!!! POZOR!!! Od 29.9.2023 kvůli změně telefonního čísla na schránce změněn i vzorec pro výpočet finálek.
Archeologicky zjištěné základy tvrze pravděpodobně ze 14. století, která zanikla nejpozději k polovině 15. století
Obec Hlinsko leží asi 4 km jihozápadně od Lipníka nad Bečvou. Spíše než středověkými událostmi a nálezy je známa nálezy pravěkými a zejm. pak blízkým pravěkým ostrožným hradištěm v poloze Nad Zbružovým (viz též stejnojmenná letitá keš Hradisko Nad Zbruzovym GC1C3P4). Bylo zde zjištěno osídlení kultury s nálevkovitými poháry a kultury s kanelovanou keramikou (4. tisíciletí př. n. l.). Hradiště bylo pravděpodobně významným výrobním a obchodním centrem, je doloženo zpracování kamenné industrie a byl také prozkoumán těžební areál v bezprostřední blízkosti sídliště. Byl zde rovněž nalezen známý hrob Dámy z Kamenného vrchu, snad kněžky, z doby kolem roku 3600 př.n.l.
Čelní val hradiště z příkopu
Rekonstrukce hrobu Dámy z Kamenného vrchu a její možné podoby
I v obci samotné je však několik zajímavých památek a také tu stála středověká tvrz. Problém je však určit, kde, neboť v obci jsou hned tři kandidáti na umístění.
.
Dům čp. 12
Dům čp. 23
Tvrz podle tradice stávala v nejnižším místě vsi v její východní části při potoku Libušce. Dle starších odborných pramenů z r. 1973 (J. Pavelčík) byla tvrz v Hlinsku archeologicky zjištěna při kopání kanalizace na tzv. Vymětalíkově zahradě u čp. 12, kdy byly vykopány základy hlavní stavby tvrze. Pomocí sondáže vrtáky byly zmapovány kamenné základy čtyřhranné věže o rozměrech 8 x 8 m pří síle zdiva původně 0,6 až 0,8 m, po revizi cca 1,5 m. Zbylý vnitřní prostor věže asi 5 x 5 m byl jistě způsobilý k obývání, takže mohlo jít o donjon (obytnou věž) a případně další doklad typu motte v našem okrese. Zdivo bylo provedeno z drobného kamene, přičemž větší pozornost byla údajně věnována nárožím. Pojivem zdiva věže však byla nepříliš kvalitní hliněná malta, která nejspíše nedovolovala vyhnat výšku věže tvrze do vyšších pater. Vyšší patra věže tak mohla být zhotovena pomocí dřevěných konstrukcí. Keramika nalezená na tvrzišti byla zprvu datována do 14. a 15. století a posléze datována do 13. a 14. století. Pravděpodobný příkop a val, který je u sídel tohoto typu obvyklý, je dnes již zcela neznatelný. Novodobé terénní úpravy setřely jakékoliv náznaky po tvrzišti. Významnou úlohu při obraně tvrze by jistě hrál i potok Libuška, který sídlo od jihu obtékal. Literatura uvádí jako místo tvrze i dům čp. 23, což by nebyl takový problém, jelikož dům bezprostředně sousedí s domem čp. 12 a jedná se o stejnou insuli, tedy přirozený ostrůvek v zástavbě. Proti umístění tvrze v této části obce však hovoří skutečnost, že se jedná o nejnižší místo v lokalitě. I kostel sv. Bartoloměje, jehož předchůdce již z 14. století byl současníkem tvrze, stál výše, než sama tvrz, na nedalekém kopečku na jihu. Nicméně, jak jsme psali u jiných tvrzí této série, poloha tvrze nebyla vždy z hlediska obranyschopnosti příliš vhodná a logická (viz Buk, Hradčany) a i tvrz v Kladníkách ležela v nejnižším místě vsi.
