Barokní Nadějkov Multi-cache

BAROKNÍ NADĚJKOV

V táborském okrese se nachází na dvě desítky míst se stavbami v barokním stylu, které stojí za připomenutí, za návštěvu a za zastavení se. Obec Nadějkov se vymyká všem ostatním místům tím, že se zde nacházejí hned tři barokní stavby - barokní kostel Nejsvětější Trojice, barokní fara a barokní zámeček. Na obec s pěti sty obyvatel to je skutečná mimořádnost. Udělejme si tedy nedlouhou procházku a poohlédněme se kolem sebe!

Stage 1 - BAROKNÍ KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE (N 49° 30.141 E 14° 28.718)

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn na místě původní kaple sv. Anny v letech 1616 - 1628. Do současné barokní podoby byl přestavěn roku 1738 za V. Ignáce Deyma ze Stříteže. Hrabě Deym dal v roce 1734 v Nadějkově zřídit hřbitov u kostela, který sloužil až do velkého moru v roce 1772. Zakoupil pro kostel také zvon a dal vystavět faru.

Velkou zajímavostí je původní barokní dřevěná kazatelna ze 17. století, ozdobená kartušemi, reliéfy evangelistů a sochou sv. Jana Křtitele s beránkem. A také obraz Nejsvětější Trojice z roku 1903 na hlavním oltáři od akademického malíře Karla Becka, jemuž stáli modelem nadějkovští obyvatelé. Ten nahradil původní obraz z roku 1847 od malíře Viléma Kandlera v Římě, kde jej před cestou do Čech posvětil tehdejší papež Pius IX.

D = číslo popisné obecního úřadu
E = počet vstupních "otvorů" do kostela (dveře, vrátka, ...)

Stage 2 - BAROKNÍ FARA (N 49° 30.162 E 14° 28.730)

Farní budova byla postavena roku 1738 péčí hraběte V. I. Deyma. V současnosti je v přízemí kromě bytu faráře ještě pamětní místnost místního spisovatele Prokopa Chocholouška a skautská klubovna. K faře přiléhá farská zahrada, v současné době rekultivovaná a přístupná veřejnosti.

F = poslední číslice na pamětní desce Prokopa Chocholouška

Stage 3 - BAROKNÍ ZÁMEK (N 49° 30.130 E 14° 28.620)

Pozdně barokní zámek vznikl přestavbou vodní tvrze ze 14. století. Zámek měl velice pohnutý osud a tento pohnutý osud se promítá i do současné doby.

Od roku 1510 patřil po dlouhých 150 let roku Doudlebských z Doudleb, kteří nechali tvrz přestavět v renesančním slohu a obklopili ji rybníky. Od té doby však šel zámek doslova z ruky do ruky, vlastníci se tu měnili po několika málo letech. Roku 1761 zakoupil tvrz i hospodářství Antonín Ferdinand Feuerstein, který v tomto roce odešel jako c.k. generál polní zbrojmistr na odpočinek. Panství po jeho smrti zdědil synovec Antonín, který byl roku 1783 povýšen do hraběcího stavu. Roku 1781 dokončil přestavbu tvrze do současné podoby barokního zámku a od této doby má věžičku s hodinami.

Posledními soukromými majiteli se krátce před druhou světovou válkou stala rodina Segerových, kteří však byli židovské národnosti, a byli proto transportováni do koncentračního tábora a zámek přešel pod nucenou správu. Ve válečných letech byly v zámku ubytovány děti z Německa – Hitlerjugend. Na zámek se vrátil Milan Seger, z rodiny majitelů jediný přeživší. Po válce tu však hospodařil jen krátce. Však my víme proč?!

Rodině Segerových byl zámek v devadesátých letech vrácen, ale žádný z ambiciózních plánů se nepodařilo zrealizovat. Zámkem se tak dnes prohání jen meluzína, zámek je veřejnosti nepřístupný a chátrá. Bohužel. Je to moc hezká barokní památka a bylo by jí škoda...

A = počet hodin na věžičce viditelných z tohoto místa
B = počet poloobloukových sloupků s paticí viditelných z tohoto místa
C = počet střešních okének viditelných z tohoto místa

FINÁLNÍ SOUŘADNICE

N 49 ° 30 . (A) (B) (C)
E 14 ° 28 . (D) (E) (F)