Vážené kolegyně a kolegové.
Jak definovat poznání? Pomohu si citátem pana Empedokla z Akragantu.
„Člověk pozná jen maličký kousek jsoucna, ale každý věří, že objevil všechno“
Tato slova starého řeckého filosofa vyjadřují nemilosrdnou pravdu spojenou s naším sebevědomím a zároveň předurčují téma této série keší. Ano, chci tady hovořit o poznání základů a funkcí věcí v našich životech běžně užívaných. Vysvětlit principy a zákony na kterých, tyto věci fungují a o kterých řada z nás nemá ani ponětí. Keše budou umístěny formou tak trochu rozházeného power trailu do veřejně přístupné části přírodní rezervace Kotvice a budou vás provázet touto krásnou lokalitou po celý rok 2023 a také část roku 2024. Žádám však tímto všechny hráče o důsledně dodržování pravidel ochrany přírody platných v této přírodní rezervaci.
Plynoměr
Plynoměr je jednou z součástí rozvodu plynu v budovách. Většina z nás jej někde viděla, nebo jej používá ve své domácnosti. Tento je většinou majetkem dodavatele a slouží k měření spotřeby topných plynů. Objem spotřebovaného plynu se měří objemově a zaznamenává zpravidla v m3 . Kolik z nás ale ví, nebo alespoň tuší, jak toto zařízení funguje.
Pojďme se tedy opět projít po Stezce poznání.
Trochu historie
Dříve než si objasníme, jak vlastně plynoměr funguje, dovolím si malou exkurzi do dějin využití plynu a objasním, co to vlastně ten topný plyn je.
Již ve 2.století n.l. zmiňuje starořecký učenec Plútarchos věčné ohně na území dnešního Iráku, nicméně na své využití lidmi musel zemní plyn čekat víc než 1 500 let. Je zajímavé, že lidé tento hotový zdroj energie opomíjeli a prvotně přistoupili k využívání svítiplynu, který se však musel uměle vyrábět karbonizací z uhlí. Svítiplyn poté používali v 18.století k osvětlení ulic a odsud také plyne jeho název. (městský plyn)
V roce 1821 pan Wiliam A.Hart ve státě New York v USA poprvé vyvrtal vrt hluboký cca 3 m s cílem získat zemní plyn a využít jej také v oblasti osvětlení.
Ke konci 19.stolení začíná být plynové osvětlení vytlačováno elektřinou, ale pan Robert Bunsen nachází nový způsob jeho využití. Přichází s principem mísení plynu se vzduchem před jeho zapálením - hořením. (Bunsenův kahan).
Tento vynález se stává základem všech plynových spotřebičů pro topení a vaření, což vede k velkému rozvoji těžby zemního plynu.
Zemní plyn je z fyzikálního hlediska směs plynných uhlovodíků, jejichž hlavní složkou je metan. Podle chemického složení se zemní plyn dělí do čtyř skupin a to v závislosti na obsahu metanu.
V současné době je nejvíce využívaným tzv. naftový zemní plyn, který vzniká společně s ropou a jedná se zpravidla o zemní plyn vlhký. Vedle tohoto plynu se dnes rovněž využívá tzv. karbonský zemní plyn, který se odděluje při těžbě uhlí. Svým složením je vždy suchý.
Než se však plyn dostane k našemu spotřebiči, musí projít systémem sběrných plynovodů a úpraven, kde se zbavuje nežádoucích látek jako je voda, síra, prach ap. Odtud se přepravuje prostřednictvím mezinárodních plynovodů, případně zkapalněný tankery do jednotlivých vnitrostátních systémů, kde se uskladňuje v zásobnících. Světové zásoby zemního plynu jsou v současnosti odhadovány na cca 494 bilionů m3. Současné zásoby plynu v ČR si můžete zkontrolovat tady (Aktuální zásoby plynu a objem zásobníku v ČR)
Česká republika nemá velké zásoby zemního plynu a vlastní těžba nedosahuje ani 1% celkové spotřeby. První vrty u nás byly provedeny v roce 1899 do hloubky 649 metrů, těžbu se však nepodařilo zahájit. První úspěšný vrt byl proveden v roce 1908 poblíž Slavkova u Brna a to do hloubky 529 m. Nejblíže nám položený podzemní zásobník plynu je v Třanovicích na frýdeckomístecku. Toto bývalé ložisko plynu je dnes využíváno jako pórovinový zásobník s kapacitou cca 530 mil m3 plynu. Plyn je zde ukládán do hloubky cca 500 m za pomoci čtyř turbokompresorů s výkonem 25 MW a v současnosti jde o druhý kapacitně největší zásobník v ČR.
Pojďme se tedy podívat, jak vlastně plynoměr funguje
Plynoměry existují v řadě provedení s různými principy měření množství protékajícího plynu. V naší keši se však soustředíme na ten, který vídáme nejčastěji. Tento plynoměr je z hlediska funkce nazýván jako membránový a využívá se pro měření malých až středních průtoků v nízkotlaké oblasti rozvodu plynu.
Obal - skříň membránového plynoměru je složena ze dvou částí vyrobených z hliníku nebo oceli. Tyto části jsou plynotěsně spojeny slisováním, sešroubováním, dříve také měkkým pájením. Mohou být vyrobeny také jako ohnivzdorné. Uvnitř obalu je zařízení sestávající ze dvou odměrných komor, které jsou předěleny membránami.
U těchto dvou komor dochází k střídavému plnění a vyprazdňování jejich objemu v důsledku čehož je průtok plynu nepřerušovaný. Posuvný pohyb membrán komor způsobený tlakem vstupujícího plynu je dále mechanickým systémem převeden na rotační pohyb počitadla a zároveň otevírá nebo uzavírá řídící šoupátka. Plněná komora se uzavírá a právě vyprázdněná naopak otevírá. Bádavější kolegové mohou nahlédnout na přiložené video (Funkce plynoměru)
Informace ke keši
Vylouskané odpovědi jednoduše dosadíme do níže uvedených souřadnic a můžeme vyrazit za pokladem.
N 49°4X.XXX kde X.XXX = CDAB - DEFD + ABB - DCD
E 018°0Y.YYY kde Y.YYY = CABC + DAEF - DEDE + BEE
Při luštění tohoto jednoduchého kvízu přeji dobrou zábavu.
Pozor některé keše série budou v logbooku obsahovat bonusová čísla, která budete v budoucnu potřebovat.
Stupně vítězů
Zkontrolujte Vaše řešení
Keše série
- Stezka poznání 1 - GPS
- Stezka poznání 2 - BATERIE - MONOCLANEK
- Stezka poznání 3 - FOTOVOLTAIKA
- Stezka poznání 4 - LED DIODA
- Stezka poznání 5 - ELEKTRICKY JISTIC
- Stezka poznání 6 - KLIMATIZACE
- Stezka poznání 7 - DALKOVY OVLADAC
- Stezka poznání 8 - HROMOSVOD
- Stezka poznání 9 - TERMOSTATICKY VENTIL
- Stezka poznání 10 - VODOMER
Použité zdroje
-https://www.k-report.net/discus/archiv2011/3175/Svitiplyn_je_technicky_plyn-211066.pdf
-https://cs.wikipedia.org/wiki/Hydraulick%C3%A9_%C5%A1t%C4%9Bpen%C3%AD
-https://lpg-cng.ochranamotoru.cz/propan-butan-v-podobe-auto-plynu-lpg-specifika.htm
-http://iucebna.kakov.cz/PLY2/PLY-I2-10h.pdf
Historie keše:
11.2.2024 Publikace keše