Toto krátkou multinkou bych vám chtěl ukázat zajímavou stavbu na poměrně malé říčce Ropičance, často také nazývané místním názvem Řeka.
Do období let 1972–1974 spadá zřízení převodu vody z Ropičanky do Stonávky ke zvýšení vodohospodářského potenciálu povodí Stonávky, kde již předtím byla vybudována údolní nádrž Těrlicko. V 70. letech bylo totiž rozhodnuto o výstavbě nového energetického zdroje na severní Moravě v povodí Olše – Elektrárny Dětmarovice (EDĚ), a jemu bylo třeba zajistit i potřebný zdroj vody. Řešení se naskytlo v podobě kompenzačního hospodaření již existující údolní nádrže Těrlicko k níže situovanému profilu jezu na Olši v Dětmarovicích, přičemž patřičnou zabezpečenost odběru vody bylo proto nutno zvýšit zřízením převodu. Jeho součástí je rozdělovací objekt na Ropičance (jez s pohyblivým segmentovým uzávěrem) a 1,9 km dlouhý otevřený přivaděč do Černého potoka, pravostranného přítoku Stonávky, na níž nádrž pak níže leží. Přivaděčem lze převádět průtoky v rozmezí 0,02 až 2,5 m3/s, minimální zůstatkový průtok, který v korytě Ropičanky pod převodem musí být zachován, je 0,06 m3/s. Povodňové průtoky se přivaděčem nepřevádějí.
Pevnou část pohyblivého jezu tvoří betonová polorámová konstrukce, která je do okolního terénu zavázána těsnícími Larsenovými stěnami. Pohyblivou část tvoří ocelový segmentový uzávěr ovládaný pomocí závěsného řetězu ze strojovny na levobřežní zdi.
Na levém břehu jezové zdrže je umístěn vtokový objekt do přivaděče, který je hrazený ocelovým stavidlovým uzávěrem. V pravobřežní zdi je uloženo ocelové potrubí DN 300, kterým je zajišťován minimální průtok v Ropičance pod jezem.
Charakteristika toku Ropičanka:
Ropičanka má plochou povodí (36,7 km2) a je levostranným přítokem Olše, do níž ústí v 270 m n.m. v horní části města Českého Těšína. Pramení ve výšce 840 m n.m. pod vrcholem kopce Ropice v Moravskoslezských Beskydech. Celková délka toku od pramene k ústí činí 16,5 km.
První pravostranným přítokem je potok Javorová, pramenící na západních svazích Javorového (1032 m). V obci Řeka se připojují zleva Příslopský a Juryský potok a zprava Lavičský potok. Mezi obcemi Řekou a Smilovicemi říčka Ropičanka vystupuje ze sevřeného údolí Moravskoslezských Beskyd a vtéká do Třinecké brázdy. Před Stříteží je Ropičanka propojena přivaděčem Řeka-Stonávka s Černým potokem, který patří k západně položenému povodí Stonávky. Od Stříteže směřuje Ropičanka k SV směrem k Ropici, před níž přijímá zleva potok Vělopolku – nejvýznamnější ze svých drobných přítoků. Ropičanka dále protéká obcí Ropice a na již. okraji Českého Těšína v nadmořské výšce zhruba 270 m ústí zleva do řeky Olše, která její vody unáší dál do Odry.
Tok Ropičanky je bystřinné povahy a je charakteristický, jako většina beskydských toků, značnou rozkolísaností průtoků. Přirozený podélný sklon dna se pohybuje od ústí po Vělopolku v rozmezí od 7 a ž 8 ‰, výše pak v procentech. Protéká poměrně hustým osídlením, což spolu se skutečností, že je z ní provozován převod vody do sousedního povodí Stonávky, je důvodem, že tento menší potok byl zařazen mezi tzv. významné toky (ve smyslu znění zákona o vodách).
Ropičanka ve své horní části od mostu silnice vedoucí z obce Řeka směrem na Guty (nad km 11,4) až k prameni spadá do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy, která je územně i hranicí totožná s Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Jde-li o rybí společenstvo, má typickou druhovou skladbu pstruhového pásma s vysokou početní dominancí vranky pruhoploutvé a pstruha potočního.
I na ní jakožto na dravém bystřinném toku, trpícím směrovou i výškovou nestabilitou, byly prováděny již od počátku 20. století četné úpravy a vybudovány stabilizační objekty v korytě. Úpravy byly prováděny postupně a v různé době a s různou mírou začlenění do přirozeného rázu toku. Nejvýznamnější zásahy do koryta proběhly v osmdesátých letech 20. stol. jako důsledek povodní z předchozího desetiletí (zejména v letech 1972 a 1974).
V důsledku všech úpravních opatření, které již předtím byly provedeny v minulosti pro směrovou stabilizaci toku a ke zvýšení průtočné kapacity, Ropičanka tak dnes skýtá okolnímu území dostatečný stupeň ochrany před povodněmi, stupeň přiměřený jeho povaze
V údolí Ropičanky i v jejím povodí neexistuje žádná významnější akumulace vody, která by měla na její průtokové poměry větší vliv. Po stránce celkové vodohospodářské bilance vykazuje její průtokový režim k ústí (do Olše) určitý úbytek způsobovaný zmiňovaným převodem. Kvalita vody je v Ropičance, sledovaná a vyhodnocena v jejím ústí jako vcelku uspokojivá, žádný významný bodový zdroj znečištění není výše v jejím povodí registrován.
Ropičanka má dělenou správu, když její spodní část od ústí do Olše po spádový stupeň (km 8,3) těsně nad tzv. rozdělovacím objektem ve Smilovicích (km 8,1) spravuje státní podnik Povodí Odry a výše ležící úsek po pramen je v péči Lesů České republiky (LČR).
Ke keši:
Vydej se od parkoviště podél pravého břehu přivaděče.
Stage 1 – Mostek: Stojíš u mostku pro pěší přes přivaděč, přejdi na druhou stranu a cestou na další stage spočítej všechny svislé podpěry (včetně úplně krajních) zábradlí mostku. Získáš hodnotu A.
Stage 2 – Švestky: Po levé ruce míjíš alej ovocných stromů. Spočítej, kolik švestkových stromů roste v aleji podél koryta přivaděče. Získáš hodnotu B. (sudé číslo)
Stage 3 – Vodočet 1: Nacházíš se u limnigrafické stanice na přivaděči. Jaká je nejvyšší hodnota na stupnici vodočtu v cm? Získáš hodnotu C. (sudé číslo)
Stage 4 – Strojovna: Stojíš u strojovny jezu. Spočítej stupadla, které vedou na severní straně dolů mezi koryto přivaděče a Ropičanku. Získáš hodnotu D.
Stage 5 – Jez: Jsi na lávce nad jezem. Kolik kruhových otvorů vidíš v pohyblivém segmentovém uzávěru jezu? Získáš hodnotu E.
Stage 6 – Vodočet 2: Tady se nachází limnigrafická stanice na Ropičance. Nad kamenným jezem je vodočet. Nejvyšší hodnota na vodočetné lati v cm je F. (sudé číslo)
Stage 7 – Cedulka: Jsi u meliorační výusti. Opiš si číslo na cedulce, je to hodnota G.
Tak a teď už máš vše potřebné pro výpočet finálky. Tu najdeš na souřadnicích:
N 49° 40.[C-B-E-A×E] E 018° 34.[G+F-D+(E+D)×B]
Zdroje:
Atlas vodních toků, Povodí Odry s.p.
Digitální povodňový plán Moravskoslezského kraje
Moravské-Karpaty – Ropičanka
Odborné pokyny pro provádění hlásné povodňové služby