Třetí adventní neděle, která letos připadá na 17. prosinec 2023
STŘÍBRNÁ ADVENTNÍ NEDĚLE - LÁSKA
O třetí adventní neděli, latinsky řečené Gaudete (radostná), zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou. Vyjadřuje radost z blížícího se konce postního období a adventní období získává slavnostnější ráz. Pro všechny křesťany se blíží oslava narození Páně.
jak na keš? stačí vyřešit jednoduché puzzle
Co je to vlastně advent a odkud se vzal?
Advent je období v křesťanském liturgickém kalendáři, které předchází slavení vánočních svátků. Slovo "advent" pochází z latinského "adventus", což znamená "příchod" a odkazuje na příchod Ježíše Krista. Adventní období je tedy dobou očekávání a přípravy na oslavu narození Ježíše.
Advent začíná vždy čtvrtou nedělí před 25. prosincem a může trvat mezi 22 a 28 dny. Církev v tomto období zdůrazňuje dva aspekty: připomínku prvního Kristova příchodu do světa jako malého dítěte v Betlémě a očekávání jeho druhého příchodu jako Mesiáše na konci časů.
Tradiční symboly adventu zahrnují adventní věnec s čtyřmi svíčkami, z nichž každá reprezentuje jednu adventní neděli. Každou neděli se zapaluje jedna svíčka, dokud nejsou všechny čtyři svícny rozsvíceny. Tento zvyk má pomáhat věřícím zůstat zaměřeni na duchovní přípravu a očekávání.
Historie adventu sahá až do 4. nebo 5. století. Původně mohl být spojen s přípravou kandidátů na křest, kteří byli křtěni na slavnost Epifanie. Postupem času se z toho vyvinulo období přípravy na Vánoce, a adventní doba se stala pevnou součástí křesťanského liturgického roku.
Samotný adventní čas končí každoročně odpoledne 24. prosince. V roce, kdy Štědrý den připadne na neděli, se tato neděle počítá jako čtvrtá adventní a advent začíná až 3. prosince.
Adventní věnec - symbolika, význam a původ
Adventní věnec je populární křesťanský symbol, který se používá během adventního období jako připomínka přípravy na slavení narození Ježíše Krista. Je to dekorativní věnec, obvykle vyrobený z větví stálezelených rostlin, což symbolizuje věčný život. Na věnec se umisťují čtyři svíčky, které se postupně zapalují v průběhu čtyř adventních nedělí.
Symbolika adventního věnce:
Stálezelené větve
Symbolizují trvalost a věčný život. Stálezelené rostliny přetrvávají i v zimních měsících, což připomíná křesťanům věčný život, který přináší Kristus.
Kruhový tvar
Kruh nemá začátek ani konec, což odkazuje na věčnost Boha a na naději věčného života.
Čtyři svíčky
Každá svíčka má svůj význam a často jsou jim připisovány různé ctnosti nebo aspekty adventního očekávání, jako je naděje, láska, radost a mír. Každá svíčka také symbolizuje týden adventní doby. Oproti běžným zvyklostem se svíčky na adventním věnci zapalují proti směru hodinových ručiček.
Světlo
Jak svíčky postupně hoří a přinášejí světlo do tmy, připomínají věřícím světlo, které Kristus přinesl do světa, a očekávání jeho druhého příchodu.
Význam:
Adventní věnec slouží jako připomínka a vizuální pomůcka k zaměření na duchovní přípravu v době adventu. Zapalování svíček každou adventní neděli může být provázeno čtením z Bible, modlitbami a zpěvy, které pomáhají vytvářet atmosféru očekávání a naděje.
V době adventu se domy zdobí jmelím, které má přinášet štěstí a požehnání celému domu. V zemích s keltskou tradicí se k adventní vánoční výzdobě přidává také cesmína a břečťan, které domov chrání před zlými duchy.
Původ:
Adventní věnec má svůj původ v německých a skandinávských zvycích 19. století. Zvyk vznikl mezi německými protestanty, kteří zapalovali svíčky na kolovém věnci během adventního období. Konkrétně se tento zvyk připisuje německému luteránskému pastorovi Johannu Hinrichu Wichernovi (1808–1881), který v roce 1839 vymyslel adventní věnec jako prostředek k výuce dětí o významu adventu. Původně měl věnec 24 svíček – malých pro každý všední den a čtyři velké svíčky pro neděle.
Postupem času se zvyk zjednodušil a dnes se běžně používají jen čtyři svíčky, které se zapalují v adventních nedělích. Adventní věnec se rozšířil i mezi katolíky a další křesťanské denominace a stal se populární po celém světě.
V době adventu se domy zdobí jmelím, které má přinášet štěstí a požehnání celému domu. V zemích s keltskou tradicí se k adventní vánoční výzdobě přidává také cesmína a břečťan, které domov chrání před zlými duchy.