřižením cípů vodníkova
fraku, jejich omotáním kolem
krucifixu a následným zakopáním do země. Dávejte si však pozor, vodník
vám bude celou dobu v patách. Pokud totiž onen kus látky nedostane zpět
do příštího svítání, zahyne. (cit. 1)
Dost
však o České republice. Jak vodníka vidí v jiných slovanských zemích,
kde v něj taky věří? V Polsku se vyskytuje jen v okolí řeky
Biebrzy. Zde však není vodník až tak
nebezpečný, nezabije vás. Ale
nosními dírkami střílí bahno, které způsobuje popáleniny. Ve Slovinsku
se zase vodník objevuje jako galantní mladík, který je údajně od pasu
dolů buďto rybou či zelený, stejně tak jsou zelené i jeho vlasy a
vousy. Tento démon má, stejně jako ten náš, oblibu v mladých dívkách. Z
těch dělá své manželky a když je pustí za svojí rodinou, tak pouze
připoutané na řetězu, aby mu neutekly. V Lužici věří, že se vodníkem
můžou stát ti, kteří umřeli utopením. A v Rusku se tento démon zjevuje
jako tlustý stařík, který pod vodou obhospodařuje stáda ryb.
Může
jezdit na sumci, ale i na koni a dalších zvířatech. V zimě hibernuje a
když se
oteplí, láme ledy. Na Ukrajině nosili lidé vodníkovi oběti, např. do
hráze rybníka zakopávali koňskou hlavu, aby ji démon nebyl schopen
protrhnout. (cit. 2)
Jak asi
všichni
víme, vodníka můžeme častokrát najít i v kultuře. Snad nejznámější je
stejnojmenná báseň ve sbírce Kytice od Karla Jaromíra Erbena. Antonín
Dvořák podle ní složil symfonickou báseň Vodník. Ale
především je jednou z hlavních postav jeho opery Rusalka s
nezapomenutelným Eduardem Hakenem v hlavní roli. V Jiráskově Lucerně
vystupují dokonce dva vodníci. Zajímavé je, že český
národ se bál vodníka ze všech Slovanů nejdéle. Lidé tu na něj věřili
ještě ve 20. století. Jak však čas utíkal, stala se z něj obyčejná,
spíše komická postava, která se často ukazuje v hlavních rolích
nejednoho českého filmu či pohádky.
Jelikož
vodníky ve většině zemí světa neznají, tak bývá problém s divadelní
inscenací opery Rusalka. Řeší se to různě. Zatímco ho zobrazit
jako starého zapšklého
invalidního muže na kolečkovém křesle ještě chápu, tak nacpat Rusalku v
noční košili do akvária a nutit ji tam zpívat je podle mne už za
hranou...
Rusalky, vodní víly,
hejkaly a další bytosti jsem přesunul do listingu keše Rusalka.
Ale vraťme
se k onomu legendárnímu jezeru. Na jeho
břehu kdysi někdo zhotovil
lávku. Tedy spíše prkno, které položil na břeh
jezera v místě přítoku nějakého menšího potoka. Dimenzoval ji od oka a
asi šetřil –
a podle toho to dopadlo. Svedli na chudáka
vodníka – a Erben z toho udělal baladu. Že by vodník zespodu
prkno naříznul? Případně někdo jiný? Nebo že by praskla sama od sebe?
To se už nikdy nedovíme.
Úloha
pro vás
V
kůlně jste objevili šikovné prkno, které by se hodilo pro zhotovení
lávky. Vaším úkolem bude zkontrolovat jeho rozměry a vypočítat, zda
člověka
bezpečně unese. Aby se třeba neopakovala nehoda u Moldavy, kde se pod
tíhou sněhu zhroutil přístřešek na nic netušícího odpočívajícího
lyžaře. (Vzpomínáte na tu keš?) Prkno je
smrkové, třídy pevnosti C24
(odpovídá naší třídě S10), 25 cm široké, 25
mm tlusté
a cca 200 cm
dlouhé, podepřené podpěrami vzdálenými od sebe L = 130 cm.
Osoba i
s uzlíkem prádla bude vážit maximálně G = 100
kg a zatíží prkno
přesně v polovině délky.
