55 Českých legend - 39 : O zakletém purkrabím
Milé kačerky a kačeři, zvu Vás na sérii 55 keší, která vznikla podle knihy Aleny Ježkové „55 Českých legend z hradů, zámků a měst“. Hlavním úkolem této série je obohatit Vaši zásobu legend z českých hradů, zámků a měst.
Celá série je tvořena 55 mystery keškami a její délka je kolem deseti kilometrů. Vy však při luštění jednotlivých keší navštívíte postupně, abecedně, celou naši Českou část republiky, a to celé ve virtuální podobě. Mimo to si přečtete 55 legend, u kterých máte možnost zkoumat, navštívením dané lokality, jejich pravdivost.
Přeji hodně zábavy a úspěchu při luštění.
O zakletém purkrabím
Hrad Loket, který se majestátně vypíná nad zátočinou řeky Ohře, patří k nejkrásnějším českým hradům. Byl založen někdy v první polovině 13. století jako královský hrad, aby střežil hranici a také důležitou obchodní stezku, která tudy vedla.
Mezi purkrabími, kteří se na Lokti vystřídali, měl nejhorší pověst Botho z Eulenburgu neboli Půta z Ilburku. K poddaným byl bezohledný, nutil je k těžké práci a s nikým neměl slitování. Stejně nemilosrdně vymáhal daně. Kdo nemohl zaplatit, toho dal zavřít do vězení vytesaného ve skále.
Stalo se léta páně 1422, že jedna chudá žena neměla na zaplacení daní. Muž jí zemřel a po jeho pohřbu jí zbyla jen chatrč plná hladových dětí a oči pro pláč. Když nadešel den splátky, vydala se na zámek poprosit purkrabího, aby jí s placením počkal.
Purkrabí v drahocenných šatech stál na nádvoří a dohlížel na vybírání daní. Před výběrčími se řadila fronta chalupníků i sedláků, úředníci přinesené peníze pečlivě přepočítávali a pak je vhazovali do železné pokladnice. Když přišla na řadu chudá vdova, padla před purkrabím na kolena a prosila ho o odklad. V pláči mu vypověděla svůj příběh a doufala, že se nad ní slituje.
Ale pan Půta na ni jen zvysoka pohlédl a pohladil si krajky na rukávě svého kabátce:
„Zbytečně marníš čas slovy, ženo. Jestli nemáš peníze, půjdeš do vězení!"
Vdova byla zdrcená. Z posledních sil vstala, pohlédla purkrabímu do tváře a řekla:
„Srdce máš jako kámen, pane. Tak se v kámen proměň celý...!“
V tu samou chvíli jako by se pohnulo samo nebe. Ozvala se hromová rána, také země se zahoupala, vzduchem zavířilo kamení a hlína a zděšení lidé popadali do prachu. Když ta hrozná chvíle pominula, lidé se zvolna zvedali a rozhlíželi se, co se stalo.
Kdosi zavolal: „Podívejte, náš purkrabí se proměnil v kámen...!“
A opravdu. Na místě, kde před chviličkou stál zlý purkrabí, zela hluboká jáma a na jejím dně žhnul podivný balvan.
Jak kámen vychladl, vyzvedli ho a odnesli na loketskou radnici. Byl prý velký jako koňská hlava, vážil víc než sto kilogramů a jeho povrch se matně leskl jako směsice zlata a stříbra. Časem byl přenesen na loketský hrad a uložen v malém sklípku. Někoho napadlo, že by vzhledem ke svému hromovému původu mohl způsobit požár, a tak jej pro jistotu vhodili do hradní studny. Po letech, kdy byla studna čištěna, kámen z jejího dna vyzvedli a zase do sklípku vrátili. Z toho vznikla pověra, že kdykoli bude „zakletý purkrabí“ vhozen do studny, vrátí se opět na své místo.
Dnes víme, že „zakletý purkrabí“ byl ve skutečnosti meteorit, který dopadl do Lokte asi ve druhé polovině 14. století. Později ho vědci rozdělili na dva kusy, větší poslali do císařsko-královského kabinetu ve Vídni a menší zůstal v Lokti. Dnes na hradě najdeme z kamene jen malý kousek o váze asi 14 kilogramů.
Jak na keš.
Finální souřadnice zjisti, spočítej podle legendy v listingu, nebo požádej o pomoc strýčka Googla či tetičku Wiki.
1) Zjisti ve kterém roce se asi událost stala: ABCD =
2) Jaká je přibližná hloubka studny na Lokti: EF =
3) Kolik přibližně vážil „Zkamenělý purkrabí“ ( zaokrouhli na stovky Kg ): GHI =
Finální souřadnice: N50°05,ABCD – EF – 588
E014°35,ABCD – GHI – 423
N50°05,
E014°35,