Vážené kolegyně a kolegové.
Jak definovat poznání? Pomohu si citátem pana Empedokla z Akragantu.
„Člověk pozná jen maličký kousek jsoucna, ale každý věří, že objevil všechno“
Tato slova starého řeckého filosofa vyjadřují nemilosrdnou pravdu spojenou s naším sebevědomím a zároveň předurčují téma této série keší. Ano, chci tady hovořit o poznání základů a funkcí věcí v našich životech běžně užívaných. Vysvětlit principy a zákony na kterých, tyto věci fungují a o kterých řada z nás nemá ani ponětí. Keše budou umístěny formou tak trochu rozházeného power trailu do veřejně přístupné části přírodní rezervace Kotvice a budou vás provázet touto krásnou lokalitou po celý rok 2023. Žádám však tímto všechny hráče o důsledně dodržování pravidel ochrany přírody platných v této přírodní rezervaci.
Vodoměr
Vodoměr, zařízení neodmyslitelně spojené s odběrem vody z veřejných vodovodních sítí. Kolik z nás však ví, jak tato obyčejná součástka funguje a co se stane, když pootočíme ventilem, abychom si umyli ruce, dali sprchu, nebo načerpali vodu do myčky či pračky. Pojďme se tedy projít kousek po Stezce poznání.
Trochu historie
Dostatek vody je od nepaměti podmínkou existence lidského osídlení. Lidé vždy svá sídla budovali v blízkosti vodních toků. Tyto vodní zdroje jim poskytovaly mimo uspokojování základních životních potřeb přirozenou ochranu a stávaly se nezbytným pomocníkem jejich výrobní činnosti. Dostatek vody prostě vždy byl podmínkou rozvoje osídlení krajiny.
Chybějící vodu, bylo tedy potřeba přivádět z řek a potoků. První gravitační přivaděče jsou na našem území poprvé zadokumentovány už ve 12. století
Počátek zásobování obyvatelstva vodou z veřejných vodovodů je datován do poloviny 14. století. Období renesance 14-16. století je pak ve znamení rostoucího vzdělání obyvatelstva, ale i nároků na hygienu, což vede k mohutnému rozvoji vodárenství. Jsou vybudovány první vodárenské věže, nadzemní vodojemy, pokračuje výstavba gravitačních rozvodných sítí. Je až neuvěřitelné, že řada těchto staveb, i když byly opraveny a modernizovány je funkční dodnes.
S rostoucí rozvodnou vodovodní sítí vyvstal problém úhrady nákladů spojených s dopravou a úpravou vody. Jednoduše chybělo zařízení na měření spotřeby vody. V počátcích bylo vodné vyměřováno podle výše domovní daně a zároveň byl zaveden poplatek za připojení objektu. První pokus o objemové stanovení množství odebrané vody se uskutečnil v polovině 19. století a to použitím kalibrovaných kohoutů. V kohoutu byla použita vložka s kalibrovaným otvorem. Tímto otvorem poté nepřetržitě přitékala voda do nádrže zabudované v objektu, odkud byla dále rozváděna k používání. Velikost otvoru pak byla zpoplatněna.
Domovní vodoměry se u nás začaly zavádět po roce 1880. V období první republiky bylo vodné rozděleno do několika kategorií podle použití dodané vody. Různou úhradu platily domy státní, veřejné či obecní, školy a nemocnice, jinou pak už hotely, výrobní podniky, živnostníci atd. V roce 1954 jsou vládou vydány celostátní ceníky vodného, které s drobnými změnami platily až do roku 1990. Dnešní systém úhrad je prostě tak složitý, že je asi rozumnější jej nekomentovat.
A jak vlastně takový domácí vodoměr funguje
Vodoměr slouží k měření odebraného množství vody, popř. kontrole průtoku vody. Samozřejmě existuje celá řada vodoměrů dělených podle účelu použití, způsobu připojení na řád, kapacity, ale také teplotní třídy, pracovního přetlaku a tak bych mohl pokračovat dále. My se zde však zaměříme na běžný domovní suchoběžný lopatkový vodoměr.
