KNIHOVNY VE FRÝDKU - MÍSTKU
K založení města Frýdku došlo zhruba v roce 1339 těšínským knížetem Kazimírem I. Postupem se roku 1797 majitelem frýdeckého panství stal rod Habsburků, od té doby začala germanizace frýdeckých obyvatel, ti se sdružovali do různých spolků. České minoritní spolky vznikaly jako reakce na konání německé majority, zejména ve školství, kultuře a tělovýchově.
Leseverein - název spolku (cca 1860), který podporoval zálibu ve čtení. Odebíral početné časopisy, které půjčoval členům. V roce 1870 měl 2500 svazků knižního fondu a nebyl německy vyhraněný, jedna pětina knižního fondu byla ve slovanských jazycích.
Ve městě se postupně zakládaly knihovny a čítárny:
- OBČANSKÁ BESEDA – založena 1870, starala se o rozvoj českého kulturního života včetně vedení knihovny
- DĚLNICKÁ KNIHOVNA - 1881 byla do Lipiny u Frýdku přestěhována z Ústroně arciknížecí Mostárna, spolu s dělníky přišel i Hyacent Gawel, vlastník knihovny českých, polských a německých knih
- MATICE MÍSTECKÁ – založena 1895, samotná knihovna byla umístěna v místnostech Občanské besedy a po čtyřech letech trvání měla 1.156 svazků knih
- HOSPODÁŘSKÝ SPOLEK FRÝDECKÝ- vznikl roku 1895, v roce 1912 měl 110 knih
- AKADEMICKÝ SPOLEK OSTRAVICA – založen 1913, zřídil první veřejnou čítárnu v Národním domě
DĚJINY KNIHOVNY VE FRÝDKU
Veřejná knihovna města Frýdku vznikla spojením matiční knihovny s knihovnami spolkovými a byla zreorganizována podle platných knihovnických předpisů.
Ustavující schůze české knihovní rady města Frýdku se konala dne 31. května 1922.
Vznik Městské veřejné knihovny ve Frýdku je datován dnem 28. říjnem 1922.
Na 750 svazků bylo uloženo v bednách na půdě na Bruzovské ulici a u pana Lebedy, kde je odborný učitel Kalus připravil k půjčování a pořídil k nim seznamy, poté deset let pracoval jako knihovník. V roce 1922 tak ve Frýdku fungovaly dvě knihovní rady - česká a německá.
Na oslavu 10. výročí založení Československé republiky byla zřízena v roce 1928 v Lipině pobočka městské knihovny, která v té době měla 345 knih.
Česká Městská knihovna ve Frýdku sídlila prvních deset let v budově tkalcovské školy. Roku 1932 byla knihovna přestěhována do prostor ve Frýdecké spořitelně (současná radnice), a řízením byla pověřena PhDr. Šretrová. Půjčování v nových prostorách bylo zahájeno 1. září 1932.
OKRESNÍ KNIHOVNA FRÝDEK
Pro podporu knihoven frýdeckého okresu bylo výnosem Ministerstva školství a národní osvěty v Praze dne 23. května 1939 rozhodnuto, že bývalá "obvodová knihovna pro Fryštátsko" bude přemístěna do Frýdku, ta měla doplňovat vybranými soubory knihovny v chudých obcích okresu, jejichž knihovny měly málo svazků. Tak i v malých obcích měli občané české národnosti možnost dostat se k hodnotné četbě.
SLOUČENÍ KNIHOVEN
Dne 1. ledna 1943 došlo ke sloučení měst Frýdku a Místku v jeden celek. Knihovny obou měst fungovaly samostatně až do 23. května 1944, kdy došlo k jejich sloučení a ustanovení nové knihovní rady pro město Frýdek-Místek včetně poboček v Lískovci, Sviadnově a Starém Městě.
STĚHOVÁNÍ KNIHOVNY
Knihovna se nejprve přestěhovala do zkonfiskovaného domu po vysokém funkcionáři landsratu (nejvyšší říšskoněmecký správní úředník) KURTU WILDHAGEOVI, kam byly svezeny veškeré knihy sloučené knihovny Frýdku-Místku. Prostory byly ovšem malé a nevyhovující, proto knihovní rada rozhodla o dalším stěhování. Šlo o bývalou zemědělskou pojišťovnu ve Frýdku u nádraží (dřív úřad práce a dnes Modrá pyramida). Knihovně bylo přiděleno první patro, kde obývala 14 prostorných místností. Sídlila zde až do roku 1960.
