Ze souřadnic parkoviště na Žižkově náměstí se můžete vydat na pouťní cestu ke Kapli Nanebevzetí Panny Marie, kde cestou získáte potřebné indicie pro výpočet finálních souřadnic.Spolu se zdravotní procházkou budete odměněni i hezkými výhledy na město a okolí.
Křížová cesta
Křížová cesta, někdy podle jejího cíle nazývaná Kalvárie, je tradiční křesťanská forma meditace. Připomíná 14 nebo 15 událostí, tzv. zastavení, z posledního dne života Ježíše Krista popsaného v Bibli v části zvané pašije popisující ukřižování Ježíše Krista. Zahrnuje dění kolem jeho odsouzení Pilátem Pontským, nesení kříže po Via Dolorosa a ukřižování na hoře Golgota (Kalvárie). Během meditace křížové cesty si meditující vybavují postupně jednu událost za druhou a snaží se získat poučení pro svůj současný život. Šíření křesťanství a znalosti evangelia vzbuzovalo od prvopočátku u křesťanů touhu i zvědavost poznat místa Ježíšova života, smrti a vzkříšení. Od 4. století jsou doložené poutě křesťanů do Svaté země. K vykonání poutě z Evropy na Blízký Východ koncem starověku a v raném středověku bylo potřeba odhodlání, pevné zdraví, dostatek financí a nezávislost. Většina obyvatel té doby neměla volnost pohybu, poněvadž byla nevolnictvím vázána ke své vrchnosti. Svatý Petronius, biskup z Bologne, vyšel prostým lidem vstříc a to tak, že dal ve své diecézi postavit napodobeninu Božího hrobu i dalších míst a včlenil je do terénu tak, aby nechyběla ani hora Golgota. Po něm stavěli repliky i jinde. Do budování napodobenin svatých míst se později pustili i méně majetní lidé. Stavby se začaly zmenšovat na úroveň kapliček či pouhých sloupů. Rovněž vzdálenosti mezi místy se postupně zkracovaly. Pod vlivem františkánů se cyklus křížové cesty později rozšířil i do jednotlivých zemí Evropy, v Německu od konce 15. století, kde měla Křížová cesta tradičně pouze sedm zastavení. Na Moravě a v Čechách je nejstarší křížová cesta na Svatém kopečku u Mikulova (od 1623), kde ji dal stavět kardinál František Dittrichstein. Od doby kolem roku 1600 už mívala křížová cesta tradičních čtrnáct zastavení. Křížová cesta v přírodě bývá zbudována jako řada výklenkových kaplí nebo božích muk a vede často do kopce. V nejvyšším bodě je umístěn kříž jako 12. zastavení a zbývající dvě zastavení jsou poblíž. Pobožnost křížové cesty vykonávají římskokatoličtí křesťané nejčastěji v postní době a na Velký pátek. Procházejí se jednotlivá zastavení za modlitby, meditace a zpěvu.
Křížová cesta na Svatém kopečku u Mikulova
KŘÍŽOVÁ CESTA V MLADÉ VOŽICI
V MÍSTECH, KDE STÁVAL KRÁLOVSKÝ HRAD, JENŽ BYL ZA HUSITSKÝCH VÁLEK V ROCE 1425 ZCELA ZBOŘEN, STOJÍ DNES, NA VRCHU ZVANÉM HRAD, KAPLE OVÁLNÉHO PŮDORYSU, ZASVĚCENÁ NANEBEVZETÍ PANNY MARIE. POSTAVIT JI DAL V ROCE 1646 TEHDEJŠÍ DRŽITEL VOŽICKÉHO PANSTVÍ KRIŠTOF KAREL PŘEHOŘOVSKÝ Z KVASEJOVIC. CESTA KE KAPLI, NA NÍŽ JSOU ZASTÁVKY KŘÍŽOVÉ CESTY, VEDE ÚBOČÍM HORY K VÝCHODNÍMU PROSTRANSTVÍ POD KAPLÍ, KDE JSOU TŘI VELKÉ KŘÍŽE, JAKO NA KALVÁRII. V ZÁPADNÍM SMĚRU OD KAPLE JE VE SKÁLE JESKYNĚ S BOŽÍM HROBEM.
