Den pokrývek hlavy
Existuje mnoho mezinárodních, významných, národních, speciálních dní a svátků.
Mezi ně patří i den pokrývek hlavy, který připadá na 15. 1.
Klobouky, cylindry, šátky, kšiltovky, beranice, čepice, kulichy, turbany, kapuce, kukly a dokonce i paruky. Je jich mnoho, je jich spousta a mají různé významy a historii a členění a dělení a liší se nejen svým vzhledem, ale i tím, kde a kdo si hlavu pokrývá.
Hlava je u člověka nejdůležitější. Na hlavu se díváme při setkání, kdy odhadujeme s kým máme tu čest. Pokrývka hlavy patří tedy většinou k jednoznačné identifikaci člověka a k jeho zařazení do společnosti. Dělení pokrývek hlavy je možné dle profesí - kuchař, kominík, myslivec, voják, policista, zdravotník atd. I na sporty jsou speciální pokrývky hlavy jako např. golfové čepice, sportovní kšiltovky, čelenky a nesmíme zapomenout na ochranu hlavy před úrazem u některých sportů jako je lyžování nebo cyklistika.
Pokrývka hlavy má svá pravidla i v etiketě. Etiketa pro pokrývky hlavy vychází ze starého rytířského zvyku. Muži vždy smekají klobouk při vstupu nebo při seznamování či zdravení, jiná pokrývka se smeká jen při vstupu do budovy. Ženy si klobouk mohou sundat až tam, kde si budou moci vlasy upravit. U jídla nebo v divadle ho však nemohou na hlavě mít vůbec, ale ve společenském prostředí může mít žena po celou dobu klobouk na hlavě. Pokud má však žena na hlavě unisex pokrývku hlavy, tak pro ni platí stejná pravidla jako pro muže.
Některé pokrývky hlavy se nosí příležitostně (svatby, dovolená, karneval), jiné mohou být použity každodenně (ochrana hlavy nebo jen vlasů, ochrana hlavy před zimou, sluncem apod.)
Uvedu pouze pár zajímavostí, respektive informací, které se zdály zajímavé mi.
Můžeme rozčlenit třeba podle:
- důvodu nošení - bezpečnostní a pro ochranu (proti nárazu, chladu, teplu, dešti a sněhu, se štítkem proti oslnění, proti slunečnímu úpalu, prachu, nečistotám atd.),
- jako náhrada účesu nebo vlasů - paruka, příčesek či tupé
- reprezentace, dekorace a móda
- náboženské účely
- mravní bezúhonnost, cudnost, sociální konvence
- odznak moci, etnická specifika (národní, krajové, kmenové, lokální)
- typu pokrývek hlavy – světské - světské denní, letní, civilní čepice: baret, rádiovka, čepička kojenecká, domácí, kuřácká, pohřební, dětský čepeček, ahojka, noční;
-světské zimní – beranice, papacha (ušanka), čepice, kulich;
- služební a vojenské - přilba (helma), lodička, brigadýrka, plochá důstojnická čepice se štítkem, ruské elpíčko, tankistická kukla;
- ceremoniální, rituální, náboženské – biret, čepec řeholnic, kvadrátek, pileolus, mitra (infule), kukla, koruna, tiára, diadém, věnec, vínek – svatební a pohřební
- muslimské ženské pokrývky – závoj, nikáb, čádor, hidžáb, burka
- klobouk - australák, buřinka, cylindr, slaměný klobouk, panama, westerňák
- typu pokrývek hlavy podle názvosloví – zde je to jednoduché - pánské, dámské, dětské a kojenecké
Klobouky, cylindry, přilby či další pokrývky hlavy mohou sloužit i jako klíč k určování stáří historických fotografií.
A víte o tom, že základy názvosloví uvádí i norma? Jedna se o normu ČSN 80 7002 Oblečení a doplňky oblečení.
A něco z historie.
Prehistorické pokrývky hlavy byly zhotoveny z listů, trav a jiných přírodních materiálů. V létě sloužily proti dešti nebo slunci. Na zimu si lidé zhotovovali pokrývky z kožešin.
V Mezopotámii muži i ženy nosily jako ochranu před prachem a pískem čepici podobající se turbanu.
V Egyptě se začaly nosit paruky, které rozdělovaly obyvatelstvo podle postavení. Vyráběly se z přírodních vlasů či rostlinných vláken. Poprvé se v tomto období objevuje koruna, kterou nosili králové.
V Antice se muži před sluncem chránili plochým kloboukem, který byl plstěný nebo slaměný a vlněnou čepicí pílos, která se používala i jako čepice na spaní. Součástí oděvu se stala kukla cucullus.
Ve starém Římě byl klobouk symbolem svobody - pokud byl člověk propuštěn z otroctví, obdarovali jej kloboukem.
V Byzantské kultuře u žen zůstává pokrývkou hlavy cíp od pláště a rouška, která byla prodloužena do závoje. Muži nosili kukly, roušky nebo kapuce.
V období Gotiky vzniklo mnoho nových modelů pokrývek hlavy. Muži nosili různé klobouky, barety nebo kápě a ženy si různě ovinovaly roušky kolem hlavy a začaly nosit čepce. Známým ženským čepcem byl hennin, který byl protáhlý do špičky a byl dlouhý až 60 cm, potažený velmi jemnou hedvábnou textilií, často ozdobený různými točenkami, které mohly mít cípy sahající až ke kolenům, někdy až na zem.
V Renesanci začal být kladen důraz spíše na účesy. Renesance byla také rozdělována podle území například anglická, španělská nebo francouzská a každá měla své typické pokrývky hlavy. Také se v tomto období stává více oblíbenou pokrývkou věnec. Muži nosili barety, čapky, klobouky nebo kápě. Ženy nosily nejčastěji roušky, které jim částečně zakrývaly tvář a uvazovaly se přes čepce. Vznešené ženy nosily barety doplněné síťkou, často ozdobenou pštrosím peřím.
V období baroka je stále typickou mužskou pokrývkou klobouk, pro toto období zvaný respondent, ozdobený peřím nebo liščím ohonem. Muži používali paruky, které byly zpočátku žluté nebo hnědé, ale postupem času se začala pudrovat na bílo. Vzniká třírohý klobouk, který se většinou nosil jen jako doplněk v podpaží, kvůli pudrovaným vlasům. Ženy nosily čepce ozdobené stuhami nebo krajkami. Také účesy si ženy chránily rozměrnou kapucí.
V době Rokoka ženy nosily spíše malé čepečky, které jim doplňovaly účes. Muži nosili třírohý klobouk, ze kterého se později vyvinul klobouk dvourohý. Vznikají zde koupací a spací čepice.
Pokrývka hlavy bývala v minulých časech nedílnou součástí lidského odívání. Lidé nemohli bez této součásti oděvu vyjít na ulici, tedy objevit se na veřejnosti. Pokud se člověk objevil na veřejnosti prostovlasý, byl nahlížen jako podivný, směšný – nebo třeba z nižší kasty.
Zdroj: https://elearning.tul.cz/mod/book/view.php?id=146216&chapterid=5113
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pokr%C3%BDvka_hlavy
Kolečka budou a zdarma jej má Alice a ten, kdo v daný den slaví narozeniny. Případně ten, kdo bude mít hlavu pokrytou vtipnou pokrývkou.