Jak vypadá živá řeka? Co odlišuje svobodnou řeku od té, kterou omezil člověk a proč je vůbec důležité, aby řeky žily?
Jednoduše lze říci, že divoká řeka se chová tak, jak se jí zrovna chce. Teče si, jak to potřebuje, tak, jak je to pro ni a její okolní ekosystém nejlepší. Reaguje na změny v prostředí. Živá řeka neustále proměňuje svůj tok, hýbe se. Když jí člověk svými zásahy do přírody brání ve svobodném projevu nemůže plnit své přirozené funkce a těžko prospívá. Takovou regulací je například umělé zvyšování břehů řeky, za účelem ochrany polí a jiných komerčních využití říční nivy, a tím řeka nemá dovoleno dále se formovat, a hýbat. Zdravá řeka si potřebuje své břehy tvořit sama, někde vytváří mělké pláže a někde strmé svahy a všechny tyto břehy jsou prospěšné pro někoho jiného.
Meandry
Řeka přirozeně někde teče pomaleji a jinde rychleji. V místě, kde se řece postaví do cesty překážka–třeba spadlý kmen stromu, začne voda téci pomaleji. A na opačné straně naopak rychleji. Tam se začne zároveň vylévat na břeh a formuje svůj tok do takové zatáčky–meandru. V místě, kde voda proudí píše pomaleji, se typicky ukládá řekou unášený materiál a vznikají tam např. štěrkové lavice či pláže, které pak může využívat i člověk.
Přímo na Berounce přírodní pravý meandr nenaleznete, protože řeka je příliš hluboko ve svém korytu. Najdete jej ale hned vedle u Lipanského potoka.
Lipanský potok před revitalizací v regulovaném korytě a po revitalizace, volně meandrující:
Mrtvá ramena řeky
Někdy se může stát, že se meandr tzv. protrhne–v nejužším místě toku si řeka vymele novou cestu a voda tak začne proudit oběma toky–původním i novým. Postupem času se může stát, že se původní rameno zanese sedimentem a odpojí se od toku na trvalo–tím vznikne nejdřív slepé a následně mrtvé rameno řeky. Tam voda už nadále neproudí, ale místo je nadále velmi důležité, třeba proto, že nabízí domov mnohým organismům a obojživelníkům.
Tůně
V místech, kde se řeka vylije do boků a proudí pomaleji mohou vznikat také tůně. Taková místa nabízí ideální půdu pro různé řasy na mikroorganismy, které vodu čistí–řeka se tak v této části přirozeně očišťuje ať už od jejich běžných nečistot nebo od nečistot pramenících z činnosti člověka.
Jedna z klíčových funkcí řeky je zadržování povodní. V takovou chvíli se řeka vylije do stran, zavlaží okolí toku a zabrání tím, aby voda došla až do města. Pokud jsou ale její břehy pevné a vysoké, nemá se kam vylít, vymílá dno do hloubky a svou funkci zcela plnit nedokáže.
A jaké obyvatele můžete u takové divoké řeky najít? Přímo na Berounce jich pár najdete, některých ubývá, některým se stále daří, ale s jistotou můžeme říct, že by se jim tu lépe dařilo a také by jich více přibylo, pokud bychom řeku nechali zase zdivočet.
Bobr
Bobříky všechny známe, každý ví, že si bobři dokážou porazit celý strom a staví si hráze. K čemu jsou ale vlastně takové hráze dobré? Bobr si hráze vytváří, aby se mu lépe bydlelo, stejně jako přetváříme své okolí my. Vytváří si tak vlastní království hlubší vody, mokřad a tůní, ve kterém se potom cítí bezpečněji. Takové vzniklé mokřady pomáhají ochlazování místního mikroklimatu a přirozeně navrací vodu do krajiny. Mokřady pro mnoho živočichů poskytují v horkých letních dnech útočiště, v odumřelých stromech se zbytuje hmyz a larvy a za ním potom přichází nejrůznější ptactvo.
Během své procházky na Berounce je pravděpodobně nezastihnete, protože bobři radši pracují v noci, co ale zahlédnout můžete je právě práci, kterou za sebou boříci nechávají. Možná i zahlédnete nějaké ohryzky a spadlé kmeny.
