Areál bývalého zájezdního hostince je situován ve středu obce Ostrov nad Oslavou a od svého vzniku prošel komplikovaným stavebním vývojem. Hostinec nechal postavit kolem roku 1720 Václav Vejmluva, opat cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou, podle plánu Jana Blažeje Santiniho. Budova hostince čp. 38, dvě brány a pozemek st. p. č. 70 byly zapsány do státního seznamu kulturních památek v roce 1963. Ostatní objekty (chlév, stáje, kůlna, ohradní zeď, vše na pozemku st. p. č. 70 a sklípek s pozemkem p. č. 2215/2) dotvářející nezbytné zázemí zájezdního hostince byly prohlášeny až rozhodnutím MK ČR v roce 2013. Západní uliční průčelí je řešeno symetricky a tvoří je budova hostince na půdorysu W a dvě přilehlé brány. Stavební vývoj hospodářských objektů je zachycen až od počátku 19. století. Jednotlivé objekty byly stavěny či obnovovány pravděpodobně postupně po požáru v roce 1819. Objekt stájí při západní hranici spolu se střední kolnou a objektem při jižní hranici pozemku jsou zakresleny na skice katastrální mapy datované před rokem 1835. Na mapě stabilního katastru z roku 1835 je půdorys stájí trochu odlišný, chybí severní část západního křídla, v té době patrně nebylo dokončeno. Dvůr hostince byl ještě v druhé polovině 20. století téměř celý zastavěn. Z kravína situovaného v JZ nároží a přestavěného v 50. letech 20. století zbylo pouze torzo, které není předmětem památkové ochrany. V roce 1984 byla zbořena střední kůlna napojená na hostinec. Rodina současných majitelů získala areál zpátky v restituci zcela zničený, objekty byly v havarijním stavu. Majitelé se snaží o postupnou obnovu.
Památková hodnota:
Jedná se o ojedinělou nesakrální stavbu středoevropského významu, jejímž autorem je Jan Blažej Santini. Budova hostince je postavena na půdorysu W a připomíná tak iniciály stavebníka Václava Vejmluvu, opata cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Areál hostince se dochoval včetně velké částí hospodářský objektů, které vznikaly postupně od vzniku hostince a charakterizují tak jednotlivé stavební etapy, kterými areál prošel. Jedná se o soubor různých funkčních typů hospodářských staveb, které byly nezbytné pro řádné fungování zájezdního hostince v minulosti. Především z pohledu urbanistického jsou nedílnou součástí tohoto areálu i dnes.
A nyní k samotné keši. K nalezení finální krabičky je třeba navštívit 2 zastavení a zjistit potřebné údaje.
- Zastavení: Na úvodních souřadnicích (N 49°29.229', E 15°59.390') stojíte před vlastním hostincem, zde máte za úkol zjistit číslo silnice u které hostinec stojí a získáte „A“, „B“
- Zastavení: Na souřadnicích ( N 49°29.252', E 15°59.405') stojíte před sochou sv.Jana Nepomuckého a zde máte za úkol spočítat počet hvězd na svatozáři čímž získáte „C“, dále spočítat počet kamenných sloupků oplocení sochy čímž získáte „D“ a počet polí oplocení vám dá „E“.
Kontrolní součet A+B+C+D+E = 23
A nyní máte již vše potřebné k provedení výpočtu umístění keše, která je na souřadnicích:
N 49 29. (C),(D-E),(B-C) E 015 59. (C+D), (E-A), (C+E)
- Za betatest děkuji RobinOK. -