Let's plant trees 04 - Kaštany - OTEC, SYN a VNUK Multi-cache

Mám velmi rád stromy. Z celého srdce. Jsou to úžasná stvoření, která nám toho tolik dávají a nic za to od nás nechtějí a nemají. Sázím stromy a keře, kdekoliv můžu. Je to můj největší koníček, se kterým jsem začal, když mi bylo 13 let. Náhodou, když se mi zatoulal jeden kaštánek ze sběru a na jaře vyrostl na zahradě. V současnosti (2022) je mu 29 let a je již „dědečkem“ :o). Od té doby jsem zasadil již velké množství dalších dřevěných kamarádů do volné přírody a dělají mi, a snad i dalším živým tvorům, radost.

Zde něco ze zápisků, které jsem si zpočátku u každém stromku psal (nyní již nestíhám):

Tento můj nejstarší stromový kamarád vyrašil na tento svět na jaře 1993. Kaštan, ze kterého vyklíčil, pochází odněkud z hořického kopce Gothardu. Čtyřletý stromek jsem v létě roku 1997 s taťkou přesadil k cestě na Gothard nad „náš hloh“, na kterém jsme si jako kluci stavěli bunkry a zažívali tu ohromná dobrodružství. Někdy v roce 2000 mi pěkně zatrnulo, když tady u cesty prostřihávali stromy a některé (hlavně tedy keře) zcela posekali. Sice kaštan nebyl z největších, ale naštěstí si ho asi všimli a neposekali - to jsem měl OBROVSKOU RADOST!! :-) V té době jsem byl totální stromosazečský zelenáč a k prvním stromkům jsem ještě nedával ani pletivo ani kůlek (a pouze tento stromek z toho vyšel bez úhony). Na podzim 2002 jsem ho přistřihnul – dvě spodní větve a nějaké malé výrůstky na kmeni. Bohužel byl při sekání trávy strunovkou na spodní části kmene poraněn a má tam celkem velký šrám. R. 2003 měl velké množství klíněnky - asi ve dvou až třech generacích. Ten rok bylo veliké teplo a klíněnkám (bídačkám) se asi náramně dařilo. Ale i přesto moc hezky roste a dělá mi velikou radost! Také jsem se s ním díval na podzim (po přesazování prvních buků) na krásnou hvězdnou oblohu a byl to nádherný zážitek! V roce 2004 opět pěkně povyrostl a je už z něj krásný strom…JUCHEJ! :o) Tento rok nebyl tak napaden klíněnou -as měla horší podmínky. Úspěšně přečkal zimu a je opět pěkně připraven na další rok. Rána dole na kúře se mu už zacelila...huráá!:o)

Následující rok 2005 byl v mnohém zlomový!! A to tím, že se mu, aniž bych to čekal, objevily PRVNÍ KVĚTY!!!!!!! (12.5.2005 – ve 12 LETECH!!) Byl jsem z toho úplně NAMĚKO a OBROVSKY ROZRADOSTNĚLÝ!!!!!! Jupííííí a juchachááááááá!!!:-))))))))))))))))))))))))) Ach, to vám byla taková krása, že jsem neměl daleko k slzám...jeden z nejhezčích stromových zážitků mého života...DĚKUJI!!!!! Květů bylo asi 6-7 a včelky již tu poletovaly a pilně opylovaly!!:O))) Než jsem odjel na léto do Walesu, tak jsem ještě viděl, jak se již zadělává na první kaštánky, ale moc jsem nedoufal (raději:o), že léto přečkají a dozrají (přeci jenom to jsou jeho první a nebylo jich mnoho a pravděpodobnost, že je vítr či cokoliv jiného poničí, byla veliká), ale když jsem přijel zpět, tak se mi chtělo opět brečet, poněvadž se na milém stromku houpalo 13 kaštánků!!!!!! Ach...ŽIVOT JE KRÁSNÝ!!!:o))))))))))) Pak jsem opět dlouho nebyl doma (plaval jsem do úmoru ve škole), ale na kaštan jsem myslel a fantazíroval si, jak by bylo krásné, kdybych nějaké ty kaštany zasadil a z nich vyrostly nové stromky (první potomci mého prvního stromového kamaráda)...tak jsem zverboval mamku, aby mi nějaké nasbírala (jsou-li ještě) – mamka tak učinila (musel jsem se smát když mi pak vyprávěla, jak ještě nebyly spadané, a jak musela balancovat a trhat je z koruny:-)))) Mamka je SKVĚLÁ!! 17.11.2005 jsem je všechny (krom jednoho nahryzaného) zasadil na moji stromkovou školku. V koutku duše jsem doufal, že alespoň jeden-dva vyraší, ale jaké bylo na jaře překvapení, když se z 12 vyklubalo hned 11!!! Jeden po přesazení na místo zahubily myši, ale plných 10 mi i nyní dělá obrovskou radost a jsou plné života!! Jeden z nich je dokonce i předmětem této kešky (kaštan – syn)!:o) V roce 2006 se tedy ve 13 letech stal OTCEM a následně v r. 2017 ve 24 letech DĚDEČKEM!! :o)

