Na uvedených souřadnicích kešku nenajdete – je tu ale hezká borovice a lavička, na které si můžete odpočinout a pokochat se pěkným výhledem na Osečnou.
Zpráva o nezapomenutelné události, opsaná ze staré osečenské kroniky „Geschichte der Stadt Oschitz"
Zápis ze schůze Okrašlovacího spolku Osečná ze dne 30.dubna roku 1935
Přítomní: Nadlesní Hurvína Kokrčíková, pomocná učitelka Hilarie Rauberová, mlynářka Sidonie Enterichová, chalupnice Bärová, chalupník Bruno Bär a mlynář Donald Enterich. (hosté: cestovatel Bufallo, dirigent pěveckého spolku Modré sovy Josef Wolf).
Nadlesní Kokrčíková : Zahajuji pravidelnou dubnovou schůzi Okrašlovacího spolku. Na programu máme plán kulturních akcí našeho spolku v květnu. Tak co navrhujete?
Pomocná učitelka Rauberová : Já bych mohla uspořádat přednášku o využití borových šišek ke zkrášlení domácnosti…
Chalupník Bär : To tak někoho zajímá! A co třeba soutěž kdo vypije nejvíc pulitrů piva za půl hodiny?
Chalupnice Bärová : No to určitě, to by se ti líbilo, ochmelko! Já jsem pro recitaci nějakých veselých básniček na oslavu jara…
Mlynářka Enterichová : A co uspořádat výstavu domácích mazlíčku?
Dirigent Wolf : A nebo třeba zopakovat koncert Modrých sov?
Mlynář Enterich : Ještě to tak! Mazlíčci a Sovy! To už tady bylo a všichni víte, jak to dopadlo..
Cestovatel Bufallo : Nechci vám radit, ale všude ve světě se teď s velkým úspěchem pořádají volby královny krásy – to by se určitě lidem líbilo…
Chalupník Bär : To není špatný nápad, jsem pro!
Mlynář Enterich : Já teda taky! Hezkých děvčat tu máme dost…
Nadlesní Kokrčíková : No jo – ale myslíte, že se nám do té soutěže někdo přihlásí?
Mlynář Enterich: Já myslím, že to by si mohl vzít na starost tady dirigent Wolf. Ten má okolo sebe stále plno ženských…
Dirigent Wolf : No – nerad se chlubím, ale je to pravda. Můžu to zkusit…
Nadlesní Kokrčíková : Tak výborně – uspořádáme to hned příští neděli. Wolf zajistí děvčata, Enterich zamluví sál, Rauberová připraví výzdobu ze šišek, Bärová na úvod něco veselého zarecituje a Bär bude celou akci konferovat.
Chalupník Bär : A sakra!!! Příští neděli nemůžu, přijede k nám na návštěvu strýc Géza s rodinou, já ho vlastně ještě nikdy neviděl. V mládí se vystěhoval do Rumunska, oženil se tam a už tam zůstal. Mám tady náhodou jeho fotku, kterou nám po svatbě poslal…
Cestovatel Bufallo : Tohle je tvůj strýc? Poslouchej Bruno, není to spíš tvůj otec? To je podoba…
Chalupník Bär : Ne, je to strýc Géza. Je to otcův bratr, oni jsou s tátou jednovaječný dvojčata…
Nadlesní Kokrčíková : Chudáci…
Pomocná učitelka Rauberová : Proč chudáci?
Nadlesní Kokrčíková : No že jsou jednovaječný…
Pomocná učitelka Rauberová : Ach jo…
Nadlesní Kokrčíková : A není to dědičný?
Chalupnice Bärová : Není, to vím určitě…
Mlynář Enterich : Nechte zbytečných řečí! No tak Bruno vezmeš strýce na tu volbu, určitě se mu to bude líbit!
Chalupník Bär : To je fakt, tak jo…
Nadlesní Kokrčíková : Tak výborně, na všem jsme se dohodli, zbytek doladíme v sobotu. Rauberová – všechno jsi zapsala?
Pomocná učitelka Rauberová : Ano, zapsala.
Zapsala pomocná učitelka Hilarie Rauberová v.r.
A jak to bylo dál?
Celý týden probíhala příprava na „ Volbu královny krásy“. Sál byl zamluven, šišková výzdoba provedena, plakáty vylepeny. Ve středu přišel telegram od dirigenta Wolfa: DEVCATA ZAJISTENA STOP PRIJEDEME V NEDELI DOPOLEDNE STOP WOLF.
