Nyní již prakticky zaniklé místo tvrze u domu čp. 15
Dnes už jen místo tvrze, která stávala v zahradě domu čp. 15 (ten částečně stojí na severní části tvrziště), v nejvyšším místě severovýchodního kraje vsi. Na situačním nákresu uvedeném M. Plačkem v roce 2000 v Zdrojích zmiňované knize je ještě tvrziště částečně patrné. Podle něj mělo podlouhlý oválný tvar, s centrálním pahorkem o rozměrech asi 13 x 15 m, s okružním příkopem o šířce asi 11 – 16 m lemovaným vnějším valem. V době vzniku nákresu (bohužel rok pořízení není znám), je vidět zachovalý jižní cíp pahorku, tehdy ve znatelné výšce. Podle upřesnění majitele měl asi 2 m výšky a k jeho srovnání mělo dojít už koncem sedmdesátých let minulého století. Znamenalo by to, že uvedený nákres je již nejméně 30 let starý. Je na něm vidět i úsek zachovalého valu na jihovýchodě.
Půdorys tvrziště před zplanýrováním
Satelitní záběr místa tvrziště
Reliéfní podoba místa s tvrzištěm zachycená pomocí LIDAR; tvrziště už na ní není prakticky zřetelné
Dnes už není z uvedených náznaků v plánku patrné nic, jen samotné místo je mírně oble vyvýšené a v klesajícím terénu nepřehledné. Můžeme ho tedy již označit za zaniklé tvrziště a potkal ho osud mnoha podobných míst, přeměněných lidskou rukou až v novodobé historii. Na dotčené zahradě se dochovaly už jen náznaky dvou hran centrálního pahorku a zbytek jižního náspu. Průběh třetí východní hrany a rozměry příkopu vytyčil majitel usedlosti, který ho před několika roky (podle jiných zdrojů už v 70. letech 20. století) zahrnul. Stopa valu se zachovala i na jihozápadě. Pahorek měl přibližně tvar obdélníku (15 x 13 m) s oblými rohy, příkop byl 11 – 16 metrů široký.
Celkový pohled na setřelé tvrziště u domu čp. 15 (ten je vlevo) od severozápadu
Náznak zbytků centrálního pahorku v zahradě
Jedinou zajímavostí tak zůstává studna v uzavřeném dvoře usedlosti domu, která je zděná, a podle majitele 17 m hluboká a stále plná. Otázkou zůstává její stáří. M. Plaček uvádí, že mohla sloužit hospodářskému zázemí tvrze. Každopádně na její stěně, asi 0,5 m od povrchu, je vyrytý letopočet 1792. Pokud je to letopočet jejího vyhloubení, je studna mnohem mladší a s tvrzí nesouvisela. Dnes už je překryta betonovým blokem a voda se z ní jen čerpá.
Místo po tvrzi od jihu s domem čp. 15 v pozadí, vlevo v popředí náznak téměř zmizelého příkopu a valu
Historie tvrze
Po Oprostovicích se roku 1368 píše Jezdoň, ale o tři roky později koupil díl Kojánek z Vacenovic, jenž se na nich usadil. Dále jsou doloženi i spolumajitelé z jiných rodů, v roce 1391 třeba Drslav ze Štrálku a Hereš (Heralt) z Ludéřova. Ale roku 1417 na vacenovickém díle seděl Kojan, už s netrpělivým synem Blažkem, který chtěl převzít rodinný majetek. Věno na tomto díle vyženil Filip z Milenova, většinu však roku 1437 vlastnil Jan Lapka. Právě na tomto díle se nacházela tvrz, která se však neuvádí ani při převodu na zemany ze Symře (též Simře, zaniklá starobylá zemanská osada nedaleko Soběchleb) v roce 1477. Teprve až v roce 1466 se poprvé píše o tvrzi, resp. o místu tvrze neboli o kopci, což nepochybně znamená, že v té době už tvrz neexistovala, a zbyly po ní jen terénní náznaky. Zpustla tedy nejpozději v husitských válkách.
Hypotetická rekonstrukce tvrze;
možný dvůr s kamennou studnou je zachycen v horní části obrázku
Dům čp. 15 s dvorem a studnou od památného dubu
Nedaleko tvrziště se nachází památný dub. Dobu existence tvrze už nezažil, ale možná pamatuje výstavbu studny, protože je starý cca 200 let. Kousek od něj je kaplička Panny Marie z r. 1920 a můžeme se zde pokochat dalším krásným výhledem na Soběchleby.
Památný dub nedaleko tvrze
Výhled od dubu na Soběchleby (vlevo) a barokní Štěpánovu kapli v polích vpravo
Jelikož v okolí tvrze jsou všechny pozemky včetně mezí u polí soukromé a obhospodařované a je tu docela mudlocvrkot, jak jsme se sami přesvědčili, rozhodli jsme se zase pro jednoduchou multinu s nutností návštěvy centra obce s tvrzištěm pro zjištění podkladů k výpočtu finálek 
. Na úvodních souřadnicích v těsné blízkosti tvrziště najdete u boční příjezdové cesty k domu čp. 42 dopravní značku Zákaz vjezdu vozidel nad 7,5 t. Z druhé strany je nálepka společnosti GS PLUS s.r.o. a na ní ve třetím řádku zdola řetězec znaků ve tvaru EN AB CDD-A:BEEF. Opište si jej a dosaďte do vzorce:
N 49° 2C.(2xB)AB E 17° 3(C-B).DAF
Finálka je trochu dál, ale zase je to v místě, kde byste měli mít větší klid na odlov. Pro první tři lovce je zde opět malá dřevěná odměna. Ostatní CWG měňte fér kus za kus. Nezapomeňte si opsat bonusové číslo.
Zdroj – Hrady.cz
– Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, 2001
– Mapy.cz
– LIDAR (https://ags.cuzk.cz/dmr/)