Jednoduchá multikeš Vás přivede na Svorovou horu, jednu z nejvyšších dominant Krkonoš. Za dobrého počasí se u finálky nachází epický výhled do okolí. Pro odlovení keše není nutné opouštět vyznačené cesty, ani jinak porušovat pravidla pro pohyb v národním parku.
O Svorové hoře
Svorová hora se nalézá ve východní části Krkonoš mezi Pomezními Boudami a vrcholem Sněžky, od které ji odděluje Obří hřeben (Czarny grzbiet). Název hory je odvozen od horniny, ze které je převážně tvořena,ze svoru. Dříve byla hora známa pod názvem Černá kupa. Na úbočích hory se nalézají kamenná moře a borovicové kleče. Z vrcholu Svorové hory se nám nabízí krásné výhledy do Polska, na Pomezní boudy a Malou Úpu, Rýchory, na Královecký a Ruprechtický Špičák, Javoří hory, polskou Wielkou Sowu, stolové hory Bor a Hejšovinu, Orlické Hory a v pozadí kralický sněžník, za velmi jasného počasí i na Jeseníky, no a Sněžku zde máme opravdu „jak na dlani“. Přes vrchol Svorové hory vede modrá a červená turistická značka ve směru Sněžka - Pomezní boudy. Na východě hřeben prudce klesá (až o 250 výškových metrů) a Sovím sedlem zde odděluje Svorovou horu od sousedního vrchu Tabule. Na polské straně hory se nachází poblíž skalního útvaru Granaty také naleziště granátů. Východně od Svorové hory stojí turistická chata Jelenka. Celá hora se nachází v I. ochranné zóně KRNAPu, takže je přísně zakázán vstup mimo značené cesty. Jedná se za dobré viditelnosti o výborný rozhledový bod především na nejvyšší horu Krkonoš - Sněžku.
Na vrchol nás dovedou dvě pěší trasy přes chatu Jelenka - z Polska vedoucí modře značená turistická značka a červeně značená hřebenová turistická trasa Cesta česko-polského přátelství, která prochází obcí Horní Malou Úpu a vede až na vrchol Sněžky.
🇨🇿 - 🇵🇱 Cesta česko-polského přátelství
Nádherné výhledy do Čech i Polska, nejvyšší hřebenové partie Krkonoš a jedinečná místa - tak lze shrnout, co vše nabízí Cesta česko - polského přátelství. Tato hřebenová červeně značená turistická magistrála protíná v délce 28 kilometrů Krkonoše od Tvarožníku až po Pomezní Boudy. Kopíruje česko - polskou hranici, v některých místech ji ale také překračuje. Napojit se na trasu můžete z mnoha míst, pokud ji nechcete projít celou. Snadno se na ni dostanete například ze Špindlerova Mlýna, díky pravidelné autobusové lince na Špindlerovu Boudu.
Chcete-li zdolat celou trasu od západu k východu, začněte u Vosecké boudy. Dostanete se k ní z Rokytnice nebo Harrachova. V opačném směru od východu k západu začněte na Pomezních Boudách. Hřebenová trasa je na jednodenní výlet poměrně dlouhá a náročná. Její zdolání si můžete libovolně rozdělit s přespáním na některé z horských bud. Nebo vybrat jeden z úseků a napojit se na trasu z několika míst Krkonoš.
Hřeben Krkonoš
Délka hřebene Krkonoš činí asi 40 km, délka pohoří asi 30 km a maximální šířka pohoří pak okolo 20 km. Na přechod hřebene Krkonoš nám tak bohatě postačí dva dny. To ovšem za ideálních podmínek a za pěkného počasí. V zimě či za nepříznivého počasí se může délka přechodu dramaticky změnit. Počasí dokáže být v Krkonoších poměrně vrtkavé. Průměrná roční teplota činí na hřebenech asi 0 °C a v podhůří 6 °C. Roční úhrn srážek činí 800 mm, na hřebenech až 1 400 mm, na nejvíce exponovaných místech až 1 600 mm. V zimě tady bývá až 150 cm sněhu. Souvislá sněhová pokrývka leží na hřebenech Krkonoš až 7 měsíců v roce.
Jak najít finálku?
Na vrcholu Svorové hory, na úvodních souřadnicích si můžeme všimnout třech kamenů vedle sebe, na kterých jsou vyrytá trojciferná čísla. Číslo na prostředním kameni je špatně vidět a nebude nás zajímat. Vyšší číslo si označíme jako A a nižší číslo jako B.
Finálku najdete na N 50° 44.(A+407) E 015° 46.(B+95)
Na szczycie Svorovej hory na początkowych współrzędnych możemy zauważyć obok siebie trzy kamienie, na których wygrawerowane są trzycyfrowe cyfry. Numer na środkowym kamieniu jest trudny do zobaczenia i nie będziemy zainteresowani. Wyższą liczbę oznaczymy jako A, a niższą jako B.
Finał znajdziecie na N 50° 44.(A+407) E 015° 46.(B+95)
Za betatest děkuji horalovi Petris 3.