Kapelnicek EarthCache

Skalní jehla Kapelníček se tyčí ve skrytém pískovcovém údolí v Českém ráji, nedaleko Hruboskalska. Vítejte u mé další EarthCache.

Skalní jehla

Skalní jehla je vysoká a úzká skalní věž se zašpičatělým vrcholem. Vzniká postupnou destrukcí skalnatého horského hřebene v důsledku mechanického zvětrávání a odnosu nebo v pobřežní oblasti abrazí a izolací odolnější partie z podemílaného a rozrušovaného pobřežního srubu.

Na území České republiky je výskyt skalních věží velmi četný. S ohledem na příhodné podmínky pro jejich vznik se nacházejí zejména v kvádrových pískovcích české křídové pánve. Jsou to geomorfologické celky, jako je Ralská pahorkatina, Děčínská vrchovina, území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, CHKO Český ráj, PR Prachovské skály, NPR Adršpašsko-teplické skály či NPR Broumovské stěny.

Voštinové zvětrávání

Zvětrávání je proces, při němž působí fyzikální, chemické a biologické pochody a jevy na horninu, která je vystavena povětrnostním vlivům. Původně celistvá hornina se rozpadá na drobnější části, mění svoji fyzikální strukturu a někdy také chemické vlastnosti. Částečně nebo úplně zvětralá hornina může zůstat na místě a může se stát půdní matečnou horninou nebo může být erozí odnesena na jiné místo. Zvětrávání může trvat geologicky poměrně krátkou dobu (v řádu let) nebo také dlouhou dobu (v řádu milionů let). Rychlost zvětrávání je závislá především na vlastnostech původní horniny (některé horniny zvětrávají velmi rychle, některé pomalu), dále na klimatu (ve vlhkém a teplém podnebí probíhá zvětrávání rychle, ve studeném pomalu). Fyzikální, chemické a biologické zvětrávání obvykle probíhá souběžně, každé však má za různých okolností převahu.

Voštiny jsou nepravidelnou, více či méně hustou sítí drobných, zpravidla 1–10 cm hlubokých prohlubní či jamek(připomínající buňky ve včelích plástech) na povrchu skal. Jsou typické zejména pro pískovce. Povrch pískovce má místy (zejména pod převisy a v kolmých stěnách) tendenci být zpevňován tmelem, který téměř neustále vzniká odpařováním vody z roztoků, které se nacházejí v pórech mezi jednotlivými zrnky pískovce. Proces je ale vrtkavý a rychle se může měnit ve svůj protiklad. Místo křemene se začne srážet sůl, která povrch skály doslova roztrhá na jednotlivá zrnka písku. Když se pochody střídavě opakují, vzniká celá plejáda tvarů: skalní kůry tvořící talíře a hroty a zejména různě tvarované voštiny.

Stádia vzniku

Voštiny mají řadu stádií vzniku. Prvním je Vznik kúry - Voda proniká z nitra pískovcoých skal k jejich povrchu, kde se odpařuje. Přitom se na povrchu a těsně pod ním ukládá oxid křemičitý a další minerály. Tím postupně vzniká zpevněná kúra, na kterou v hloubce několika centimetrů pod povrchem navazují měkčí partie pískovce, které jsou částečně ochuzené o tmel. Dalším je Proděravění kůry - Opakující se vysoušení a krystalizace soli a krystalů ledu vedou na některých místech k prolomeni povrchové kúry. Tam se slabě vázaná zrna narušené podpovrchové části pískovce uvolňují. Jejich vydrolováním vznikají otvory, které se zvětšují, a tak vytváří zárodek voštiny.

Proces vzniku voštin pokračuje dalším stádiem Rozvinuté voštiny - Pokračující úbytek zrnek písku vázaných v povrchových vrstvách pískovce vede k tomu že se voštiny dále prohlubují a zvětšují. Jamky se rozšiřují od povrchu dovnitř a také do stran. Tak prohlubují oslabenou podpovrchovou část a postupně omílají původní pevnější kůru. Poté následuje tzv. Podstavcové stadium - Při postupném zvětšování voštin sa oddělené díry začínají spojovat, a tak vznikají zbytková žebra a podstavce. Pod nimi však začíná v soudržném pískovci vznikat nová zpevněná vrstva. Obnažený pískovec se po ztrátě nesoudržné podpovrchové části znovu zpevňuje. Posledním stádiem je Znovuobnovení kůry - Výsledné zbytky voštin starého vyztuženého povrchu postupné mizí a tím vzniká 2 až 3 centimetry pod původním povrchem nová zpevněná kůra. Celý proces tvorby voštin může začít znovu.

Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:

1) Jak skalní jehla Kapelníček vznikla?

2) Podívejte se na voštiny - v jakém stádiu vzniku jsou? Popište toto období vlastními slovy.

3) Je proces tvorby voštin cyklický nebo necyklický? Popište, proč tomu tak je.

4) Jaké hloubky dosahují zdejší voštiny?

5) Do logu nahrajte fotku Vás, nebo Vaší GPS se skalní jehlou. Dobrovolně můžete připojit i další fotky místních pískovcových útvarů.

Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se.