Použijte moderní způsob výpočtu metodou
mezních stavů podle Eurokódu
5. Viz následující obrázek:
Návod k
výpočtu:
Přepočtěte návrhovou hmotnost
pradleny G = 100 kg na newtony:
F = 9,80665 * G
[N]
Vypočtěte zatížení (ohybový
moment Mo)
prkna délky L = 1300
mm v ohybu: Mo
= F * L / 4 [N.mm]
Vypočtěte průřezový
modul prkna: Wo = b * h2 / 6. Šířka b = 250
mm,
výška h = 25 mm. Výsledek Wo bude v mm3.
Ještě vypočítejte namáhání
(napětí) v ohybu: σo
= Mo / Wo [MPa]
Pro rostlé dřevo třídy C24 zjistíte z tabulky 3 jeho charakteristickou pevnost
fk = 24 [MPa]
V tabulce 3.1 vyhledejte koeficient kmod (použijte
hodnotu 0,70 pro
krátkodobé zatížení a 3. třídu provozu (vlhko)) a v tabulce 2.3 najděte
součinitele spolehlivosti materiálu
γM (pro
rostlé dřevo vyberte 1,3)
a vypočtěte návrhovou
pevnost fd = fk * kmod / γM [Mpa] a koeficient bezpečnosti
kb = fd
/ σo .
Pokud vyjde kb > 1, tak je
návrh v pořádku.
Výpočet
souřadnic:
Hodnoty σo a fd [v MPa] zaokrouhlete obvyklým způsobem
na
jedno desetinné místo.
Pak dosaďte:
X = (σo
* fd )
/ 16,589044 (!!! změna od 5.
11. 23 !!!)
Číslice v čísle X
označte ABCDEFGH
(desetinné čárky si nevšímejte a číslici G nezaokrouhlujte) a
použijte je pro
výpočet souřadnic FINÁLKY:
N
50° 38.BCD´ E 13° 43.EFG´
Ověření je zde: 
Poznámky
-
Keš byla v říjnu 2023 rozkousána nějakým zvířetem a proto
jsem ji umístil kousek vedle. Jenže po třech dnech opět zmizela! A
dokonce byla překryta stejným kamenem, kterým jsem ji zakryl. Tak jsem
ji přemístil na západ od Teplic. Aspoň to Mostečáci nebudou mít tak
daleko a kazisvět zas ne tak blízko...
-
Výpočet jsem nechal stejný, jen dělitel ve vzorci je
pochopitelně jiný.
-
Teď
je finálka trochu dál od parkoviště. V létě tam může být v horkém dni s
parkováním trochu problém. Po cestě bývá bláto i v suchém období
-
Zde
popsaný výpočet je
dosti zjednodušený. Existuje ještě pár koeficientů a parametrů, kterými
vás už nechci zatěžovat. Např. zátěž větrem, sněhem, korekce na smyk a
krut nebo na velikost prkna atd.
-
Výpočet
vypadá hrůzostrašně, ale je to jen zdání! Proto jsem dal obtížnost jen
D3.
-
U finálky
se orientujte i podle fotohintu v geochecku, protože signál v listnatém
lese pod vysokými stromy není valný. Zaměřoval jsem finálku celkem
ve čtyřech různých dnech, ale pokaždé to vyšlo jinak.
-
Pokud máte
výpočet od dřívějška, tak si zkontrolujte, zda máte verzi listingu
aspoň 1.6 z 5. 11. 2023 !!!
-
Literatura
(1)
https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/mytologie-vodnika-co-nam-erben-zatajil
(2)
https://www.bydlenijehracka.cz/blog/vodnik-odkud-se-vynoril-poprve-/
(3)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rusalka
(4)
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADla
(5)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hejkal
(6)
http://stavebnikomunita.cz/profiles/blogs/materialove-charakteristiky-drevenych-konstrukci-dle-env-1995-1
(7)
https://stavba.tzb-info.cz/drevene-konstrukce/13762-priklady-vypoctu-podle-eurokodu-5-i
(8) Erben, K. J.: Kytice. 1853
Obrázek Vodník u
řeky Ohře, autor Horakvlado, CC BY-SA 4.0, ostatní
owner.
* * *
Konec
GCAAF7W –
verze 1.6 z 5. 11. 2023
(CC BY-SA 3.0
CZ) ladislavappl
2023
Napsáno v
Kompozeru