Mokroběžná část vodoměru je tvořena mosazným tělem s připojovacími závity. Tělo tvoří spolu s víkem měřící prostor, ve kterém se otáčí měřící rotor uložený na dvou ložiscích. Protékající voda je usměrňována systémem dvou hradítek (spodní a horní) jejichž regulace se uskutečňuje otáčením horní hradítkové desky.
Proč tedy suchoběžný a lopatkový? Suchoběžný vodoměr má na rozdíl od mokroběžného veškeré převody měřícího ústrojí v suchu, nepříchází do styku s měřeným médiem, což u mokroběžného neplatí. Lopatkový proto, že vodoměr funguje na principu působení dynamického tlaku vody na oběžné kolo, které je osazeno lopatkami.
Přenos otáčivého pohybu mezi hydraulickou částí a počitadlem je realizován nejčastěji pomocí magnetické převodovky a tady je technický problém. I když současné vodoměry disponují magnetickým stíněním převodovky je zde možnost ovlivnění rychlosti otáčení lopatkového kola silnějším magnetem, což v minulosti při ceně 80 haléřů za 1 m3 vody nikomu nevadilo, při dnešní ceně je to však problém. Nedoporučuji však tento postup, neboť při dnešním rozvoji techniky je poměrně jednoduše zjistitelný a sankce nemilé. (dálkový odečet, snímač magnetického pole a další vychytávky)
A ještě něco málo kolik vody vlastně spotřebuje průměrný občan naší republiky. V roce 1989 se statistická spotřeba vody na jednoho občana vykazovala hodnotou 62 415 litrů na osobu a rok. Hrozné číslo, zvláště přepočteme-li jej na spotřebu v republikovém měřítku. Naštěstí i zde dochází vlivem technického pokroku v podobě praček, myček, ale třeba i používání perlátorů k poklesu. V roce 2021 se již tato hodnota statisticky pohybuje kolem 2 834 litrů na osobu za jeden měsíc, což je zhruba polovina spotřeby roku 1989.
Z pohledu těchto čísel je popisovaný typ domácího vodoměru, který je obvykle montován pomocí šroubení do potrubí o velikosti 5/8 "- 2 " s max. průtokem 2,5 m3 / hod poměrně značně namáhanou součástkou.
Mám za to, že toto vysvětlení funkce běžného domácího vodoměru je pro naši potřebu dostačující a nechci jej zde již dále rozebírat. Principy měření průtoku vody jsou tématem velmi rozsáhlým a neustále se rozvíjejícím, jak z hlediska kvality přesnosti měření, tak v rozsahu použitých metod.
Informace ke keši
N 49°4X.XXX kde X.XXX = ACEF - CDCE + ECDC - FFED
E 018°0Y.YYY kde Y.YYY = CDBA + BDE - FBED + BDE
Při luštění tohoto jednoduchého kvízu přeji dobrou zábavu.
Pozor některé keše série budou v logbooku obsahovat bonusová čísla, která budete v budoucnu potřebovat.
Zkontrolujte Vaše řešení
Stupně vítězů
Keše série
- Stezka poznání 1 - GPS
- Stezka poznání 2 - BATERIE - MONOCLANEK
- Stezka poznání 3 - FOTOVOLTAIKA
- Stezka poznání 4 - LED DIODA
- Stezka poznání 5 - ELEKTRICKY JISTIC
- Stezka poznání 6 - KLIMATIZACE
- Stezka poznání 7 - DALKOVY OVLADAC
- Stezka poznání 8 - HROMOSVOD
- Stezka poznání 9 - TERMOSTATICKY VENTIL
Použité zdroje
- https://www.topin.cz/clanky/vodomery-1-cast-detail-8336
- https://historie.ovajih.cz/historie-a-soucasnost-tzv-ii-moravskoostravskeho-vodovodu-v-belskem-lese
- https://www.czso.cz/csu/xt/vodovody-a-kanalizace-v-moravskoslezskem-kraji-v-roce-2021
Historie keše:
11.11.2023 Publikace keše