V současnosti (jaro 2022) zdobí Hořice a široké okolí již 13 jeho potomků a 18 pravnoučat!!

Koncem července 2009 se naším krajem přehnala vichřice a bohužel ovlivnila i tento krásný strom. Pod náporem větru se mu v půlce přelomila hlavní (první) spodní větev na západní straně. Je to škoda, neboť tato větev měla tvořit spodní rám stromu i v budoucnu, neboť výše jsem již řezat nehodlal. Ale i tak zůstává strom překrásný a kdykoliv procházím kolem, cítím se naplněn radostí. Nakonec se ukázala tato výška koruny optimální, a vycházím z ní i u ostatních stromků.

2018 – tento rok byl snad nejsušší, jaký jsem zažil. Jednou v létě jsem dokonce i k tomuto kaštanu (jen tak na přilepšenou) nalil 8 litrů vody. I tak se urodilo opravdu veliké množství kaštanů – leč byly letos menší než jiné roky. Chodilo sem na ně evidentně dosti lidí (včetně nás), ale ke konci sklizně jsem sem asi zavítali nějací neznastromové a kaštanu ulomili jednu nižší větev a pod stromem se válelo dosti klacků, kterými patrně lovili kaštany. Odnesl jsem větev i klacky kousek nad kaštan do trnkového keře.

Začala mu také více praskat kůra a při lovu kaštanů tu někdo celkem velkou část kůry odloupl. Poslední léta na podzim velmi rád sleduji sýkorky a jiné ptáčky, jak hodují na zakuklených larvičkách klíněnky. V koruně to úplně šustí a já si říkám, že ta naše úžasná příroda si prostě nakonec vždy nějak poradí.

Tož milý stromku – DĚKUJI Ti za množství radosti, kterou mi poskytuješ!!! Hodně příjemných let plných kypícího života Ti přeji!!:o)))

Kaštan, ze kterého vyklíčil tento stromek, pochází z prvních plodů mého nejstaršího stromového přítele (Kaštan 1). Na světlo světa vykoukl jako jeden z prvních již 21.4.2006. Z jedenácti jeho bratříčků a sestřiček se mu dařilo jako jednomu z nejvíce a byl jedním z nejvyšších. Proto jsem ho také vybral jako stromek pro toto místo. Dlouho jsem o tom přemýšlel a často jsem si ho prohlížel, a nakonec jsem si řekl, že to je nádherné místo a nikomu by zde neměl vadit. Nachází se na tom samém svahu, kde stojí jeho taťka, jen o jednu třešeň výše. (ta byla již bohužel pokácena). Je to ÚŽASNÉ, moci pozorovat otce se synkem, jak spolu vyrůstají. A také jsem chtěl udělat Prvnímu radost. To přeci musí potěšit, vnímat svoji ratolest vyrůstat po svém boku. A to ještě na pěkném místě. Letos jsem udělal pokus a vysadil již roční semenáčky – abych jim co nejméně porušil kůlový kořen. Přesazení tohoto kaštánku jsem si nechal jako poslední tento rok a 24.11.2006 hodně brzy ráno vyrazil na Gothard. Nechtěl jsem pochopitelně, aby mě někdo viděl. Nu, byl jsem zase ověšen jak vánoční stromek. Dva velké kůlky, v každé ruce jeden, v jedné ještě igelitku se stromkem a na zádech batoh s vejbavičkou, z kterého koukalo stočené pletivo:o)) Pohled jedna radost. Přesazení však proběhlo bez problémů. Rozhod jsem se, že stromek nebudu nijak maskovat, ale naopak ho zviditelním dvěma pořádnými kůlky. Snad si nikdo netroufne vzít pletivo (jako už tolikrát), když tu chodí poměrně dosti lidí. Moc bych Ti milý kamaráde přál, aby se Ti tu dařilo.