JAK ŠEL ČAS, KAPLE POMALU CHÁTRALA. O JEJÍ OBNOVENÍ SE POSTARAL AŽ HRABĚ KAREL Z KÜENBURGU, KTERÝ DAL ZÁROVEŇ UPRAVIT CELÝ VRCH. DAL VYBUDOVAT CESTIČKY A ÚBOČÍ OSÁZET KŘOVINAMI. KDYŽ DOŠLO K ODKLÍZENÍ STARÝCH ZDÍ HRADU, BYLA NALEZENA KOSTRA MUŽE, JENŽ MĚL TĚLO SEVŘENÉ V ŽELEZNÉM KRUHU. SNAD SE JEDNALO O DNO HLADOMORNY, KAM BYL PŮVODNĚ ODSOUZENEC SPUŠTĚN. V ROCE 1824 SE V ŽIVOTĚ KARLA Z KÜENBURGU STAL VELKÝ ZLOM. V TOMTO ROCE MU ZCELA NEČEKANĚ UMŘELA MANŽELKA A ON, ABY SE VZPAMATOVAL Z TÉ ZTRÁTY, UPNUL VEŠKEROU SVOJI MYSL K BOHU. NA HRADĚ DAL OBNOVIT KŘÍŽOVOU CESTU A UPRAVIT V JESKYNI BOŽÍ HROB. NA VÝCHODNÍ STRANĚ DAL SROVNAT SKALNATOU, NEPŘÍSTUPNOU ČÁST VRCHU, ČÍMŽ VZNIKLA PĚKNÁ ROVINA, NA NÍŽ STOJÍ TŘI KŘÍŽE. OD TÉ DOBY BYLA KAPLE PRŮBĚŽNĚ UDRŽOVÁNA. V ROCE 1847, KDY ZLODĚJI ODVALILI KÁMEN NAD HROBKOU, BYL ZNOVU UMÍSTĚN. O ROK POZDĚJI BYLY NOVĚ INSTALOVÁNY TŘI KŘÍŽE, MÍSTO PŮVODNÍCH, JIŽ ZAŠLÝCH. V ROCE 1873 UDEŘIL DO KAPLE BLESK A POŠKODIL RÁM OBRAZU NAD OLTÁŘEM. BYL OPRAVEN V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH A NOVĚ POZLACEN. VĚTŠÍ OPRAVA KAPLE SE USKUTEČNILA V ROCE 1930. TEHDY ZDE BYLY VE ŠPIČCE STŘECHY, POD KŘÍŽKEM, NALEZENY PAMĚTNÍ LISTINY, POCHÁZEJÍCÍ Z ROKU 1824, KTERÉ BOHUŽEL VŠAK BYLY, VLIVEM POVĚTRNOSTNÍCH PODMÍNEK TÉMĚŘ ZNIČENY. OD ROKU 1950 KAPLE POMALU CHÁTRALA, A TO I PŘES TO, ŽE STÁLE PRO OBYVATELE MLADOVOŽICKA BYLA VÝZNAMNÝM POUTNÍM MÍSTEM. BĚHEM DRUHÉ POLOVINY 20. STOLETÍ ZDE POSTUPNĚ DOŠLO K NARUŠENÍ KAMENNÝCH OPĚRNÝCH ZDÍ, VENKOVNÍ PŘÍSTUPOVÉ SCHODIŠTĚ SE MÍSTY PROPADLO, BOČNÍ ZDI SCHODŮ SE NARUŠILY EROZÍ, OPADALA Z NICH OMÍTKA, STEJNĚ JAKO Z VENKOVNÍ FASÁDY. NARUŠENÍ, ZA TĚCH NĚKOLIK DESÍTEK LET, NEUNIKLA ANI STŘEŠNÍ KRYTINA. ZKRÁTKA STAV KAPLE BYL NA KONCI STOLETÍ ZNAČNĚ TRISTNÍ.
PŘESTO VŠE VYPADÁ NA TO, ŽE KAPLE BUDE ZACHRÁNĚNA. V KVĚTNU ROKU 1995 VZNIKLO VE ZDEJŠÍM KRAJI SDRUŽENÍ OBČANŮ MLADOVOŽICKA, V NĚMŽ SE SHROMAŽĎUJÍ FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA JEJÍ OBNOVU. ABY BYLA ZACHOVÁNA PŮVODNOST TOLIK PRO ZDEJŠÍ KRAJ VÝZNAMNÉ STAVBY, JSOU VŠECHNY ZÁCHRANNÉ PRÁCE KONZULTOVÁNY S TÁBORSKÝMI PAMÁTKÁŘI. V ROCE 2001 BYLA FIRMOU HIGH–ECO OPRAVENA SOUČÁST TÉTO KULTURNÍ PAMÁTKY – KŘÍŽOVÁ CESTA, KTERÁ JE UMÍSTĚNA ODEDÁVNA PO ÚBOČÍ KOPCE. OBRAZY NAMALOVAL MALÍŘ KAREL SMETANA Z JANOVA. FINANČNĚ SE PODÍLELO MĚSTO MLADÁ VOŽICE A SDRUŽENÍ PRO ZÁCHRANU KAPLE NANEBEVZETÍ PANNY MARIE.
ČERPÁNO Z WWW.MU-VOZICE.CZ
obrazy Karla Smetany z Janova
Jak na keš
Pouťní cestou se přes Morávkovo náměstí dostanete na úvodní souřadnice do Purkrabské ulice, kde se v horní části na pravé straně nachází křížek. Na kamenném soklu je vytesán letopočet - 1ABC
Svatojakubskou cestou pokračujte k I.zastavení Křížové cesty. Na soklu kapličky se nachází dva letopočty. Nás zajímá horní - 1DEF
Pro zjištění celkového počtu GH takovýchto kapliček si projděte Křížovou cestu dle mapky:
Poslední zastavení vás zavede k jeskyni s Božím hrobem pod Kaplí, který před nenechavci chrání mřížová branka s I svislými ocelovými tyčemi.
Výpočet finálních souřadnic (závorky se mezi sebou nenásobí):
N 49°(E-C)(A/C).(D-I)(I-F)(G+C)
E 014°(C)(B+G).(E+H)(I-H)(D-H)
Kontrolní součet indícií: A+B+C+D+E+F+G+H+I=52