Vítejte u bonusové keše k LAB sérii po této pěkné vesničce.

Tyto LABky vás dovedou k velmi starým a dochovalým památkám, které se v Úněticích nachází. Je jich zde ale mnohem více, takže pokud budete mít čas a chuť, doporučuji si obec projít celou. Kromě těchto LABek, které vás dovedou k pivovaru, hřbitovu, kostelu, škole a kapli, se zde nachází ještě dochovaný špejchar, Řehákův statek a sokolovna.

Trochu z historie:

• První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1125.

• Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven roku 1132. Nynější podoba je pozdně barokní z let 1766 až 1771. Kostel tvoří obdélná budova s věží v západním průčelí, užším obdélným presbytářem a sakristií v ose. Vnitřní zařízení je z doby po roce 1770. Na hlavním oltáři je obraz Nanebevzetí od Ignáce Raaba.

• Barokní fara z roku 1766 se nachází naproti kostelu. Upravená byla v roce 1905. Při stavbě barokní fary byl postaven i hospodářský dvůr.

• Pivovar zde byl založen v roce 1710. Vařilo se zde pivo až do znárodnění v roce 1949. V roce 2011 bylo vaření piva v tomto architektonicky hodnotném objektu opět obnoveno.

• Hřbitovní kaple svatého Josefa je postavena na morovém hřbitově východně od centra obce. Je zajímavě řešená. Zvenku je pětiboká a uvnitř desetiboká. Na čtyřech bocích jsou okna, v západním boku jsou vchodové dveře. Na vzduté střeše je slepá zděná "lucerna". Opravena byla v roce 1783.

•  Západně od centra se nachází barokní Kaple svatého Jana Nepomuckého, která byla postavena roku 1716. Je to obdélná stavba s půlkruhovým závěrem a valenou klenbou. Kapli dal postavit únětický farář Josef Turek. 

• Před kaplí je sloup se sochou svatého Jana Nepomuckého z roku 1699.

• Součástí jádra vesnice, které si podnes udrželo původní barokní urbanistický rozvrh je špejchar (sýpka) východně od kostela s dnes již málo znatelným členěním fasád, s provlékanými mřížemi, kamenným ostěním vstupu a dvěma štíty. Špejchar dal postavit v roce 1752 farář Václav Nespěšný k uskladňování obilí. V současné době má špejchar v nájmu Spolek pro obnovu únětické kultury, jehož záměrem je zde vybudovat muzeum. 

• Ke dni 1. 6. 1921 se Únětice osamostatnily a byla ustanovena samostatná Tělocvičná jednota Sokol v Úněticích. Z počátku se cvičilo v sálech hostince u Kejmarů nebo u Landů, ale docházelo k neshodám a tak se Sokolové roce 1934 rozhodli postavit sokolovnu svou. Vyvrcholením tělocvičné činnosti byla vždy účast na Všesokolských sletech a únětická jednota se všemi svými složkami sletů účastnila. Činnost Sokola byla obnovena hned po revoluci v roce 1945 a v předválečném rozsahu trvala pouze do roku 1948, kdy téměř poslední akcí většího rozsahu byla poměrně početná účast na XI. všesokolském sletu v Praze. Politické vlivy té doby potom činnost Sokola zmrazily. Sokolovna pak chátrala a protože Sokol neměl finanční prostředky, byla sokolovna včetně hřiště převedena do majetku MNV Únětice. V letech 1977-82 byla na náklady MNV provedena rekonstrukce budovy včetně dostavby přísálí na východní straně (dnešní hospoda).

• V letech 1870–1882 zde roztocký lékař Čeněk Ryzner objevil a prozkoumal pravěké pohřebiště z rané doby bronzové. Podle tohoto archeologického naleziště na Holém vrchu byla pojmenována tzv. únětická kultura, k níž později byly přiřazeny i nálezy z dalších míst Evropy.

• V roce 1623 byla zakoupna chalupa pro učení místních dětí. To ale na dlouho nevystačilo. V roce 1760 byla vystavěna nová škola pod farní budovou, vedle staré kostelní věže. V roce 1790 měla škola 114 dětí, ale pro nedostatečnou kapacitu byla tedy v roce 1838 v Úněticích postavena nová škola v místech dnešní školní budovy. Nyní zde sídlí škola a školka, která v současné době prochází rekonstrukcí a zvětšením prostor, aby bylo dosaženo kapacity pro 2 oddělení mateřské školy a 5 tříd prvního stupně základní školy s nutným zázemím.

•  Podle nejstarší matriky únětické měly Únětice v roce 1700 pouze 81 obyvatel, když krátce předtím zemřelo 200 obyvatel hladem či nemocemi (mor). Ve třicátých letech 20. století část obyvatel hledala zaměstnání mimo obec, hlavně v Praze. Část obyvatel pracovala v místě, kde k tomu bylo poměrně dost příležitostí, např. na statku svatovítské kapituly (Řehákově statku) u osmi sedláků a rolníků. Až 35 pracovních míst bylo v pivovaru, několik "skaláků" pracovalo v kamenolomu za Holým vrchem. Živnosti byly v obci zastoupeny 3 obchody, 2 řezníky, 2 mlynáři, 2 pekaři, 2 hostinci, 1 kovářem, 1 kolářem, 1 krejčím, 1 ševcem, 1 holičem a 1 trafikantem. 

• 12. prosince 2008 byly obci uděleny znak a vlajka a roku 2009 byly v obci pojmenovány ulice a zavedena orientační čísla.

Pokud jste navštívili všech 5 místních labek a odpověděli správně na otázky, tak jste získali indicie A - E k odlovu této bonusovky. Stačí tedy dosadit do vzorečku a vydat se pro keš.

Velmi doporučuji, aby jste si nechali barokní kapličku na konec. Keš je od ní nejblíž 

U keše se prosím chovejte nenápadně, ať tu krabka vydrží. Přeci jen je to mudloidní místo.

N 50° 09. ABC     E 014° 21. DEE

Keš je FTF friendly!

Kdo se zaloguje 1.6.2022 během dne při konání mého CCE v Úněticích, ten si může zapsat FTF  Bližší informace k labkám a keši budu sdělovat účastníkům na CCE.