Budova po Zemědělské pojišťovně využívala knihovna do roku 1960.
UDĚLENÍ STATUTU OKRESNÍ KNIHOVNY
V roce 1952 bylo v Městské knihovně Frýdek-Místek zřízeno metodické oddělení a knihovna získala statut Okresní knihovny, ta v té době měla 8 zaměstnanců a 4 knihovníky ve svých pobočkách se zmenšeným pracovním úvazkem. V roce 1953 měla knihovna celkem 38.294 svazků knih, z toho je 3.324 svazků knih pro mládež a registrovaných 2.293 čtenářů.
STĚHOVÁNÍ FRÝDECKÉ POBOČKY DO SEKEROVY VILY
Dne 1. července 1960 se knihovna opět stěhovala do tzv. Sekerovy vily na Slezské ulici, kde bylo dřív Lašské muzeum. Knihovna se nastěhovala do přízemí a 1. patra. Prostory zde byly nevyhovující, menší než v budově u nádraží, proto byla zrušena studovna, hudební oddělení a čítárna. V této budově bylo 20 místností. V roce 1964 se celá budova stala majetkem Okresní knihovny. Muzeum se přestěhovalo do prostor frýdeckého zámku.
V létech 1960 - 1992 využívala knihovna prostory Neumanovy, později Sekerovy vily.
CENTRALIZACE
Rada ONV ve Frýdku-Místku schválila 22. prosince 1978 zavedení centrálního řízení veřejných knihoven v okrese Frýdek-Místek, sdružovala prostředky pro zabezpečení provozu knihoven, starala se o jednotnou úpravu katalogů. Byl zajištěn přehled o knihovním fondu v celém okrese. Pomocí krajské katalogizace byly zajištěny dodávky nových knih. Oficiálně existoval centralizovaný systém knihoven od 1. 1. 1980.
OBDOBÍ 1990 - 1998
Došlo k zřízení malé čítárny se 100 titulů novin a časopisů. Od roku 1992 byl zaveden registrační poplatek, čímž poklesl počet čtenářů. Poplatky činily pro děti 10,-Kč, pro dospělé čtenáře 20,-Kč ročně.
ROZPAD CENTRALIZOVANÉHO SYSTÉMU
Centralizovaný systém v čele s Okresní knihovnou ve Frýdku-Místku existoval do roku 1992. Městský úřad ve Frýdku-Místku v roce 1992 požádal o převedení knihoven na území města pod svou správu.
Městská knihovna vznikla oficiálně 1. 1. 1993.
- ústřední knihovna: Frýdek-Místek, Jiráskova ulice 506
- pobočky: na sídlišti k Hájku, v Místku Palackého 122, Chlebovice, Lískovec, Lysůvky, Nová osada, Skalice.
STĚHOVÁNÍ KNIHOVNY NA JIRÁSKOVU ULICI
Vila okresní knihovny měla být vrácena podle restitučního zákona. Knihovna se přestěhovala na Jiráskovou ulici 506 do Fischerovy vily, jež byla vybudována jako reprezentační sídlo ve 30. letech tohoto století. Rekonstrukce proběhla od března 1992 do října 1992. Vše bylo zajišťováno investičním odborem Městského úřadu Frýdek-Místek, oprava vily stála 4 milióny Kč.
Vila má 3 podlaží s boční a průčelní terasou. V suterénu je oddělení pro děti a mládež, které má samostatný vchod a bezbariérový přístup.
V 1. podlaží je oddělení pro dospělé s přístupnou terasou, kterou lze využít pro četbu při slunečném počasí.
Ve 2. podlaží je oddělení naučné literatury se skladem a malou čítárnou a v posledním patře je ředitelna, kancelář účetní a klubovna.
HISTORIE POBOČEK VE FRÝDKU-MÍSTKU
Ve Frýdku-Místku existovala od roku 1960 oficiálně jedna ústřední knihovna na Slezské ulici a tři pobočky.
První pobočkou byla knihovna na sídlišti Riviéra, v objektu Jadran (1968 – 1992). Měla dohromady dospělé i dětské oddělení v jedné místnosti. Zanikla prodejem objektu Jadran, vhodný prostor pro knihovnu nebyl nalezen. Knižní fond se přesunul do pobočky na Anenské.
