Připravili jsem si pro Vás jednoduchou mysterku s tématikou Třinecké historie.V listingu se můžete dozvědět pár zajímavostí,které se na tomto území udály.
Nejprve něco málo dat a zajímavých událostí,které se na tomto území vyskytly:
1444
První písemná zmínka o Třinci
1653
Po smrti piastovské kněžny Alžběty Lukrécie se stalo těšínské knížectví, jako odumřelé léno Koruny české, majetkem Habsburků a bylo spravováno tzv. Těšínskou komorou se sídlem v Těšíně.
1766
Císařovna Marie Terezie darovala princi Albertu Saskému těšínské knížectví věnem při svatbě s její dcerou Marií Christinou.
1799
Třinec byl prodán arciknížeti Albertovi baronkou Saint-Genois za 36 tisíc zlatých.
1822
Třinec přešel dne 16.2. do vlastnictví Karla Habsburského, syna císaře Leopolda II. a princezny Marie Ludwiky Španělské. Byl adoptován bezdětným manželským párem - sestrou císaře Leopolda II. arcivévodkyní Marii Christinou a vévodou Albertem Sasko - Těšínským. Třinec se stal 30.4. vlastnictvím arciknížete Albrechta Habsburského. Správu statku a hutí vedla knížecí hospodářská kancelář tzv. "Těšínská komora". Do tohoto roku všechny obecní záležitosti vyřizoval fojt, který byl jmenován feudálním vlastníkem Třince. Po zrušení roboty v roce 1848 byla funkce starosty volitelná.
1872
Výstavba nádraží v Třinci. Výstavba prvních dělnických kolonií Olza a Borek. Dne 18.3. byl zahájen provoz na železniční trati Košice-Bohumín jejíž celková délka měřila 368,6 km.
1878
Otevření pošty v Třinci.
1880
Na pozemku věnovaném správou železáren byl založen hřbitov společný pro katolíky i evangelíky.
Za vydatné materiální pomoci arciknížete Albrechta byl postaven a vysvěcen katolický kostel.
1887
Zřízena policejní stanice, jejímž hlavním úkolem bylo udržování pořádku v obci a mezi hutníky.
1899
Vysvěcení evangelického kostela, který byl postaven výhradně ze sbírek a darů věřících.
1906
Založení dobrovolného požárního sboru. (12.7.)
Slavnostně zahájen provoz v Dělnickém domě. Stal se střediskem kulturně - osvětového a dělnického hnutí na Třinecku.
1915
Prvním sportovním klubem v Třinci se stal německý Tenisový sportovní klub.
Dokončení výstavby pevného jezu na řece Olši.
1920
Na základě rozhodnutí ze dne 28.7. Nejvyšší spojenecké rady ve Spa byl vyřešen spor o rozdělení Tešínska (před tímto datem bylo Třinecko na polské straně dohodnuté demarkační linie). Území severně od řeky Olše připadlo Polsku a Československu jižní část s Košicko - bohumínskou dráhou, uhelným revírem a třineckými hutěmi.V první polovině 20. let bylo v Třinci otevřeno kino AMERlKAN v budově "U Podešvy". Založena česká obecní škola.
1924
Otevřena nová budova české měštanské školy Petra Bezruče.
1928
Dne 25. 9. byla zaslána žádost o povýšení Třince na město.
1930
Postavena židovská synagoga.
1931
1.1. Povýšení Třince na město
15.4. Otevřena nová česko-německá obecní škola, o tři měsíce později byla přejmenována na "Masarykovou obecní školu".
1932
Zprovoznění koupalište na břehu Olše
1938
Začátkem října byl Třinec obsazen polskou armádou.
Slavnostní otevření moderního stadiónu na Borku se konalo 28.srpna.
1939
1.9. V dopoledních hodinách ihned po ústupu polských vojsk do našeho města německé okupační oddíly. Přišly směrem od Frýdku, přes Kanadu a postupovaly dále přes Horní Lištnou směrem k Bílsku. 28.10. byli z našeho města odtransportováni všichni muži židovského vyznání do vnitrozemí Polska.
1945
Ve středu dne 3.5. vstoupily do města po 6 hod. ranní první jednotky sovětské armády osvoboditelky.
1946
17.5. byly s Třincem sloučeny obce Konská, Dolní Líštná a Lyžbice.