Ledňaček
Podařilo se ti někdy u vody zastihnout ledňáčka? Jestli ne, tak je to nejspíš proto, že ledňáček nezahnízdí jen tak někde. Potkat ledňáčka naživo by byl určitě zážitek. Není tomu ale jen tak. Ledňáček totiž žije jen v oblastech řeky s šikmým břehem, kde si tím pádem může zobákem vyhloubat noru. Takové se typicky nachází tam, kde meandr vymele v jedné ze zatáček strmý sráz. U svého domova taky musí mít možnost bezpečně přistát. Takové větvi se říká odsedávka. Z odsedávky potom ledňáček vidí do vody a může pokojně lovit rybky. Tak nezapomeňte koukat po březích! Když budete na správném místě, třeba tam potkáte i ledňáčka!
Užovka podplamatá
Viděli jste již někdy užovku plavat ve vodě? Na Berounce ji zahlédnout můžete! Nebojte se, tento had není nijak nebezpečný, není jedovatý a navíc se lidem bude spíše stranit. Více ji budou zajímat malé rybky a obojživelnící, které v řece loví. Proto je na vodní prostředí silně vázaná. Ke štěstí potřebuje vody bohaté na ryby, mělké břehy a pláže, kde se může slunit a slepá říční ramena, kde se cítí nejbezpečněji. Jestli byste rádi užovku viděli, možná se Vám to poštěstí u poslední stage naší kešky, kde užovka občas ráda loví. Pokud se ale hadů bojíte nebo nebudete mít to štěstí, můžete najít video vlnící se užovky na našem instagramu @soutokcz
Další spokojení obyvatelé kolem řek mohou být zvířátka, které k řece umístíme my lidé. A to jsou stáda ovcí, koz, nebo koňů.
Pastviny a stáda
Právě pastviny jsou ideální využití nivy, kolem řeky. Stádům přirozené rozlévání vody nevadí, tak jako polím a stáda zároveň kultivují okolní krajinu. Je to tedy win-win vztah a my si po cestě ještě budeme moci pohladit ovečku. Právě sekundární bezlesí je jednou z nejohroženějších krajin naší republiky, taková místa bez spásání zarůstají křovisky, mizí z nich vzácné druhy rostlin a půda postupně degraduje. Kopítka oveček nebo koz ovšem takovou půdu zkypří, svým neustálým hladem spásají traviny, takže zanechávají prostupnou a malebnou krajinu a svými bobky pastviny hnojí. Vymění pastvin za pole také chrání vodu před chemickými postřiky a znečišťování jejího okolí. Co říkáte, nechtěli byste si při své procházce podrbat ovci nebo koně?
Spásané břehy stády:
Jak by tedy taková divoká řeka měla ideálně vypadat už možná trochu tušíte. Koryto řeky, její nivu a její ideální okolí můžete vidět, zde na ilustraci. Chcete toho vědět ještě víc? Spoustu dalšího se o divoké řece dozvíte na našem instagramu @soutokcz
Kešková cesta:
1. Stanoviště: na úvodních souřadnicích N 49°59’5.317 E14°22’49.409 uvidíte stopy po jednom ze zdejších obyvatelů. Hledejte jeho stopy a ty vás zavedou k dalším souřadnicím:
- Bobr - N49°57’40.885 E14°21’8.691
- Ledňáček - N49°58’4.887 E14°21’10.095
- Užovka - N49°58’47.242 E14°21’47.721
2. Stanoviště: Pokud stojíte na správných souřadnicích, uvidíte jeden z jevů divoké řeky, který?
- Slepé rameno - N49°57’39.140 E14°20’47.174
- Meandr - N49°57’40.570 E14°20’22.134
- Vymletá pláž - N49°57’52.147 E14°20’37.719
3. Stanoviště: Předchozí souřadnice by vás měli zavést, ke skryté klícce v koruně stromů ve které se skrývá srst jednoho ze zvířátek, které by mohlo pomoct spásat břehy na nově vytvořených pastvinách, komu srst patří? Pokud si nejste jistí, nápovědu můžete nalézt na instagramu @soutokcz.
- Koza - N49°57’44.496 E14°19’35.032
- Ovce - N49°58’5.158 E14°20’41.662
- Kůň - N49°58’27.402 E14°21’28.925
4. Stanoviště: Keška! Doporučujeme, přejít most na druhou stranu Berounky v Černošicích, pokud Vás tedy více neláká řeku přebrodit. :) z cesty se dá ke kešce dostat bez problému malou vyšlapanou pěšinkou, není potřeba slézat prudké svahy, nebo brodit vodou. V každém případě doporučujeme na místě nohy smočit a užít si ochlazení od Berounky! :)
K odlovu není ptořeba žádné speciální vybavení, pouze náš informačních text a otevřené oči. Během období velké vody, či dešťů může být finální stage hůře dostupná.