Druhá pobočka byla na ulici Anenská, v objektu KRYM (1954 – 1993), kde se přestěhovala z Leninovy ulice z tzv. "Osvětového domu", který byla zbourán. Slezan jako majitel KRYMu jej v roce 1992 dal do aukce a pobočka se tak stěhovala v roce 1993 na ulici Palackého 122, jako provizorním řešením. V roce 1995 ji byla přidělena celá nově zrekonstruovaná budova na ulici Hlavní 111, kde ídlí dodnes.
Rekonstrukce této třípatrové budovy trvala 2 roky nákladem téměř 8 000 000 Kč. Slavnostně byla otevřena 5. prosince 1995. Po nákladné rekonstrukci byly v dubnu 2002 otevřeny nové prostory.
Budova měla 3 patra. V přízemí je umístěno dětské oddělení a antikvariát, v 1. patře oddělení pro dospělé a čítárna a ve 2. patře studovna a katalogizace. Od ledna roku 2000 je v provozu i hudební oddělení, kde mohou uživatelé poslouchat hudbu, půjčovat si absenčně hudební nosiče, notové materiály a hudební časopisy.
V září 2021 započala revitalizace budovy, dokončena v únoru 2022 nákladem cca 47 000 000 Kč.
Třetí pobočka byla knihovna na ulici K Hájku v suterénu panelového domu 2958. Tato pobočka v roce 1993 zanikla a byla přestěhována do prostor 11. ZŠ na sídlišti Slezská.
Z ulice K Hájku se knihovna přestěhovala do 11. základní školy na sídlišti Slezská v roce 1993.
V roce 1999 proběhla rekonstrukce této pobočky a dokončeno vkládání knihovního fondu.
Pobočka poskytuje služby srovnatelné s ostatními knihovnami ve městě - kopírování, veřejný internet, on-line katalog LANius.
Bibliobox
Modrá krabice postavena u budovy knihoven byla jako novinka zavedena v roce 2016. Má zcela prostý účel, kdy čtenáři mohou vracet své výpůjčky 24/7. Kniha se vloží do boxu, kde je chráněná proti počasí a jiným vlivům, ráno ji knihovnice vynda a vrátí za čtenáře k další výpůjčce.
Tyto modré krabice jsou při ústřední knihovně na ulici Jiráskové 506 a při pobočce v Místku na ulici Hlavní třída 111.
Mezinárodní den knihoven a knihovníků
není ustanoven, mezinárodně uznaný je pouze den tzv. speciálních knihovníků, konaný druhý čtvrtek v dubnu. V Evropě se lze setkat s oslavami národních dnů knihoven, které se slaví v různých termínech - například ve Francii je to 14. ledna, v Polsku 8. května, v Německu 24. října. Obvyklé je také slavení tzv. týdnů knihoven, které se ujalo i v České republice s pravidelným konáním na začátku října. Jedná se o oslavu knihoven a soutěž o nejlepší městskou knihovnu roku. Knihovny během něj připravují akce na různá témata s důrazem na podporu čtenářství a představují nové služby.
Naše Městská knihovna FM byly zvolena Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR jako Městská knihovna roku 2022.
.
Veškeré informace a fotky čerpány z internetu.
Keš je publikováná k blížícímu se výročí 100 let založení Městské veřejné knihovny ve Frýdku, jako dárek je i krásně zrekontruovaná budova první pobočky v Místku. Snad brzo dojde i na revitalizaci Centrální knihovny ve Frýdku.
JAK NA KEŠ?
N 49°A.BCD E 18°E.FGH
A - první dvojčíslí nákladu na opravu Fischerovy vily
B - rok přidělení budovy na Hlavní třídě (ciferace)
C - rok vzniku Městské knihovny ve Frýdku-Místku (ciferace)
D - kolik knih měla pobočka v Lipině (ciferace)
E - kolik byl poplatek za dospělé čtenáře
F - rok stěhování do Neumanovy vily (ciferace)
G - v kolika místnostech bývalo dospělé a dětské oddělení první pobočky ve FM
H - rok stěhování do Fischerovy vily (ciferace)
Výsledek protáhni ověřovačem, kde se dovíš vše potřebné.
