Bonusová keš ze série Zapomenuté tvrze okresu Přerov vás zve k návštěvě pěkně zachovaných reliéfních zbytků tvrziště v lese mezi obcemi Hradčany a Pavlovice u Přerova
Reliéf středně velké tvrze se nachází v lese přibližně na půl vzdálenosti mezi obcemi Pavlovice u Přerova a Hradčany, na které jsme umístili úvodní souřadnice. Blíže je však přece jen k druhé jmenované, po níž také tvrz získala dnešní jméno (nebo dnešní ves Hradčany po ní), a nachází se necelé 2 km severně od ní. Je však dost pravděpodobné, že patřila k původní zaniklé osadě, jejíž situování ani název zatím nejsou známé. Mohla se snad nacházet při potoku, který teče asi 150 m severně pod tvrzí, či na zvlněné planině na jihu někde před ní. Při průzkumu tvrziště jsme v okolí na žádné střepy nádob svědčících o osídlení nenarazili, tak kdyby se to poštěstilo vám, dejte vědět. Na radarových snímcích LIDAR (viz níže) je na východ od reliéfu tvrze vidět u potoka zřetelná hráz, což by mohl být zbytek středověkého rybníku, a u něj se rovněž mohla ona osada nacházet.
Reliéfní podoba tvrziště viditelná pomocí LIDAR, vpravo od oválného tvrziště je viditelná možná hráz středověkého rybníka
Svah na severovýchodě pod tvrzištěm v r. 2009, kde by se mohla nacházet původní osada patřící k tvrzi; v popředí zbytek příkopu a valu
Stavebník využil pro stavbu tvrze kořen krátkého a nevýrazného výběžku z náhorní planiny, dnes zalesněné. Je to možná trochu s podivem, protože tím ji z obranného hlediska umístil dost nevýhodně. Velmi snadno byla ohrozitelná zejména od jihu a západu, kde se terén mírně vlní, ale rozhodně neklesá. Směrem na sever pak pokračuje zmíněný výběžek ještě krátkou výraznou plochou, než terén začne dostatečně klesat. Snad bylo tohle místo využito pro nějakou hospodářskou zástavbu, třeba obehnanou dřevěným plotem. Nejlépe chráněná tak byla tvrz směrem na východ, kde terén přiměřeně prudce klesá. Jak už jsme ale několikrát psali u jiných keší, není to nic výjimečného (viz v tomto regionu tvrze Buk, Kladníky či Hlinsko; podobné „vyříznutí“ tvrze do svahu je také možné sledovat například v Přílukách, Sobůlkách nebo v Nevojicích na jižní Moravě), stavebník vždy nehleděl v první řadě na obranyschopnost tvrze, ale spíše na rezidenční funkci a umístění blízko vsi či dvora jako jejího hospodářského zázemí, s nímž byla tvrz spojena mnohem těsněji, než tomu bylo u hradů.
Pohled na vyvýšený svah na jihozápadě z tvrziště
Vyvýšenina v západní části tvrziště možná nesoucí věž
Tvrz měla klasické utváření s jádrem obklopeným příkopem a valem. Dnes je její reliéf už částečně setřelý a kvůli tomu také kolísají jeho rozměry. Jádro má přibližně zaoblený obdélný tvar o rozměrech zhruba 28 x 19 m. Jeho plocha se mírně svažuje směrem k severovýchodu a nevykazuje žádné patrné stopy zdiva či zástavby. Jen v západním rohu jádra je patrná vyvýšenina, oválného tvaru o průměru asi 7 m. Její umístění v čele jádra naznačuje, že by mohlo jít o zbytek věžovité obranné stavby, v jejíž blízkosti lze pak čekat situování vstupní brány, kterou by chránila. Jelikož se na místě nenachází kamenné zdivo ani volně ležící kameny, lze předpokládat, že tvrz byla převážně dřevěná, maximálně s kamennou podezdívkou.
Možná podoba tvrze od jihovýchodu...
... a stav tvrziště v 21. století
Příkop, který obtáčí jádro, je již dost zanesený. Jeho šířka značné kolísá a to od 10 do 18 m. Přičíst se to dá patrně tomu, že hrany jádra se erozí místy odplavily a sesuly do příkopu, čímž se jeho šířka místy zvětšila. Zároveň podle zanesení kolísá i hloubka příkopu, největší dosahuje až 5 m. Val, který byl navršen vně příkopu, je nejlépe zachován na severozápadě a na jihovýchodě. Úplně odplavený je již na severovýchodě, kde zbytek příkopu již tvoří jen terénní stupeň a navíc jej v současné době protíná lesní cestička. Val také chybí na jihozápadě v místech, kde příkop odděluje tvrziště od náhorní planiny. Zdá se, že tu vůbec nebyl (opět obdobná situace jako u tvrze Buk).
