První svátek vánoční neboli Boží hod, který připadá na 25. prosince, by nám měl podle křesťanských tradic připomínat den narození Ježíše Krista. Podle Bible se tak stalo v Betlémě ležícím nedaleko Jeruzaléma, kam putovala i dívka Marie se svým snoubencem Josefem kvůli sčítání lidu. Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování. Také se rozvážejí dárky, které nechal Ježíšek pod stromečkem pro příbuzné a známé.
Proti křesťanské tradici však existuje několik argumentů, které Ježíšovo narození v zimních měsících zpochybňují.
V evangeliích se například mluví o pastýřích stád pod širým nebem. Těm se v noci zjevil anděl, aby jim o Ježíšově narození pověděl. Ve skutečnosti se však v Izraeli stáda pasou jen od března do listopadu. Pastýři s ovcemi na horách v zimě nebývají. Z toho se usuzuje, že to bylo spíše na podzim. I některé další příběhy v Bibli podle něj dokládají, že se Kristus narodil v jiném než zimním měsíci.
Výpočty skutečných Kristových narozenin se proto v průběhu staletí zabývala řada učenců. O možných termínech mluví nejeden historický pramen. Kristův příchod na svět zasazují spíše do podzimních měsíců, objevují se ale i jarní termíny, jako 28. březen nebo 19. duben.
V Bibli chybějí jesličky - Lukáš mluví o jeskyni, v níž byla ustájena zvířata, Matouš používá slovo dům. Nikde není zmínka o oslíkovi a kravičce - v ikonografii se objevují až ve 13. století, prosadil je František z Assisi a mezi prvními je maloval Giotto di Bondone.
K Božímu hodu patří také dobré jídlo. V ten den se vždy připravovalo to nejlepší, co domácnost měla – a to byla často husa nebo kachna. Dnes se ve většině rodin podává i kuřecí, krůtí maso či perlička.
K tradičním zvykům patří i rodinná vycházka do některého z kostelů, ve kterých jsou od Štědrého dne vystaveny jesličky a slouží se zde vánoční mše.
Betlémy znázorňující narození Ježíška jsou dnes ale k vidění nejen v kostelech. V mnohých městech i vesnicích se stávají v těchto dnech dominantou náměstí. Lidé se zde také setkávají u zpívání vánočních koled.
V západní Evropě a Severní Americe považují za hlavní den Vánoc právě až 25. prosinec. V tento den ráno se tak zde rozbalují i všechny vánoční dárky.
Podle lidových tradic se v tento den nesmělo pracovat, nestlala se ani lůžka a nezametala světnice. Lidé měli jen odpočívat.
|
K Božímu hodu se váže i několik pranostik
|
|
Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
|
|
Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
|
|
Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.
|
|
Jasné Vánoce – hojnost vína a ovoce.
|
|
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
|
Můžeš ověřit své řešení s certitude.