Zahrada, kde se údajně měly najít základy věže
Kostel sv. Bartoloměje z centra obce přes tvrziště; je zde dobře patrný výškový rozdíl
Začátkem třetího tisíciletí však M. Plaček překvapivě situuje tvrziště do zahrady parcelní číslo 114/12 u domu čp. 82. Je to asi 150 metrů na severovýchod od zde uváděných čp. 12 či 23. Místo se nachází na vyvýšeném místě obce, což bývá o hodně častější umístění tvrze, než v nejnižším bodě obce. Na druhou stranu ani tato poloha nebyla pro obranyschopnost ideální, protože by tvrz ležela v táhlém svahu, který pokračuje velký kus nad ni. Není nám známo, z jakých materiálů tento nový závěr M. Plačka vychází, kdy tento pouze uvádí, že díky ochotě místních pamětníků a po opětovném využití nálezových zpráv J. Pavelčíka se podařilo vytvořit přibližnou situační rekonstrukci tvrze. Buď jak buď ani v této poloze nejsou v terénu vidět žádné pozůstatky po centrálním pahorku, příkopu a valech, zahrada je zcela rovná. Obyvatelé, kterých jsme se ptali, spíš mluvili o dolní části obce, takže my budeme věřit starší tradici.
Nová poloha tvrziště podle M. Plačka a O. Štěpánka vyznačená jimi na katastrální mapě
Možné tvrziště v zahradě parcelní číslo 114/12 u domu čp. 82
Je však možné, že došlo ke kurióznímu omylu historiků a záměně č.p. (číslo popisné) 12 za p.č. (parcelní číslo) 12. Místní musí nepochybně vědět, kde se při výkopových pracích nějaké pozůstatky stavby našly (pokud tedy šlo o pozůstatky tvrze, a ne jiné středověké stavby). Spor o polohu tvrze ale není výjimečný, viz Horní Újezd a tematická keš Zanikle tvrze a hradiste – Horni Ujezd (GC1C5MC), kde rovněž přicházejí v úvahu 2 nadějná místa na sever v svahu a na hřebeni u kostela (i když tam nelze vyloučit, že tvrze skutečně byly dvě). Odpověď by v obou obcích mohl přinést pouze nový archeologický výzkum, který však asi nelze očekávat.
Satelitní záběr obou možných míst tvrze (č. 1 je podle tradice, místních obyvatel a popisu ve starší literatuře, č. 2 umístění podle M. Plačka a O. Štěpánka)
Střed obce zachycený pomocí LIDAR, žádné podezřelé místo po tvrzišti ani na jedné z možných lokalit na něm není vidět
Historie tvrze
Ves Hlinsko se v písemných pramenech poprvé objevuje v roce 1304, kdy se uvádí zdejší kostel s držitelem vsi Pardusem z Hlinska. Možná, že již tehdy zde tvrz stála. Roku 1374 se po Hlinsku píše Milota. Posledním přímým držitelem vsi a tvrze mohl být Jindřich z Hlinska, který se uvádí roku 1391. Roku 1447 byla již vesnice součástí helfštejnského panství s centrem na pevném hradě Helfštejně. Zdejší drobné sídlo (pokud již nezaniklo dříve) tak ztratilo svůj význam a pravděpodobně do poloviny 15. století zaniklo.
Shluk staveb u domu čp. 12 zezadu vypadá starobyle
Protože se nám v této obci nepodařilo najít místo pro uložení keše dle našich představ, vytvořili jsme jednoduchou multinu, která vás přivede do klidnějšího místa trochu dál od centra obce. Alespoň zde můžeme umístit větší krabičku než jen městské/vesnické micro. Vaším úkolem bude na úvodních souřadnicích na poštovní schránce umístěné na rohu obchodu zjistit devítimístné číslo kontaktního telefonu ve tvaru ABC DEF GHI a a hodnoty dosadit do vzorce:
N 49° 2A.CF(E-6)
E 17° 3C.G(D+1)B
Protože v daném místě signál dost skáče, přidáváme fotohint. Pro první tři nálezce je v keši tradičně drobná odměna. Případná další CWG jsou určena k řádné výměně. Nezapomeňte si z keše opsat další bonusové číslo.
Zdroj – Hrady.cz
– Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, 2001
– Mapy.cz
– LIDAR (https://ags.cuzk.cz/dmr/)