Přečtěte si takový poťouchlý příběh, který se zrodil v hlavě ownera při kocovině, sice zdánlivě nedávající smysl, ale možná skrývající souřadnice. Je to o jednom bláznivém království, kde se rozpadá nejen kralování, ale i zámek.
Vícepráce dál dávající pořádně zabrat. Králevic si uvědomí, jsem vůl. Král nabídl žezlo. Princezna všem vášnivě mává. Šašula se poťouchle smál. Písmosráči dál dřímající pořádně serou. Mládenci neuznají vtip. Okrádání je příkladně více funkční. Kvílící vichřice sílí. Popírání zla zřídkakdy může vyhrát. Královny přivolají smrt. Láska prokletá požírala štěstí. Otvírání je málokdy správně funkční. Kvílící umrlec zívá.
Všechno má svůj konec. I tento skoro příběh, který se nestal a nestane, protože až kocovina pomine, autor si uvědomí, že splácal kravinu a všechno to možná vymaže. A pokud ne, tak z toho bude další mysterka.
