55 Českých legend - 31 : O falešném alchymistovi
Milé kačerky a kačeři, zvu Vás na sérii 55 keší, která vznikla podle knihy Aleny Ježkové „55 Českých legend z hradů, zámků a měst“. Hlavním úkolem této série je obohatit Vaši zásobu legend z českých hradů, zámků a měst.
Celá série je tvořena 55 mystery keškami a její délka je kolem deseti kilometrů. Vy však při luštění jednotlivých keší navštívíte postupně, abecedně, celou naši Českou část republiky, a to celé ve virtuální podobě. Mimo to si přečtete 55 legend, u kterých máte možnost zkoumat, navštívením dané lokality, jejich pravdivost.
Přeji hodně zábavy a úspěchu při luštění.
O falešném alchymistovi
Na dvoře císaře Rudolfa pobývalo mnoho úctyhodných vědců a umělců, ale i podvodníků a šarlatánů z celé Evropy. Jedním z těch posledních byl také Edward Kelley.
Ve svém rodném městě v Anglii se jmenoval Talbot a působil jako lékárník a městský písař, ale poctivost mu byla cizí. Za padělání úřední listiny mu nakonec usekli obě uši a vyhnali ho z města.
To se ale v Čechách nevědělo. A protože Kelley nosil dlouhé vlasy, nikdo nepoznal, že v minulosti na něm svou práci vykonal kat. Na Rudolfově dvoře se falešný alchymista objevil v roce 1588 s doporučením od českého šlechtice Viléma z Rožmberka.
Císař Rudolf však byl po mnohých setkáních s podvodníky nedůvěřivý, a proto se rozhodl svého nového alchymistu podrobit zkoušce.
„Ale jistě, Jeho Milosti!" ochotně souhlasil Kelley. „Budu poctěn, když se osobně přesvědčíte, jak podivuhodné výsledky vykazují mé pokusy."
Do císařovy alchymistické dílny Kelley dopravil velkou bednu, ze které pak vyjímal různé prášky a směsi. Císař je sám osobně vkládal do železného kotlíku, potom směs postavil na oheň a díval se, jak ji plameny do ruda roztavují. Když bylo všechno hotovo, Kelley s císařem a jeho služebníky opustili dílnu. Pak Kelley zamkl a klíč podal císaři.
„Zde je klíč. A ještě přikažte postavit ke dveřím stráž, aby bylo jisté, že dovnitř nikdo nevstoupil. Já budu nyní vyzývat všechny pomocné duchy, aby směs proměnili ve zlato. Po hodině se tu sejdeme."
Hodina uplynula jako nic. Císař hořel zvědavostí. Když vešli do laboratoře, všechno bylo, jak to opustili. Jen na dně kotlíku se místo směsi třpytilo pravé zlato.....
Rudolf II. byl bez sebe radostí. Už si představoval, jak se z jeho alchymistické dílny pohrnou nekonečné proudy zlata. Přikázal, aby Kelley dostal všechno, oč požádá. Ale ten chtěl jen peníze, aby za ně nakoupil tajuplné a vzácné ingredience. Císař mu peníze rád dal a částku ještě zdvojnásobil, aby i slíbeného zlata bylo dvakrát víc.
Od té doby Kelley pobýval u Rudolfova dvora jako jeho dvorní alchymista. A užíval si až do dna všech požitků: nádherných šatů, dobrého jídla i pití. Díky císařské přízni velmi zbohatl a mohl si koupit takzvaný Faustův dům na Dobytčím trhu, dnešním Karlově náměstí v Praze.
Ale přecházely týdny a měsíce, a zlato nikde. Čas od času se rozmrzelý císař ptal, kdy už se ho konečně dočká. To pak Kelley s hranou lítostí odpovídal:
„Drahý císaři, duchové ještě nejsou připraveni na tak velký objem zlata, který pro tebe chci vyrobit. Ani nevíš, jak opatrně je musím lákat, kolik námahy mě to stojí a kolik sil...! Ne, bohužel musím vyčkat příhodných hvězdných konstelací.“
„A kdy nastanou? " tázal se císař.
Kelley ztrápeně krčil rameny: „Snad za týden, snad za měsíc. Nebeské sféry jsou pro ubohého lidského tvora nevyzpytatelné..."
Tak to šlo ještě nějaký čas. Ale žádný strom neroste do nebe. U Rudolfova dvora se začalo proslýchat, že Kelley je podvodník. Jeden z dvořanů dokonce vypátral, jak Kelley císaře při zkoušce oklamal. Dřevěná bedna, ve které sluhové přinesli do dílny vzácné substance a náčiní, měla dvojité dno a v prostoru mezi prkny se ukrýval podvodníkův bratr. Když císař opustil místnost, vyskočil, zaměnil směs v kotlíku za zlato a skryl se zase v bedně.
Ale ani tyto pověsti podvodnému alchymistovi neuškodily tolik, jako když v souboji zabil jednoho z císařských sluhů. Císaři Rudolfovi konečně došla trpělivost. Poslal pro Kelleyho stráž, aby ho zajala, ale podvodný alchymista stačil prchnout. Nakonec ho však přece jen dopadli a uvrhli do věže zvané Huderka na hradě Křivoklátu. Tam měl být tak dlouho, dokud císaři nevyjeví tajemství výroby zlata, elixíru života a kamene mudrců, jak mnohokrát sliboval.
Ale Edwarda Kelleyho ani nenapadlo, aby v temnotě Huderky přemýšlel o tajích přírodních věd. Často vyhlížel z okna a v duchu měřil a počítal výšku kamenných zdí. A tajně splétal z vláken svých šatů a různých látek provaz. Když se mu jednoho dne zdál dost dlouhý, přivázal lano k okenní mříži a spouštěl se po něm dolů z věže.
Možná v té chvíli opravdu vzýval pomocné duchy, ale nebylo mu to nic platné. Provaz se přetrhl, Kelley spadl a zlomil si nohu tak ošklivě, že mu ji museli uříznout. Protože tím už byl dostatečně potrestán, císař ho propustil.
Nějakou chvíli se Kelley s dřevěnou nohou ještě toulal po Čechách. Sem tam provedl nějaký nekalý kousek, aby si pomohl k penězům.
Ale spravedlnost ho znovu dostihla v Mostě, kde mu dokázali další podvody. Ve zdejším vězení Kelley potom dobrovolně ukončil svůj život - otrávil se vlastním jedem.
Jak na keš.
Finální souřadnice zjisti, spočítej podle legendy v listingu, nebo požádej o pomoc strýčka Googla či tetičku Wiki.
1) Jednotlivé indicie A až F přelož, zjisti co mají společného a pak je převeď podle
stejného klíče.
Urrea : EF = ??; ฟลีโรเวียม : GHI = ???; ಐನ್ಸ್ಟೈನಿಯಮ್ : JK = ??;
Argentum : LM = ??; Moscovium : NOP = ???; итербий : QR = ??;
2] Rok příchodu Kellyho na Rudolfův dvůr : ABCD = ????
Finální souřadnice: N50°05.( ABCD – EF - GHI - JK – 561 )
E014°37,( ABCD – LM – NOP – QR – 1267 )
N
E