Zřízení provozní záchranné stanice v Třinci.
Zahájení činnosti České tělocvičné jednoty Sokol, (existuje seznam členu členstva Jednoty Sokol v Třinci již od 31.7.1945).
V listopadu obnovil činnost spolek Československého Červeného kríže.
Městská hudební škola zahájila svou činnost v září a zapsalo se do ní prvních 48 žáků.
1947
Dne 13.7. slavnostní otevření sadu a obnovení pomníku "Kde domov můj" na Kanadě.
V červenci bylo zahájeno vysílání městského rozhlasu s deseti tlampači.
Ve druhé polovině vzniká skupina Polského kulturně osvětového svazu (PZKO) a Svazu polské mládeže (SMP)
28.10. Otevření nové městské knihovny a čítárny.
1949
Nový regulační plán města, který byl vypracován Ing. Alexou a Ing. Medunou stanovil, že železárny se budou rozšiřovat především na sever a město na jih.
V září byla otevřena zvláštní škola.
Založení hasičské zbrojnice.
1950
Při MNV v Třinci zahájil činnost matriční úřad pro třinecké obce Kojkovice a Horní Líštná.
Od 1.března bylo zavedeno označování jednotlivých čtvrtí města římskými číslicemi.
Třinec I. - vnitřní město
Třinec II. - Konská
Třinec III. - Kanada
Třinec IV. - Český Puncov
Třinec V. - Dolní Líštná
Třinec VI. - Lyžbice
Dne 1.4. převzala veškerou záchrannou službu ve městě mimo první pomoci v železárnách Záchranná stanice.
V říjnu byla dána do provozu první část místní autobusové dopravy ČSAD v úseku Třinec-Lyžbice - Oldřichovice - Nebory - Třinec.
1951
Zprovozněna další část místní autobusové dopravy ČSAD v úseku Třinec - Kanada a Třinec - Dolní Líštná.
V polovině roku dochází k reorganizaci hasičského sboru města Třince. Vznikají: požární sbor sdružující jen výkonné členy a hasičská jednotka sdružující výkonné přispívající členy. Dochází ke sloučení české a polské městské knihovny v jeden celek.
Zavádění plynové instalace ve měste.
Vznik prvních městských jeslí.
1952
Bylo započato s vyrovnáváním silnice v Lyžbicích.
V listopadu byl slavnostně zahájen provoz v Pionýrském domě (Dům dětí a mládeže v Třinci), jenž byl adaptován pro tyto účely z bývalého hotelu "TYRNA".
Koncem roku začíná stavba nového železničního nádraží a zároveň je zprovozněno stanoviště ČSAD.
Dne 24.7. slavnostní otevření nové radnice v Třinci.
Počátek Tělovýchovné jednoty Třinec.
1954
Začala stavba nové okresní nemocnice v Třinci na Sosně.
1955
Třinecká lidová hvězdárna zahájila svou činnost.
1957
Zahájena výstavba rozsáhlého sportovního areálu.
1958
4.1. dochází k založení JZD v Třinci VI. Lyžbicích.
Otevření nového nádraží ČSD v Třinci se konalo dne 3.3. - stavba zahájena v roce 1952.
18.12. zahájen provoz v kotelně dálkové výtopny.
Slavnostní otevření prvních pavilónu se konalo dne 1.11. v nemocnici s poliklinikou, Třinec - Sosna.
1959
K Třinci byly připojeny obce Kojkovice a Horní Líštná.
Zanikl okres Český Tešín a Třinec byl organizačně začleněn do okresu Frýdek-Místek.
1960
V létě odevzdali stavbaři do užívání hlavní příjezdovou komunikační tepnu od budovy Městského úřadu až na křižovatku v Lyžbicích.
Dne 1.8 bylo uvedeno do provozu letní koupaliště na Lesní ulici v Třinci.
Začátkem školního roku bylo zahájeno vyučování ve dvou pavilónech nové moderní školy v Lyžbicích.
Byla zde umístěna IV. česká a původně také III. polská Základní devítiletá škola, jenž se později spojila s II. polskou ZDŠ.
V tomto roce bylo také započato vyučování ve dvou nových školních budovách v Konské - Podlesí a Konské - Osůvky.
Přikročeno k likvidaci jedné z prvních dělnických kolonií "Olza", aby se uvolnilo místo pro stavbu nové koksovny.
