Vítejte na bonusové keši k nedalekým LABkám, věnovaným kouzelnému místu nad obcí Bernartice nad Odrou.
První písemná zmínka o obci Bernartice nad Odrou pochází z roku 1374. Jedná se o typ obce s lánovou zástavbou a zemědělskými usedlostmi. Většina plochy je pokryta poli, v nivě Odry i loukami.
Samotné LAB jsou věnovány místu zvanému „Panský kopec“. Je to místo, odkud jsou krásné výhled na Moravskou bránu, Oderské vrchy i Beskydy. „Panský kopec“, jak se celému místu říká, je velmi oblíbeným místem, kam se často chodí na procházky, pořádají se zde např. drakiády, slaví se zde příchod nového roku a je jednou ze zastávek turistického pochodu Podzimní pohledy na Moravskou bránu.
Název Panského kopce vznikl tím, že přilehlá pole dříve patřívala k Panskému dvoru č. 57, který byl v majetku pánů hradu Starý Jičín. Přes Panský kopec se dříve chodívalo pěšky do Nového Jičína. Místu se říká Borčí. Kdysi tam býval lesík, který byl vykácen. Několik stromů tam bylo ponecháno kvůli vojenskému mapování během I. světové války.
O Panském kopci se dochovaly i dávné pověsti, které se ústně předávaly z generace na generaci, až je zapsal bývalý kronikář Leopold Biskup. První z nich zní jako pohádka, ale ta druhá má reálný základ.
Na Panském kopci rostly „Svatojánské petrklíče“. O jejich původu hovoří krásná dávná pověst. V tomto místě stávalo kdysi město Starý Jičín. Bylo tam několik chalup a kostel. Jednou se stalo, že se vše propadlo a lidé, kteří tam přišli, zjistili, že odtud vede podzemní chodba ze Starojického hradu až na Štramberk. A přesně na tom místě začaly vykvétat petrklíče. Později tady lidé opět chtěli stavět, ale když kopali studnu, slyšeli na dně jámy bublání vody a kokrhání kohouta. Toho se ulekli a práce zanechali. A tak jen petrklíče připomínaly tuto událost.
V těchto místech, snad na konci 14. století, se usadil uhlíř, kácel stromy, stavěl milíře a pálil dřevěné uhlí, které odebírali měšťané z Nového Jičína a Příbora. Pálením také vyráběl černou smolu, kterou v dřevěných sudech posílal na Starojický hrad pro potřeby hájení hradu před nepřítelem. Uhlíř se jmenoval Kočib a byl z Hůrky. Jeho dřevěná chatrč údajně stála poblíž kapličky u chodníku, který vedl přes Panský kopec k Novému Jičínu. Někde poblíž pramenila studánka a kousek od ní stál dřevěný kříž. Les se postupně kácel a na jeho místě vznikala pole a osadníci Bernartic si území rozdělili do pásů za svými domy. Tak učinil i Kočib. Vybral si pás, kde stávala jeho chatrč, a postavil si srubový grunt v místech dnešního č. 60. Na gruntě žila jeho rodina téměř dvě stě let. Jméno Kočib (Koczyba) se tam podle gruntovní knihy vyskytovalo od roku 1539. Kříž se studánkou tam byl ještě na konci 18. století. Na místě kříže byla později vystavěna zděná kaplička, která je tam dodnes a zasazena lípa. Studánka postupem let začala ztrácet vodu, až nakonec vyschla. Dnes po ní není ani památky. Lípa tam rostla až do roku 1985, byla dutá a usadily se v ní včely. Nakonec byla pokácena a na její místo zasazena v roce 1990 nová lípa.
Zdroj: kronika obce Bernartice nad Odrou a wikipedie
Úspěšný lov