Hrát si se slovy v češtině (a jistě i v jiných jazycích) lze různě. Tak třeba spojením dvou slov vzniká slovo jiné významově bez vztahu ke skládaným slovům, takže třeba „kolo/děj/koloděj“ nebo „sklo/pec/sklopec“. Dále lze jedno písmeno zaměnit a vzniká slovo jiné, například „host/kost“, případně písmeno ubrat nebo přidat a to na začátku, na konci, obojí nebo uprostřed jako „akord/kord“, „kostel/kotel“ a „starosta/starost“ atd … Poměrně často lez nové slovo vytvořit jen přesmýknutím písmen daného slova, takže třeba „park“, „kapr“ a „prak“, „dlask“ a „sklad“ a ještě třeba „nárok“, „orkán“ a „korán“. Celkem častá je úloha postupně měnit jedno písmeno ve čtyřpísmenném slově a dojít co nejmenším počtem „kroků“ od výchozího slova ke slovu cílovému. Např. „SLUJ/SLOJ/STOJ/STÁJ/STÁŽ/ETÁŽ“. A jen tak „mimo soutěž“, zkus tímto postupem dojít od slova ROTA ke slovu KLIH. Pokud to vzdáš, tak řešení je na konci listingu.
A nyní k vlastní kešce. Všechna slova (viz dále), kterých se tato keš týká, jsou podstatná jména v 1. pádu jednotného čísla a nikoli jména vlastní (osob, názvu institucí apod.). Jejich výběr (viz dále) není založen na žádné gramatické kategorii, počtu písmen nebo slabik, ani jejich významu.
Následuje 20 slov v abecedním pořadí:
AUTOR, BROK, DRUH, HRAD, KANÁR, KOMPARS, KOREK, KORONA, KRÁVA, PARMA, PRACH, PRÁDLO, PRŮVOD, RAMPA, RDESNO, REJSEK, ROSA, RUNA, STRUHA, VRAK.
Osm z těchto slov má jednu společnou vlastnost „A“. Dalších osm slov má jinou společnou vlastnost „B“. Ze zbývajících čtyř slov mají tři slova vlastnost „A“ i „B“ a poslední slovo pak nemá vlastnost „A“, ani vlastnost „B“. Pro výpočet polohy finálky musíš najít tato čtyři slova.
Pro každé z těchto čtyř slov pak sečti hodnoty jejich písmen (podle pořadí ve standardní anglické abecedě), vypočítej součin těchto čtyř čísel a ten vyděl stem. Výsledkem je číslo „X“.
Finálku pak najdeš zde: 49º [(X-336)/1000] 017º [(X-1602)/1000]
