Johann Gregor Mendel byl významný vědec, známý zakladatel genetiky, objevitel základních zákonů dědičnosti, přírodovědec, mnich a opat augustiniánského kláštera a letos, v roce 2022 si připomínáme dvousté výročí jeho narození.
Něco málo o jeho životě:
Narodil se 20. července 1822 do rolnické rodiny jako prostřední dítě. Měl starší sestru Veroniku a mladší Terezii. I když jeho rodiče byli německy mluvící (jeho matka Rosina byla Němka, otec Anton napůl Němec, napůl Čech), naučil se mluvit nejen německy, ale také česky. Se svou starší sestrou Veronikou a mladší Terezií bydlel v rodných Hynčicích, kdysi samostatné obci. Dnes jsou Hynčice po sloučení s dalšími dvěma obcemi součást obce Vražné a najdete ji nedaleko Nového Jičína. V Hynčicích začal chodit do základní školy, kde vyučovali Thomas Makitta a farář Jan Schreiber, kteří kladli velký důraz na přirodopis a měli k dispozici pro výuku ovocnou zahradu a dokonce i včelín. Možná, že už tady byly položeny základy Johannových dalších zájmů. Už na základní škole projevoval Johann Mendel velký talent. Po základní škole navštěvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou a poté se ve dvanácti letech přestěhoval na šest let do Opavy, kde studoval místní gymnázium. Jeho rodina byla chudá a tak žil Johann ze skromných prostředků a balíčků potravin, které mu rodiče posílali. Poslední dva roky strávené v Opavě se pak již musel zaopatřit zcela sám, protože jeho otec utrpěl úraz, který mu znemožnil pracovat a podporovat tak syna na studiích. A proto si po absolvování kurzu pro soukromé učitele začal vydělávat doučováním jiných studentů. Po maturitě se v roce 1840 přesunul do Olomouce, kde studoval na místní Filozofické fakultě. Jelikož jediným zdrojem jeho příjmů bylo doučování, nebyl na tom finančně nejlépe, vstoupil tedy na přání své matky do semináře a v roce 1843 přišel do augustinianského kláštera svatého Tomáše na Starém Brně, kde přijal řeholní jméno Gregor. V kněžském semináři u kostela sv. Michala absolvoval studia teologie a byl vysvěcen na kněze. V té době si stále vydělával jako suplent na gymnáziu ve Znojmě, kde vyučoval řečtinu, latinu, němčinu a matematiku. V osmadvaceti letech se pak přihlásil na učitelské zkoušky z přírodopisu a fyziky na univerzitě ve Vídni, kde kupodivu neuspěl právě díky přírodopisu. V roce 1851-1853 studoval ve Vídni matematiku, fyziku, chemii, botaniku, zoologii a paleontologii. Studium však kvůli těžké nemoci ukončil bez závěrečných profesorkých zkoušek. Poté ještě krátce učil jako suplent přírodopis a fyziku na 1. německé reálce v Jánské ulici.
Mezi roky 1856 a 1863 se věnoval činnosti, pro kterou je asi nejlépe znám – tedy křízení hrachu, na jehož základě formuloval pravidla, známá dnes jako Mendelovy zákony dědičnosti. Výsledky svých pokusů prezentoval v roce 1865 na Setkání Brněnského přírodovědeckého spolku a publikoval je jako „Pokusy s rostlinnými hybridy“. O čtyři roky později, v roce 1869, byl zvolen viceprezidentem tohoto spolku.
Po smrti opata Cyrila Nappa byl zvolen novým opatem Augustiniánského kláštera a když postupně přibíral další funkce, jeho výzkumná činnost postupně ustávala. V roce 1883 vážně onemocněl a 6. ledna 1884 ve věku 61 let zemřel. Pochován byl na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů.
Mendelovy zákony dědičnosti:
1. Zákon o uniformitě hybridů F1 generace homozygotů
Tento zákon říká, že při křížení dvou homozygotů vznikají potomci, kteří jsou genotypově i fenotypově jednotní. Pokud jsou rodiči dva různí homozygoti, jsou potomci vždy heterozygotními hybridy, ale taktéž budou mít stejný fenotyp.
Příklad pro pochopení: Budeme li mít rostlinu s červenými květy a druhou s bílými květy, mohou mít potomci květy buď červené (pokud bude červená barva dominantní), nebo bílé (pokud bude červená barva recesivní), ale v každém případě budou mít všichni potomci stejnou barvu květů.
2. Zákon o náhodné segregaci genů do gamet.
Při křížení dvou heterozygotů může být potomkovi předána každá ze dvou alel se stejnou pravděpodobností, výsledné potomstvo tedy bude genotypově i fenotypově segregováno.
Příklad pro pochopení: Potomci rostlin z předchozího příkladu budou do poloviny svých pohlavních buněk vkládat geny pro bílou barvu květů a do druhé půlky pro červenou barvu květů. Šance na to, že potomek získá gen pro červenou nebo bílou barvu květů je tedy 50:50. Potomci dvou těchto rostlin pak už nebudou vypadat stejně, ale budou se mezi nimi vyskytovat jedinci s červenými i s bílými květy.
3. Zákon o nezávislé kombinovatelnosti alel.
Tento zákon říká, že se geny pro jednotlivé vlastnosti mohou zcela nezávisle kombinovat. Platí však pouze v případě, že sledované geny se nachází na různých chromozomech nebo je jejich genová vazba natolik slabá, že nebrání jeji volné kombinovatelnosti.
Příklad pro pochopení: Budeme-li kromě barvy květů pozorovat například tvar semen, budou se barva květů a tvar semen dědit na sobě naprosto nezávisle. Tedy to, jestli bude mít rostlina semena kulatá nebo hranatá vůbec nebude záviset na tom, jestli má květy červené nebo bílé.
K samotné keši:
Na úvodních souřadnicích keš samozřejmě není, tady najdete střední zemědělskou školu (Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava), na které se mimo jiné také vyučuje jak genetika, tak pěstování hrachu. Keš najdete na těchto souřadnicích:
Za betatest šifry děkuji Ylithka & Idefix!
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gregor_Mendel
https://www.wikiskripta.eu/w/Mendelovy_z%C3%A1kony_d%C4%9Bdi%C4%8Dnosti
http://www.genetika-biologie.cz/zakony-dedicnosti
https://www.mendel-rodnydum.vrazne.cz/johann-gregor-mendel/