Ratibořské Hory
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1527. Již dříve se v okolí Ratibořic těžilo stříbro, v 16. století si však příchod horníků a rozvoj těžby vyžádaly založení nového sídla ve volnější krajině. V období mezi lety 1515 až 1600 bylo na území mezi Starou Vožicí a Ratibořskými Horami vydolováno přibližně 21 250 kg stříbra. K druhému vzestupu těžby došlo za Schwarzenberků ve druhé polovině 18. století, obec tehdy měla podstatně víc obyvatel, než by se uživilo běžným zemědělstvím.
Kostel sv. Vojtěcha
Byl postaven v druhé polovině 14. století v gotickém slohu. V letech 1720-1722 byl přestavěn v barokním slohu, a to Adamem Františkem ze Schwarzenbergu. Zařízení kostela je pseudobarokní. Obraz svatého Vojtěch je umístěn na hlavním oltáři, obrazy Panny Marie a svatého Jana Nepomuckého na bočních oltářích a v chrámové lodi se nachází obraz Piety. Autorem těchto děl je Bedřich Kamarýt.
Socha sv. Barbory
V Ratibořských Horách stojí v parčíku naproti kostelu socha sv. Barbory od řezbáře Jiřího Nekoly. Socha sem byla umístěna v roce 2015. Sv. Barbora je patronkou havířů, dělostřelců, pyrotechniků, architektů, matematiků a dalších rizikových povolání a také dětí. Je uctívána jako ochránkyně před smrti bleskem a před požáry a vůbec před rizikem náhlé či násilné smrti. Památka sv. Barbory se světí 4. prosince. V ikonografii je vyobrazována s křížem, palmovým listem, pavím perem (páv je symbol nesmrtelnosti), mečem (symbol jejího mučednictví) nebo drží kalich s hostií (symbol svátosti oltářní, již jí kvůli očekávané smrti před popravou přinesl anděl). Také bývá zobrazována s věží obvykle s třemi okny či s její miniaturou, kterou držívá v ruce.
Zámek Ratibořské Hory
Původní renesanční zámek byl přestavěn Schwarzenbergy roku 1730. Sloužil převážně jako byty a kanceláře úředníků, v období první republiky zde byla umístěna četnická stanice. Za druhé světové války objekt zabralo gestapo. V současnosti je využíván jako penzion. Vnější fasády jsou prosté, bez jakýchkoli ozdob, zatímco dva trakty (jižní a západní) jsou do nádvoří otevřeny přízemními arkádami.
Jak na keš:
Kostel sv. Vojtěcha (N 49°27.760 E 014°46.150)
A = ciferace prvního letopočtu na kříži
B = ciferace druhého letopočtu na kříži
C = počet písmen na kříži
Socha sv. Barbory (N 49°27.734 E 014°46.174)
D = počet písmen na dřevěném soklu zepředu
Zámek (N 49°27.755 E 014°46.186)
E = počet zazděných oken v 1. patře zámku JJZ strany
F = počet zasklených oken v 1. patře zámku JJZ strany
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 2(C-E).(B+E)(F-C)(F-D) E 014° 4B.(A+C-B)(C-E)(F-D)
Tato keška je FTF Friendly. Období vánočních svátků je obdobím klidu, a proto letos v rámci Táborského adventního kalendáře nemusíme chvátat, abychom byli na kešce první. FTF si na této kešce může zalogovat každý, kdo bude zapsán v logbooku do půlnoci dne publikace.