Tradice zdobení vánočních stromků se zrodila v německých městech během 16. století. Nápad možná vyšel ze starogermánských zvyků – o slunovratu si lidé nosívali do domu větvičky nebo stromky, aby uctili boha Odina. Nejprve se tančívalo pod stromy ve volné přírodě, kde byly stromky ozdobeny ovocem, sladkostmi a světly. Pak si lidé přenášely stromečky do svých domovů – šlo většinou o stálezelené stromky, jako jsou jedle a cypřiše. Zavěšování pamlsků na ně pak chránilo živé obyvatele domu před mrtvými dušemi, které z lesa v době slunovratu přicházely. Věřilo se, že mrtví sní všechny sladkosti a nasycení nikomu neublíží. K tomuto rituálu patřilo i vánoční "nevstávání od stolu", aby duše nezasedla uvolněné místo. Zvykem germánských národů bylo stavět ozdobený strom o svaté noci a k poctě boha slunce na něj umístit "světla". Zvyk byl u germánů velmi zakořeněný, a to i na našem dnešním území, kde lidé uctívali Wotana (slovanské jméno pro Ódina).
I staří Keltové při svých rituálech zdobili stromy a věřili v moc jehličí. Vypráví se i legenda o irském opatu Kolumbánovi, který údajně vyslán do Burgundska na misii, zapálil tehdy několik pochodní, které umístil na strom, aby přilákal věřící. Světlo přilákalo veliké množství následovníků, kterým se Kolumbán jal vyprávět příběh narození Krista Spasitele. Tak se symbol stromu spojil s rituálem oslavy narození Ježíše.
I v našich zeměpisných šířkách docházelo v dávných dobách ke zdobení přírodnin. Stromeček to sice nebyl, staří Slované měli "chvojku" – rozsochatou větev nebo špičku jedle. Zdobila se ovocem, především jablky, ale také vejci a stuhami červené barvy, později dalšími lidovými ozdobami. V dávných dobách starých Slovanů se zavěšovala na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili "jít dovnitř".
Zvyk zdobit stromky a chvojky byl natolik silný, že jej nevykořenil ani příchod křesťanství. To naopak muselo vklínit "stromky" do své ideologie. Katolická církev přijala stromek až koncem 16. století a vtiskla mu částečnou náboženskou symboliku. Ponechala pohanský symbol zelených větví jehličnanů jako podobenství věčného života, ale mimoto připodobnila vánoční stromeček k rajskému stromu Adama a Evy, na jejichž svátek se Štědrý den slaví.
Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/aktuality/pet-zajimavosti-o-vanocnich-stromech-a-stromeccich
| Kde děda hledá kapra? |
ve vaně
pod skříní
ve skříni |
A = 2
A = 5
A = 8 |
| Kdo peče vánočku? |
teta
táta
babička |
B = 1
B = 4
B = 7 |
| Kdo vánočku sní? |
pes
kočka
myš |
C = 6
C = 8
C = 0 |
| Na co hraje strejda? |
housle
piano
buben |
D = 4
D = 7
D = 2 |
| Co se pouští po jídle? |
koledy
rádio
televizor |
E = 8
E = 1
E = 4 |
| Na jak dlouho máme nárok na klid? |
do Tří králů
do Velikonoc
do Vánoc |
F = 3
F = 5
F = 0 |
N 48°53.ABC E 014°28.DEF
K odlovu potřebujete stromolezecké vybavení. Bez toho je keš neodlovitelná. Nepřeceňujte své síly. Neriskujte.