Když jsem k němu roku 2007 v srpnu přijel, tak jsem zjistil, že se mu dařilo nevídaně!! Spolu s bratříčkem za Mohejlíkem měl největší přírůstek a listy už téměř dosahuje k okraji pletiva. To je krása…aach, srdce, duše a vše ve mně jásá:o))) Při sekání trávy se mu nic nestalo, ba ani pletivo nebylo posekáno, jak se často stává. HURAAA!! Milý stromku, ať se Ti i nadále pěkně daří a dáváš sobě a okolí plno radosti.

V průběhu let se mu také dařilo náramně. Každý rok pěkně přirůstá – asi mu dělá dobře společnost jeho otce:o) Již v 9. LETECH (2015) ho ozdobil 1. KVĚT !! a od té doby květů každým rokem výrazně přibývá. I zde jsem se rozhodl, že z jeho plodů se pokusím vypěstovat potomstvo. Při druhém plodícím roce jsem sesbíral kaštany a ty zasadil na chroustovskou školku. Tam se jich několik vyklubalo a jednoho z nich jsem nakonec přesadil ještě výše na tento svah – aby tu spolu mohli žít tři generace těchto krásných stromových přátel.

Tento stromek je již třetí generací z mého nejstaršího stromového přítele Kaštana-JEDNIČKY. Na světlo světa se vyklubal začátkem dubna 2017 a na svah nad své předky jsem ho přesadil v 30.března 2018 jako jednoroční a největší semenáček ze školky. Následující rok měl opět velký přírůstek, leč v roce 2019 a 2020 téměř nevyrostl – asi zapracoval na kořenovém systému. Několikrát jsem ho v sušších letech musel v létě ještě prolít vodou. Je zajímavé, že velmi brzy – jako vůbec první ze všech mých kaštanů – shazuje listy. Do podzimního hávu jde již v srpnu – nevím, čím to je, a uvidíme, zda se to v průběhu let změní. V roce 2021 již přirostl znatelně a na jaře 2022 to vypadá již na zcela standardní kaštanové letorosty – HURÁ! Ať se Ti milý kamaráde pěkně daří a dáváš svému okolí radost.

Jak jsem již psal výše – stromy a keře mám velmi rád a moc bych si přál, aby jejich krásu a životodárnou sílu vnímali i další lidé. A z vlastní zkušenosti vím, že nejlepší cestou, jak k tomuto poznání dojít, je vysadit nějaký vlastní kousek, starat se o něj a sledovat jeho úžasné proměny v čase.

Sérii těchto kešek jsem vytvořil, abych šířil tuto myšlenku a snad i někoho trochu inspiroval k zasazení třeba jen jediného stromového či keřového kamaráda.

Také Vy si najděte nějaké oblíbené místo – třeba u cesty, kterou chodíte nebo u nějaké méně frekventované silnice, po které často jezdíte a vysaďte tam strom či keř. Uvidíte, jakou radost Vám pohled na něj bude v průběhu let a ročních období dělat!