Půdorys tvrziště
Tvrziště s baštovitým výběžkem od severu
Tvrziště je skryto v lese. Kolem roku 2009 byla plocha vykácena, v současné době je však zase porostlá stromy a náletovými křovinami a reliéf tvrze je tak nyní lépe čitelný jen mimo vegetační období, když na porostu není listí. I proto jsme v listingu použili naše starší fotografie z r. 2009, kde je reliéf tvrziště bez náletovek ještě krásně patrný.
Pro srovnání - tvrziště od jihovýchodu v r. 2009...
... a záběr zhruba z téhož místa v r. 2022
Historie tvrze
Historické prameny jsou na zmínky o tvrzi velmi skoupé. Obec Hradčany drželi v roce 1348 Beneš a Dobeš ze Šišmy. Ti patrně tvrz vystavěli. Po té ji drželi jejich potomci. Tvrz se prvně připomíná v r. 1398, kdy ji Beneš ze Strálku předal spolu se vsí svému synovi Drslavovi. Je ovšem otázkou, jestli se zpráva vztahuje k tvrzi, nebo zda existovala ještě nějaká jiná tvrz přímo v současné vsi. Nicméně tradice přímo v obci žádnou tvrz nezná, ani zde po ní nikdy nebyly nalezeny žádné náznaky, naopak ji umisťuje právě do lesa Záhoří, kde se dodnes říká Na Zámčiskách. Další zprávy o tvrzi pocházejí z let 1505 – 1522, kdy Hradčany náležely Barským z Baště. Tehdy byly spojeny se sousedním statkem Šišmou, kde rovněž bývala tvrz. Poslední zpráva o hradčanské tvrzi je z r. 1522, kdy sestry Johanka, Eliška, Kateřina a Alžběta z Baště vložily statek do zemských desk Jeronýmu Barskému. V r. 1548 prodal Burián Barský statek Šišmu Vilémovi ze Žerotína, který jej připojil k dřevohostickému panství. Protože se při prodeji hradčanská tvrz již neuvádí, je pravděpodobné, už za Barských, kteří sídlili na tvrzi v Šišmě, ztratila svou rezidenční funkci, byla opuštěna a zanikla.
Tvrziště zdola od severovýchodu
Protože tvrziště je ze všech námi prezentovaných tvrzí nejvíc mimo civilizaci a jeho návštěva je nejméně ohrožena výskytem mudlů a současně jeho reliéf patří k těm zachovalejším, rozhodli jsme se k němu umístit bonusovou keš celé série a použít větší krabičku. Místo nám sice připadalo hodně odlehlé a v létě tu bude dost džungle, přesto při odlovu keše buďte obezřetní, neboť na houbaře, pejskaře či myslivce můžete narazit všude, i tady. Vzhledem k tomu, že je to mystery keš, na úvodních souřadnicích ji samozřejmě nehledejte, tam najdete pouze obecní úřad Hradčany. Jistě jste z jednotlivých keší série Zapomenuté tvrze okresu Přerov, a to
Zapomenuté tvrze okresu Přerov 1 – Buk
Zapomenuté tvrze okresu Přerov 2 – Prosenice
Zapomenuté tvrze okresu Přerov 3 – Pavlovice
Zapomenuté tvrze okresu Přerov 4 – Kladníky
Zapomenuté tvrze okresu Přerov 5 – Hlinsko
Zapomenuté tvrze okresu Přerov 6 – Oprostovice
Zapomenuté tvrze okresu Přerov 7 – Nahošovice
Zapomenuté tvrze okresu Přerov 8 – Šišma
pilně sbírali bonusová čísla, a tak pro vás nebude problém zjistit si finální souřadnice této bonusové keše. Zjištěná bonusová čísla dosaďte do vzorce:
N 49° ID.DEB E 017° HH.GCJ
… a hurá na finálky. Když najdete keš, najdete v její blízkosti nepochybně i tvrziště 
. Vzhledem k opakovanému poškození skrýše důrazně upozorňujeme, že pro správné otevření skrýše s keší je nezbytné přečíst si informace v ověřovači a je nezbytné je dodržet, jinak hrozí opětovné zničení keše! Pro první tři nálezce je zde tradičně drobná odměna (plus pro FTF ještě něco stylového navíc). Také se zde čas od času objeví CWG speciálně vyrobená pro tuto sérii. Tato CWG i běžná CWG vložená do keše jsou však určena k výměně, proto je prosím poctivě měňte kus za kus.
Zdroj – Hrady.cz
– Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí
– Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. část - Severní Morava
– 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska
– Mapy.cz
– LIDAR (https://ags.cuzk.cz/dmr/)