Zbytkový reliéf rozlehlejší tvrze na místě zvaném Talířový kopec
Návštěva místa, zvaného Talířový kopec zaujme asi jen opravdové zájemce o zaniklá místa, kterých je právě kolem Přerova velké množství. Nicméně z keší patřících do naší série patří k největším. Značně narušený reliéf tvrziště, z velké části poškozený terénními úpravami až na začátku 20. století, se nachází na severozápadním vyvýšeném konci obce, při silnici směrem na Pavlovice u Přerova, v těsné blízkosti hasičské zbrojnice, která se „zakousla“ do jihozápadního rohu centrálního pahorku.
Celkový pohled na kopec s tvrzištěm zdálky od východu; vlevo za stromy vykukuje věž hasičské zbrojnice, vysílač je v místě dělícího příkopu
Satelitní záběr tvrziště
Reliéfní podoba tvrziště viditelná pomocí LIDAR
Tohle místo opět patří k těm, které byly postupem času lidskou činností přetvořené k nepoznání. Že tvrz stála ve vyvýšené poloze, je znát i teď. Poloha však nebyla nějak výhodná, větší svah se rýsuje na východě a snad i na severozápadě, jinak především směrem k Pavlovicím, tedy na jihozápad, pokračuje stoupající planina a dnes v těchto místech stojí poschoďový obytný dům.
Tvrziště od jihozápadu s hasičskou zbrojnicí v popředí
Podoba tvrze se dá jen odhadnout, zřejmě však patřila k těm větším a zděným. Dnes lze na místě nalézt zřetelný asi šestiboký, velmi nepravidelný centrální pahorek. Případné dělení na části není zřetelné, vzhledem k velikosti je však pravděpodobné. Pouze západní třetina je mírně vyvýšena, což může značit polohu hlavní stavby tvrze. Tyto otázky by mohl upřesnit případný výzkum.
Půdorys jádra tvrziště
Možná podoba tvrze od severu
Celkové rozměry centrálního pahorku jsou v nejdelších osách přibližně 50 m x 40 m, východní část se znatelně svažuje. Přesto právě zde je pahorek oproti okolí nejvyšší, má asi 6 m výšky. V jihozápadním rohu, kde stojí hasičská zbrojnice, má výšku asi 2 m, která směrem k severu klesá, dá se říct až k nulové výšce, přesto je znatelný jeho mírně vyvýšený průběh, kopírující průběh plotu. Právě této nejnižší výšky dosahuje vůči severnímu příkopu, který je téměř srovnaný s okolím, a dnes v něm stojí vysílač. Má šířku asi 15 m, blížící se snad té původní. Západní příkop, mezi jádrem a obytným domem dosahuje šířky snad 25 m, dnes jím vede asfaltová cesta a je samozřejmě snížen, do největší hloubky 2 m. Jižní příkop, či spíše úval, kterým stoupá vedlejší silnice má šířku největší, dokonce přes 30 m a je také nejhlubší, kolem 6 m jak na straně k pahorku, tak k vedlejší zahradě. Východní část pahorku navazuje na zástavbu a jihovýchodní nároží je zaobleno novodobou terasovou zídkou. Samotná plocha pahorku slouží jako zahrada s ovocnými stromy a je přesně po okrajích oplocena. Jde bohužel o soukromý pozemek a je tudíž nepřístupný. Volně se dá tedy projít kolem pahorku jen z jižní a západní strany, severní a východní jsou obestavěny domy a tudíž zde není nic z tvrziště vidět.
Hrana tvrziště od jihu zdola
Hrana tvrziště od severu zdola
Historie tvrze
Počátky sídla jsou zatím neznámé. První jasná zmínka pochází z roku 1348, kdy se uvádí Dobeš a Beneš. V roce 1373 se po Šišmě píše Lovek. V roce 1437 koupil ves a tvrz Archleb Klepař z Medařic. Roku 1503 získali Tvrz rytíři z Baště. Její zánik zapříčinil patrně po roce 1558 Vilém ze Žerotína, který ji získal a připojil k většímu panství, což vedlo patrně k jejímu opuštění.
Téměř zaniklý zbytek předělového příkopu oddělujícího jádro (vpravo) od předhradí
Jelikož v okolí tvrze jsou všechny pozemky rovněž soukromé a je tu příliš zvědavých očí, rozhodli jsme se stejně jako u tvrzí č. 5, 6 a 7 zase pro multinu s nutností návštěvy místa s tvrzištěm pro zjištění podkladů k výpočtu finálek. Finálka je trochu dál, ale je to zase v místě, kde byste měli mít klid na odlov. Na úvodních souřadnicích najdete modro-bílou vodovodní tyč s několikrát se opakující modrou tabulkou Š a dvoumístným číslem AB. O kousek dál na hasičské zbrojnici najdete červený oválný štít SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ŠIŠMA a v jeho dolní části letopočet CDEF. Zjištěné hodnoty dosaďte do vzorce:
N 49° 2F.AC(A-E) E 017° 35.(D-C)(E-C)B
Pro první tři lovce je zde opět malá dřevěná odměna. Ostatní CWG měňte fér kus za kus. Nezapomeňte si opsat bonusové číslo.
Zdroj – Hrady.cz
– hrady-zriceniny.cz
– Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, 2001
– Mapy.cz
– LIDAR (https://ags.cuzk.cz/dmr/)