Je jednou z nejdůležitějších věcí, na kterou byste se měli před vysazením zaměřit. Zásada je – STROMEK BY NEMĚL NIKOMU VADIT! Pakliže máte velkou zahradu, les či jiné „své“ místo – je to ideál. Já takové příležitosti již vyčerpal a musel jsem se proto porozhlédnout jinde. Nezjišťuji, komu pozemek patří, ale všímám si a vybírám místa, která se nesekají (často meze), nebo jim nikdo příliš nevěnuje pozornost, nebo se i sekají, ale mám pocit, že by tam nemusel vadit. Na dané místo se zajedu podívat víckrát, abych se ujistil, že tu nebude stromek někomu trnem v oku, ale naopak. Zásadně nesázím na jižní stranu polí, jelikož vím, že by se to některým zemědělcům nemuselo líbit, kdyby jim tu vzrostlé stromy stínily a „braly“ úrodu.

Nejrychlejší je pochopitelně koupit si v zahradnictví stromek, jaký chcete. Také jsem jich takto pár vysadil a dělají mi radost. Jelikož jsem si postupem času vybudoval ke stromům o dosti bližší vztah - moc se mi nelíbí, že ty kupované musí mít poničené kořeny – ono to jinak nejde. Takový roční kaštan či dub má 3x delší kořen, než je on sám – tak si představte, jak by musely být velké kořeny stromků velikosti člověka – které se nejčastěji prodávají. V průběhu let jsem vypozoroval, že takto vysazené stromky v různých nových stromořadích či alejích si dlouho budují kořenový systém (tím pádem nemohou dávat energii do kmene a moc nepřirůstají) a když se o ně nikdo více nestará, mají většinou 30% úmrtnost! Stromy jsou živé a stejně jako jiné organismy vnímají, když se o ně někdo stará nebo jim alespoň věnuje pozornost.

Já jsem si vytvořil na zahradě malou cca 2 m2 vekou stromovou školku. Na ni sázím buď přímo semínka nebo přesazuji mladé roční stromky z květináče nebo z přírody (z místa, kde jich je hodně a mám pocit, že by tam neměly šanci na přežití). Z této školky poté sázím většinou dvou až tří leté stromky do volné přírody. Jak jsou menší, je s nimi po přesazení pochopitelně větší práce, ale nemají příliš poničené kořeny a rostou rychleji. Na školce mám každým rokem okolo dvaceti malých stromečků či keříků.

Ideálně bych doporučoval koupit si jeden stromek ze zahradnictví – výhoda je okamžité osazení vybraného místa a při tom si do květináče zasadit nějaký dobře rostoucí plod (dubu, kaštanu, javoru či buku) nebo najít v přírodě malý roční semenáček a ten si vsadit na zahradu nebo i na již vybrané místo.

V prvních letech po přesazení je potřeba se o takový mladý stromek občas postarat, aby měl větší šanci dorůst se dospělosti. Dát kůlek a pletivo; obsekat (já používám srp), aby ho i s ochranou neposekali (také se mi u menších stromků několikrát stalo), dát nový kůlek (vydrží 2 – 5 let) a v prvních letech v obdobích sucha ho občas zalít.

V začátcích jsem první stromky prostě jen přesadil na vytipované místo a bylo. Teprve, když mi je (kromě prvního Kaštanu) všechny okousala zvěř, jsem pochopil, že je musím nějak ochránit a začal jsem ke každému dávat pletivo a kůlek. Výrazná plastová pletiva mi však často mizela a vystavovala stromky poničení. Nakonec jsem objevil pletivo, které vydrží a nepoutá příliš pozornosti (zatím zmizelo jen jednou) – takzvané králičí pletivo (s co největšími oky), které vždy nastříhám na potřebný rozměr. Jsou však nižší, takže je musím v období, kdy je stromky začnou přerůstat a zvěř by jejich terminál mohla okousat, nastavit. Pletivo nesundávejte, dokud nebude mít stromek obvod minimálně 40 cm – jinak mu hrozí zničení tzv. „loupáním“ kůry zvěří (stalo se mi několikrát).

I like trees. Very much. I love them. They are amazing living-beings which give us so many and get nothing back. I plant tree where ever I can. It is my biggest hobby. I started plant them when I was 13 years old. My first one was "this" Horse chestnut (29 years old - nowadays 2022 and already the grandpa :o). I have planted many others wooden friends to the wild since then.