V sobotu večer se v Bergrestaurantu sešli mlynář Enterich s chalupníkem Bärem a nadlesní Kokrčíkovou na poslední poradu. Sotva se usadili u stolu, otevřely se dveře a do sálu vstoupil neznámý člověk, ve kterém Bär podle podoby s otcem poznal svého strýce Gézu. Srdečně se s ním přivítal a pozval ho ke stolu…
Strýc Géza : Tak som tady. Toată familia va sosi mâine după-amiază. Văd că ai ceva faimă aici - ce va fi? (Celá rodina dorazí zítra odpoledne. Koukám, že tu máte nějakou slávu – co to bude?)
Mlynář Enterich : A jéje – on nemluví česky! Ty umíš Bruno rumunsky?
Chalupník Bär: Trochu umím maďarsky, to je podobný. Říkal, že už je tady. A že je tu hezky…
Mlynář Enterich : Tak mu vysvětli, co ho tady čeká…
Chalupník Bär : Strejdo - pořádáme tu volbu královny krásy, jsou s tím ale starosti…
Strýc Géza : Jo, ja rozumět, volba, starosti... Voi organizați alegerile pentru primar. Și putem vota și noi? Întreaga familie și copii? ( Pořádáte tu volbu starosty. A můžeme taky hlasovat? Celá rodina i děti?)
Nadlesní Kokrčíková : Co říkal?
Chalupník Bär : Že je to prima, že to organizujeme a jestli se může přijít podívat i celá jeho famílie.
Nadlesní Kokrčíková : Tak mu řekni, že jo, aspoň bude v sále plno…
Chalupník Bruno: Můžeš strýci přijít s celou rodinou. Igen a famílie taky igen.
Strýc Géza : Dobre… Așa că mă duc să dorm, sunt obosit după călătorie. Am o maringotka lângă pădure. Maine seara venim cu toata familia. (Tak já se jdu vyspat, jsem po té cestě unavený. Mám tu u lesa maringotku. Zítra k večeru přijdeme s celou rodinou.)
Mlynář Enterich : Rozuměl jsi mu?
Chalupník Bruno : Zhruba. Říkal, že koupil rodině novou maringotku.
Neděle ráno – katastrofa! Enterich dostal další telegram od dirigenta Wolfa: BOHUZEL NEPRIJEDEME STOP U HODKOVIC SE OBJEVILY DALŠÍ SISKY STOP JDEME NA NE STOP WOLF.
Volba královny krásy se zdála skončit velkou ostudou. Co teď? Enterichovi se naštěstí podařilo přesvědčit alespoň pomocnou učitelku Rauberovou a nadlesní Kokrčíkovou, aby se do akce aktivně zapojily a zachránily tak čest Okrašlovacího spolku. Stálo ho to čtyři pytle mouky…
Neděle odpoledne – rodina strýce Gézy přijela v deseti maringotkách a postavila si stany na kraji lesa u Tří svatých.
Neděle večer – sál v Bergrestaurantu nabitý k prasknutí. Ukázalo se, že se strýcem Gézou přijela celá jeho početná rodina i s příbuznými jeho manželky, celkem 77 osob. Řada místních občanů se tak do sálu ani nevešla. Štamgasti si naštěstí zakoupili vstupenky v předprodeji, seděli v lokále už od oběda a těšili se na dosud neviděné představení...
Celou akci zahájila chalupnice Bärová recitací veselé básně „Svatební košile“. Poté vystoupil na jeviště chalupník Bär v kroji a představil uchazečky o titul královny krásy – pomocnou učitelku Rauberovou a nadlesní Kokrčíkovou, rovněž v krojích. Chalupnice Bärová pak rozdala všem divákům papírky a tužky a mlynář Enterich jim vysvětlil princip hlasování: napsat na papírek jméno své favoritky.
Samotná produkce adeptek na královnu krásy byla vcelku jednoduchá. Prošly se za zvuku dechovky tanečním krokem několikrát sem a tam po jevišti, provedly pár prostocviků ( stoj spatný, pět dřepů, kotoul vpřed a vzad, hluboký předklon a na závěr výskok s otočkou). Uprostřed jeviště stál po celou dobu chalupník Bär, mával rukama a občas tleskal do rytmu…
Po skončení exhibice obešel mlynář Enterich obecenstvo, vybral do klobouku od všech přítomných hlasovací lístky, vystoupil na pódium a začalo vyhlašování výsledků. Sidonie Enterichová dělala na tabuli čárky a Enterich četl: „ Kokrčíková, Bär, Bär, Bär, Bär, Bär, Rauberová, Bär, Bär, Bär, Rauberová, Bär, Bär, Bär, Bär, Kokrčíková, Bär, Bär, Bär, Kokrčíková, Bär, Bär, Bär, Bär, Rauberová, atd.“ Enterichová pak sečetla všechny hlasy a napsala na tabuli výsledek:
KOKRČÍKOVÁ 25 hlasů RAUBEROVÁ 25 hlasů BÄR 77 hlasů
V sále nastalo pár vteřin hrobové ticho, pak se ale ozval bouřlivý potlesk a vypukl radostný jásot z míst, kde seděla rodina Bärova strýce Gézy: „Glorie! Bär a câștigat! Trăiască primarul Bär! Felicitari lui! Trăiască Bruno, primarul orașului Osečná!” (Sláva! Bär vyhrál! Ať žije starosta Bär! Sláva mu! Ať žije Bruno, starosta města Osečná! ). Skandování nebralo konce...