V první polovině 60.let existovala v Třinci také jedna slovenská třída, která později zanikla.
1961
Během roku dochází ke značnému rozšíření veřejného osvětlení ve městě.
Počátek výstavby sídliště "na Terase".
Ve školním roce 61/62 došlo ke zrušení české národní školy v Horní Líštné.
Dne 1.8. zahájil činnost nově zvolený místní lidový soud v Třinci.
1962
Ve školním roce 62/63 dochází k uzavření česko-polské národní školy v Kojkovicích.
5.12. Otevřen Klub důchodců v Třinci.
Jednotné kulturní středisko JKS vzniklo dne 15.12., tím byl dán základ jednotného řízení kulturního a společenského života ve městě.
25.3. byl zahájen provoz hotelu Slovan v Třinci s kapacitou 60 lužek (Stavoprojekt Hradec Králové a Pozemní stavby-závod Třinec). Provoz byl zahájen bez restaurace, která měla být dokončena ve druhé polovině roku.
1963
Zřízení autoškoly Svazarmu.
1964
Dne 15.11. otevřeno nové autobusové stanoviště pod Kanadou.
29.6. zahájení elektrifikovaného provozu na železnicní trati Třinec - Jablunkov.
1965
Dne 8. května otevřen urnový háj na Třineckém hřbitově.
1966
Mezi nejstarší občany Československé republiky patřila Marie Zotyková, která zemřela v Třinci čp. 111, ve věku 106 let.
Zahájen provoz na fotbalovém stadiónu s vybavením i pro lehkou atletiku.
Otevření městské čistírny odpadních vod na Balinách.
1967
Dokončení stavby zimního stadiónu a zahájení zkušebního provozu.
10.12. zprovozněna nová automatická telefonní ústředna v Třinci na Terase.
Ve školním roce 67/68 byla pro nedostatek dětí zrušena česká a polská ZDŠ v Dolní Líštné.
1968
25.2. promítání prvního filmu v kině Kosmos.
Zahájení vyučování ve dvou nových školách Dívčí odborné a Gymnáziu.
1969
Od 1.1. zaveden 40 hodinový pracovní týden (volné soboty).
Zahájení provozu Hotelového domu.
5.7. ukončení demolice kostelíku starého 177 let v Třinci - Konské.
Plénum schválilo dne 14.5. městský znak, který navrhl p. Jiří Louda.
Ustavující schůze Matice slezské se konala 11. 6. v Třinci.
V listopadu došlo k ustanovení Svazu Cikánů - Romů a ke vzniku Levé fronty.
1970
Koncem roku 1969 zaniká provoz JKS (Jednotného kulturního střediska), organizační a osvětovou činnost přebírá v Třinci nově vytvořený Společenský dům ROH TŽ VŘSR. Činnost Společenského domu ROH Třineckých železáren VŘSR byla slavnostně zahájena v pátek 16. září v 16 hodin. Finanční náklad byl přes 30 mil. Kčs, stavbu prováděly Pozemní stavby Ostrava. 16. září byl otevřen divadelní trakt a restaurace, společenský sál, loutkové divadlo, přednáškové sály a klubovny byly otevřeny koncem roku. Od tohoto roku začal systematicky pracovat divadelní soubor, který vznikl původně jako Divadlo poezie.
1971
Vznik Divadelního klubu SD ROH TŽ v Třinci. Režisérem divadla byl M. Zéda.
Mimoúrovňové propojení města se Závodní ulicí směrem k hlavní bráně.
1972
Třinecké železárny předaly dne 13.7. městu Třinci 52 m dlouhý podchod pro pěší u jižní brány. 3.12. byl zahájen provoz Tesla, n.p. Rožnov, závod Třinec - Oldřichovice.
1980
V 80. letech bylo rozšířeno sídliště Sosna, postupně se rozvíjela infrastruktura a služby. Přičleněny obce: Guty, Karpentná, Nebory, Oldřichovice, Ropice, Tyra, Vendryně. Třinec čítal 44 739 obyvatelstva, 5 036 obydlených domů a 14 435 bytů.
1985
Otevřená nová závodní poliklinika ZÚNZ v Třinci Podlesí.
