Právo první noci (ius primae noctis, droit du seigneur nebo droit de cuissage)

bylo domnělé právo středověkých feudálů na panenství dcer svých poddaných, které mohlo být realizováno o jejich svatební noci. Je nicméně sporné, do jaké míry takové právo skutečně existovalo.

Je zmiňováno již v Eposu o Gilgamešovi, toto právo přináleželo králi Gilgamešovi (3. tisíciletí př. n. l.) (2. deska, řádek 144).

Jediné dva písemné doklady v německy mluvící oblasti pocházejí z oblasti Curychu: Správce  panství Meier, měl roku 1543 písemně zaručeno právo první noci, podle kterého mohl strávit svatební noc s každou nevěstou v obci. Toto právo lze nalézt také v zápisech pro Hirslanden a Stadelhofen (dnešní okresy Curych). 

Spisovatel a právník Ildefonso Falcones používá ius primae noctis jako ústřední prvek svého románu Katedrála na moři a v epilogu uvádí, že zákon byl ve skutečnosti součástí Usatges, katalánského právního řádu z roku 1486. Nejznámějším literárním zpracováním je divadelní komedie La folle journée ou Le mariage de Figaro (1778) od Pierra Augustina Carona de Beaumarchais , na námět které vznikla opera Figarova svatba (1786) od r. Lorenza da Ponte a Wolfganga Amada Mozarta. Tímto právem panoše se zabývá i o něco starší komická opera Le droit du Seigneur od Jeana-Paul-Égide Martiniho (Paříž 1783) podle Françoise-Georges Desfontaines-Lavallée.

V románu George Orwella 1984 je zmíněn ius primae noctis (část 1, kapitola 7):

„Bylo tam také něco, čemu se říkalo jus primae noctis , což by se pravděpodobně v učebnicích pro děti nezmmiňovalo. Byl to zákon, podle kterého měl každý kapitalista právo spát s jakoukoli ženou, která pracovala v jedné z jeho továren."
V tomto románu je ius primae noctis součástí série klišovitých přehnaných popisů neduhů kapitalismu založených na neduzích feudalismu, které byly považovány za zrušené Francouzskou revolucí. Román Das sinstere Tal od Thomase Willmanna (zfilmován v roce 2014) má jako hlavní téma také ius primae noctis .

Ke keši:

Keš je věnována románu Vlastimila Vondrušky Právo první noci. Většina děje se odehrává na Krakovci, proto i finální keš bude v katastru Krakovce.

Ale nebudete to mít až tak jednoduché. Máte 2 možnosti. Odlovit si lab keše se stejným názvem a dozvědět se bonusová čísla nebo hledat v textu románu (Určitě stojí za přečtení!):

A, Jednou z ženských postav románu je Hedvika, kdo je to?

• 1, Přítelkyně paní Milady, manželky pána Boskovic.
• 2, Dcera správce panství rodičů Oty ze Zástřizlí a jeho dětská láska.
• 3, Milenka  pana  Kašpara z Boskovic, pána na Krakovci.

B, Ve vyšetřování pomáhá i místní žena jménem Aranka, co o ní neplatí?

• 1, Aranka je místní hostinská.
• 2, Aranka je čerstvá vdova, její muž patří mezi oběti související s případem.
• 3, Aranka je místní "oblažovatelka" mužů.

C, získáte, když odečtete od D číslo A i B

D, Další důležitou ženskou postavou je paní Adalberta. Co je pravda?

• 1, Paní Adalberta patřila mezi ženy, které byly nuceny před svou svatbou podstoupit soulož s pánem na Krakovci a otěhotněla s ním, má s ním syna Jáchyma.
• 2, Paní Adalberta nebyla moc hezká, proto pán na Krakovci nechtěl využít svého práva a svolil, aby se vyplatila.
• 3, Paní Adalberta patřila mezi ženy, které byly nuceny před svou svatbou podstoupit soulož s pánem na Krakovci, ale již byla těhotná,  syn Jáchym se narodil už 7 měsíců po svatbě.

E, Paní Anna z Boskovic je:

• 4 nevinnou obětí svého muže;
• 5 podílí se na vraždách svého manžela;
• 6 vrazedkyní svého vlastního syna.

F, Kdo je nakonec ten, kdo na Krakovci  ohrožuje paní Miladu?

• 5 Adalberta;
• 6 Anna;
• 7 Aranka;
• 8 Hedvika.

Pozor, keš je skutečně uložena v odpovídajícím terénu, za mokra nebo v zimě může být terén kvalifikován ještě o jednu hvězdičku víc. Opatrně!

Pozor! Vzoreček pro výpočet zde není schválně. Stačí jen trochu přemýšlet!