Tato terénní obtížnost je opět věnována jarním květinám.
Koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis)
vytrvalá rostlina, která se vyskytuje na loukách a svazích pahorků.
Celá rostlina, mimo vnitřní plochy květu, je pokrytá bělavými, nebo zpočátku i narezlými chloupky. Z holé země v březnu vyrůstají mezi loňskými rozpadajícími se suchými listy květy. Lodyha dorůstá v době květu dosahuje stěží 3–15 cm po odkvětu do vývinu plodenství doroste 13–40cm výšky. Koniklec je jednou z prvních, velkým fialovým květem velmi nápadných kvetoucích rostlin, a proto bývá označován i jako posel jara. Pozorovatele upoutá kalich plný zlatožlutých tyčinek, stejně jako později vlasaté květenství se semeny které rozšiřuje vítr. Fialové květy zvonkovitého tvaru, jsou zpočátku vždy vzpřímené, později mohou být i převisající. Prašníky jsou fialové, okvětních lístků je šest. Typická pro koniklece je srostlá koruna listenů na stonku nedaleko pod květem. Plodem je nažka, přenášená na nové místo větrem. Čepel listu je dva až čtyřikrát peřenosečná, dělená na úkrojky listů. Pod zemí vytváří oddenek.
Z Olomoucka, Grygovských kopců, je popsána (přirozená) varieta „Moravica“ s užšími úkrojky listů a jsou popsány odchylky u rostlin na vápencích a hadcích.
Roste na výslunných stepích, ve společenstvech nízkých travin, loučkách na mělké půdě, skalních stepích, travnatých suchých okrajích lesů, výjimečně ve světlinách v lesích a keřovitých porostech, opuštěných vinicích a ovocných sadech. Roste na mírně kyselých a mírně zásaditých půdách, často i vápencovitých podkladech, ale někdy i na hadcových podložích. Na hadcích a vápencích vytváří zvláštní formy. V Česku roste tento koniklec pouze na Moravě. Zde se jejich výskyt prolíná s jinými druhy koniklece, takže mohou vznikat i mezidruhoví kříženci.
V Česku je chráněný jako silně ohrožený druh. Pěstovat je povoleno jen rostliny z kultur získané povoleným způsobem.
Koniklec je vysoce jedovatý, vytváří srdeční toxiny a oxytoxiny, zpomalující srdeční tep. Požití vede k snížení krevního tlaku, hypotenzi a kómatu.
Ke keši:
Z první stage se vydejte směrem k Olbramovicím. Projděte kolem prvního mostu přes potůček a dojděte k mostu druhému. Vstupte na něj, a tady hledejte kanál. (stage 2.)
Najdi na něm text: ÖNORM ABBC-D. Dále na něm hledej název města. E - kolik má písmen?
N 49° 37.(B+D)A(E+B)' E 16° 59.B(A+B)C'
3. stage Tady hledej na objektu malé kulaté číslo. najdeš je ve formátu: ČČ. A zjisti počet stupňů na žebříku. Ž
N 49° 37.ŽČE' E 16° 59.DBČ'
4. stage Výpočet tě dovedl k posedu. Vymyká se poněkud těm předchozím. Má zábradlí. Kolika kusy dřeva je tvořeno = Z? Kolik kusů dřeva tvoří zkřížené výztuže nohou posedu = V.
N 49° 37.ŽVČ' E 16° 59.Ž(Z+D)D'
5. stage. Zde najdeš oplocenku.Tebe však bude zajímat skupinka mohutnějších stejných listnatých stromů rostoucích naproti oplocence na druhé straně lesní cesty. M = počet písmen jejich názvu v množném čísle N = počet těchto stromů rostoucích velmi blízko sebe.
N 49° 37.MŽN' E 16° 59.MČ(V-N)'
Razítko není věcí na výměnu, musí v keši zůstat!
Doporučuji menší žebříček.