1991
Podle výsledků z posledního sčítání lidu bylo ve městě celkem 570 domu se 16 392 byty a 4 462 trvale obydlených domu s 5 623 byty. V Třinci bylo 44 980 trvale bydlících osob, v tom 30 518 národnosti české, 9 965 národnosti polské a 2 133 národnosti slovenské a 2 364 příslušníků ostatních národností.
Vznik Třinecké kabelové televize, jejímž většinovým podílníkem jsou Třinecké železárny.
Od 18.4. pracuje pod názvem Kabelová televize Třinec, s.r.o.
1994
V září bylo zahájeno vyučování na soukromé Třinecké Obchodní akademii a hotelové škole.
Otevřen nový mezinárodní hraniční přechod I. třídy na pasy a propustky v Horní Líštné.
Do provozu byla uvedena nová čistička odpadních vod v Konské-Balinách, určena k čištění odpadních vod z města i okolí a fenolcpavkových vod z železáren.
1995
Osamostatnění obce Vendryně.
Česká vláda rozhodla o privatizaci zbývajících 50,92% majetku Třineckých železáren, který prostřednictvím Fondu národního majetku stále vlastnil stát. Svým privatizačním projektem se ve výběrovém řízení z rozhodnutí vlády ze dne 25.10. stala vítězem Moravia Steel, a.s. Slaví 700. výročí obec Líštná.
V květnu byla dokončena stavba za 65 miliónu Kč, společná investice České spořitelny, a.s., České pojišťovny, a.s. a Finančního ředitelství. 28.července se konalo slavnostní otevření části, ve které bude sídlit a poskytovat služby Česká spořitelna, a.s.
V srpnu slavnostně otevřel ministr Kočárník nový Finanční úřad v Třinci.
1996
Po valné hromadě akcionářů TŽ, a.s. začala Moravia Steel, a.s. uplatňovat svá vlastnická práva na TŽ, a.s. vlastnictvím 51 % akcií TŽ, a.s. Na mimořádné valné hromadě, konané 8. března 1996 se společnost Moravia Steel, a.s. ujala výkonu akcionářských práv. Třinecké železárny se tak po 50 letech staly opět firmou bez kapitálové účasti státu.
Rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny ČR bylo městu Třinec přiznáno právo užívat vlastní prapor.
1997
Na více než 18 miliónu byly vyčísleny škody, které napáchala povodeň v katastru města.
1998
Ukončení výuky na 3. ZŠ v Třinci, ul. Komenského.
1999
Podepsána Smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci měst Bielsko-Biała a Třince.
Dne 28.10. byl Otto Gavenda jmenován čestným občanem města Třince.
Položení základního kamene budovy nového Domu dětí a mládeže v Třinci.
2000
Osamostatnění obce Ropice.
2001
Slavnostní otevření nového Domu dětí a mládeže v Třinci na ulici Petra Bezruče se konalo dne 5.1.
V únoru proběhlo sčítání lidu. Dle předběžných výsledků, které poskytl Statistický úřad ve Frýdku-Místku žije v Třinci 39 095 obyvatel, z toho 19 098 mužů a 19 997 žen. K české národnosti se hlásí 29 178, moravské 201, slezské 573, německé 55, polské 6 911, romské 15, ostatní 737 obyvatel. Počet domů 4 593 z toho neobydlených je 290 a bytů 15 231 a neobydlených bylo hlášeno 858.
Informace jsme převzali ze stránek www.trinecko.cz
Na úvodních souřadnicích byla zřízena lavička s docela pěkným výhledem na část Třince, takže se můžete při výpočtu posadit a pokochat se výhledem. Keška je velikosti malá. Stačí se jen pozorně dívat a až ji uvidíte, tak nenápadně vyzvednout. Prosíme vracejte kešku zpět na původní místo, děkujem.
Pro ty, co ještě nemají sebou povinnou výbavu cachera - V KEŠI NENÍ TUŽKA, tak si nějakou sebou vezměte.
Buďte prosím hodně opatrní,místo je docela frekventované.Děkuji.
Teď už jen zbývá popřát lovu zdar.
No jo, ale kde vlastně ta kešule je? Na to stačí jenom vědět nadmořskou výšku Javorového vrchu X a dosadit ji do následujícího vzorečku.
N 49° 40.1507 - X
E 018° 41.1302 - X
A hotovo, může se vyrazit.