Nechal ji dojít tak blízko k záchraně, dovolil, aby došla až na doslech lidských stavení. Sledoval její bolestné putování, možná i pobaveně. Teď pouhé pozorování a čekání skončilo. Pomalu plná hrůzy a zároveň zvláštního klidného vědomí nevyhnutelnosti se otočila, aby se mu postavila tváří v tvář.
Vynořil se z lesa po levé straně cesty. Byl to zcela vzrostlý medvěd, tak dvousetkilový. Přišel doprostřed cesty. Chvíli zůstal na všech čtyřech a potom potichu zamručel a postavil se na zadní. Bylo jí jasné, že si přišel pro ni.
Les kolem nich byl docela tichý, jen vydechoval svou nakyslou vtíravou vůni zeleně. Její dech potichu chrastil v nemocném hrdle. Ten netvor, který vypadal jako medvěd, na ni nadutě shlížel z výšky více než dvou metrů. Hlavu měl v nebi a drápy se držel země.
Ona se na něj také dívala, dívala se vzhůru, a pochopila, co musí udělat. Uteč, říkal, když k ní mířil a jeho mohutné kýty se houpaly ze strany na stranu. Pohyboval se s přízračným půvabem, nechával za sebou na udusané hlíně otisky drápů.
Uteč, máš poslední možnost!
Medvědí šifra:
Pokud poznáš, které stopy za sebou zanechal medvěd, získáš i potřebná čísla do souřadnic.
N 49° 08. ??? E 16° 22. ???
Na úvodních souřadnicích najdeš včelín, který do těchto míst medvěda nejspíš přilákal.
Přeji úspěšný lov!