Byl vám tak jednou jeden chlapík a ten nedělal nic jiného, než že hrál po hospodách kostky. A protože je nedal z ruky, tak taky probendil i svůj dům a vůbec všecko.
Ale protože to byl jinak hodný člověk, zželelo se ho pánubohu a rozhodl se, že mu dá šanci na nápravu.
A zrovna v tu chvilinku, v ten poslední den, než mu věřitelé sebrali ten dům, přišel k němu v přestrojení za krajánka a optal se ho, jestli by ho u sebe nenechal přes noc.
„Pro mne za mne si tu zůstaňte přes noc, jenomže já vám nemůžu dát ani postel a ani ždibec něčeho na zub.“ A tu mu pánbůh řekl, jen aby ho tam nechal a aby došel koupit něco k jídlu.
Podal mu několik grošů a poslal ho do hostince, aby donesl něco k snědku. Očekával, že je probendí v kostkách, ale on se nenechal zlákat a opravdu jídlo přinesl.
Na druhý den ráno mu povídá pánbůh, aby si řekl přání, že se mu jistě vyplní a s těmito slovy se s ním rozloučil.
Doufal, že už se poučil a bude si přát něco dobrého, ale kdepak on! Jeho tajným přáním bylo, aby v kostkách už nikdy neprohrál. A teď se milý chlapík teprve pustil do hraní!
Netrvalo dlouho a vyhrál svůj majetek zpět, ale jemu to nestačilo, a tak s ním za chvíli nechtěl nikdo hrát. „Jdi hrát kostky do lesa s loupežníky“, volali na něj v hospodě.
Jelikož s jídlem roste chuť, chytil se toho hloupého nápadu a večer už seděl v lese s loupeživou bandou. O pár dní později ho našel hajný v lesní rokli s proříznutým hrdlem.
Inu, kdo s čím zachází, s tím také schází.
Šifra s kostkami:
Až spočítáte součet hozených čísel na kostkách, zapište si, o kolik hodili loupežníci míň, a dostanete souřadnice.
N 49° 09. ??? E 16° 19. ???
Během odlovu se nedaleké rokli raději vyhněte.
Přeji úspěšný lov!