Tato keš patří do série Lidová řemesla která byla založena pro 16. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2023. Jeho hlavním tématem bylo Valašsko a jeho historie, obyvatelstvo, zvyky, tradice a další oblasti života tohoto východomoravského regionu.
Doškař
Jedná se o náročnou práci, kterou provádí specializovaní řemeslníci, doškáři.K výrobě se používá žitná sláma, která má dlouhá, ale zároveň tenká stébla. Kosí se přibližně deset dní před dozráním klasu. Ottův slovník naopak doporučuje ječmen a oves, protože jejich sláma méně nasáká vodou. Historicky se pole, na kterých rostlo žito požadovaných vlastností pro došky, nazývala doškářskými a bývala vyhlášená po celém kraji. Žito se kosí speciálním strojem samovazem, který slámu podřízne, ale nepomačká. Poté se poskládá a sváže do kopek, kterým se říká mandelky. Následně se žito vymlátí, ale důležité je aby mlátička nechávala slámu rovnou a nedrtila ji. Poté se vždy stejné množství dlouhých stébel slámy vloží do formy a ručně sváže do došku povříslem, což je zkroucená sláma, která se používá jako provázek. Na jeden metr čtvereční střechy je potřeba až 15 došků, jejichž hmotnost činní až 60 kg. K pokrytí střechy větší stodoly je potřeba až 6000 došků. Došková střecha musí mít velký sklon (min. 45°), došky se přivazují buďto na prkna, anebo na latě, nejčastěji drátem nebo povříslem. Životnost došků je zhruba 15–20 let, nebezpečí požáru se omezuje různými předpisy i promyšlenou technologií. V českých zemích se došky někdy „kalily“, tj. mazaly hlínou.
Jak na keš:
Do ověřovače napiš bonusová písmena keše podle hodnoty, u stejné hodnoty rozhoduje pořadí písmene v abecedě
Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2024 archivována, proto s odlovem neváhejte.