První se vzpamatoval mlynář Enterich. Pochopil, že situace je kritická a že se nedá nic jiného dělat, než vyhlásit vítězem chalupníka Bära. Rychle přistoupil k Bärovi, opásal ho připravenou šerpou a nasadil mu na hlavu královskou korunu...
A tak se stal chalupník Bruno Bär první královnou krásy Osečné ...
Bujaré veselí pak pokračovalo až do půlnoci. Muzika hrála, pivo teklo proudem, každý z rumunského příbuzenstva si chtěl připít s vítězem voleb. A chalupník Bär si svou slávu jak se patří královsky užíval...
Úderem dvanácté hodiny se přišel strýc Géza za celou rodinu rozloučit se společensky poněkud unaveným Bärem a s Enterichem:
Strýc Géza : Mulțumesc Bruno pentru o seară frumoasă și încă o dată felicitări pentru că ai fost ales primar. Sunt mandru de tine. Plecăm mâine dimineață.Veți plăti cheltuiala pentru noi? (Děkuji ti Bruno za krásný večer a ještě jednou ti blahopřeji ke zvolení starostou. Jsem na tebe hrdý. Zítra ráno odjíždíme. Zaplatíš za nás útratu?)
Chalupník Bär : Igen, Igen. A pozdravuj tetu...
Mlynář Enterich : Co povídal?
Chalupník Bär: Že se mu tady líbilo...
Strýc Géza : Tak servus! Dumnezeu cu tine! Patru unu unu nouă nouă! Cinci patru opt patru patru!
Mlynář Enterich : Přelož to…
Chalupník Bär : Donalde, Donalde – kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem! Nauč se taky rumunsky jako já a přelož si to sám…
Nato se Bär zvedl a vypravil se domů do Druzcova - tedy aspoň si to myslel. Ve skutečnosti kráčel opačným směrem k Podvrší, kde spadl do úvozu a usnul hlubokým spánkem. Za svítání ho tam našla pomocná učitelka Rauberová, která šla před vyučováním jako obvykle na šišky. Došla si domů pro trakař, naložila na něj Bära a obětavě ho dovezla až do Druzcova. Bärová byla ráda, že se jí Bruno v pořádku vrátil domů a hned mu připravila osvěžující lázeň. Byla to hodná žena...
Královskou korunu musel Bär předat manželce a do chalupy se tak vrátil klid a mír. Dostal také za úkol během týdne opravit kozí chlívek, vybrat žumpu a chodit každý den ráno králíkům na pampelišky. Navíc musel slíbit, že se až do vánoc nedotkne alkoholu...
V pondělí ráno strýc Géza spolu s celou rodinou a veškerým příbuzenstvem odjel směrem k domovu. Během dne občané Osečné zjistili, že jim ztratilo celkem 44 slepic, 12 hus, 19 kachen, 35 králíků, 3 kozy, 7 jehňat a jedna prasnice i se všemi selaty. Chalupník Bär to vysvětloval přemnožením lišek a jezevců…
Na návštěvu Bärova strýce Gézy a volbu královny krásy se v obci dlouho vzpomínalo a nejvíce si užil chalupník Bär. Při každé jeho návštěvě v Bergrestaurantu Schillerhöhe se ozývaly výkřiky typu „Á Jeho Výsost je tady, kdy zase přijede váš jednovaječný strýc Géza?". „Co si dáte Vaše Veličenstvo, jako obvykle sodovku?" atd.
Dluh v hospodě za nezaplacenou útratu rodiny strýce Gézy musel nakonec zaplatit Okrašlovací spolek, čímž se spolková pokladna zcela vyprázdnila…
Kešku naleznete v úvozu v místě, kde pomocná učitelka Rauberová objevila spícího chalupníka Bära:
50.XX.XXX 014.XX.XXX
Zaparkovat můžete kousek za lavičkou u křižovatky. Ze skrýše vytahujte pouze samotnou kešku a skrýš pak prosím pečlivě zamaskujte! A pamatujte si: ALKOHOL - METLA LIDSTVA!