I created a series of these caches to spread the tree-planting idea and perhaps inspire someone to plant at least one tree or bush to the wild.

You can find a favorite place too- by the path you walk or by a less busy road, which you often drive and plant a tree or shrub there. It will bring you smile and good feeling to see the growth and changes of it over the years and seasons! It is beautiful relation for life.

This is one of the most important things you should focus on before planting. The principle is – THE TREE SHOULD NOT BOTHER ANYONE! If you have a large garden, forest or other "your own" place - it is the ideal. I have already exhausted such opportunities and therefore had to look elsewhere. I do not look into who owns the land, but I notice and choose places that do not mow (often the balks), or no one pays too much attention to them, or even mow, but I feel that the tree wouldn’t mind there. I visit the place several times to make sure it will be safe there for the tree. I don't plant on the south side of the fields, because I know some farmers might not like it if the trees shade and reduce the crop.

The fastest way is to buy the tree you want in gardening, of course. I planted a few of them like this as well and they make me happy as others. I have built up much closer relationship with the trees over the time- I don't really like the fact that the ones bought have to have damaged roots - it has to be like that. One year old chestnut or oak has a root 3 times longer than itself - so imagine how large the roots of human-sized trees (which are most often sold ) would have to have. Over the years, I have noticed that trees planted in this way in various new tree lines or alleys have been building a root system for a long time (so they can't give energy to the trunk and don't grow much) and when no one cares more about them, they usually have a 30% mortality rate! Trees are alive and, like other living beings, perceive when someone cares for them, or at least pays attention to them.

I created my own tree nursery about 2 m2 in the garden. I either plant seeds directly on it or I transplant young annual trees from a flowerpot or from nature (from a place where there are many of them and I feel that they would not have a chance to survive). From this nursery, I usually plant two- or three-years old trees in the wild. There is more work with them after transplanting because they are smaller of course, but they do not have damaged roots so much and they grow faster.

Ideally, I would recommend buying one tree from gardening - the advantage is the immediate planting to the selected place and at the same time plant a well-growing fruit (of oak, chestnut, maple or beech) in the pot or find a small annual seedling in nature and plant it on the garden or even to an already selected place.

In the first years after transplanting, it is necessary to take care of a young tree from time to time, so that it has a better chance of growing into adulthood. Put stakes and wire mesh; mow around (I use a sickle) so that someone doesn’t cut it by machine even with protection (it also happened to me several times with smaller trees), put new stake ( lasts 2 – 5 years) and in the first years during periods of drought to water them occasionally.

In the beginning of my planting, I just transplanted the first trees to the selected place and that was all. It was only when all of the trees (except the first Chestnut) were gnawed off by deer and hares that I realized I had to protect them somehow, and I began to give mesh and stake to each one. However, the plastic mesh often disappeared and exposed the trees to damage. In the end, I discovered a mesh that will last and not attract too much attention (so far it was stolen only once) - the so-called rabbit mesh (with the largest possible meshes), which I always cut to the required size. However, they are lower, so I have to adjust them in the period when the trees start to overgrow them and the game could bite the top of the tree. Do not remove the mesh until the tree has a circumference of at least 40 cm - otherwise it is in danger of being destroyed by the so-called "peeling" of the bark of game (it has happened to me several times).

Schránka je střední velikosti, takže se toho do ní vejde celkem dosti. Na začátek vybavena logbookem, tužkou, 3 hračkami, 4x CWG, 2 cestovately a infokartičkami

Pro svého nejstaršího stromového kamaráda a jeho potomky jsem chtěl vytvořit pěknou kešku - nemohl jsem ji však umístit v jejich blízkosti ze dvou důvodů - kousek odtud se již jedna schránka nalézá (její finálka) a další vhodné místo je kousek vzdáleno. Od vnuka je to 550m - pohodovou polní cestou podél zahrádek a dále dubovo-třešňovou alejí, kterou často rád chodívám. Jsou odtud pěkné výhledy do Polabí a na Železné hory.

Úvodní souřadnice (zároveň stage1) Vás dovedou k mému nejstaršímu kaštanu, kde se jím můžete pokochat a vyfotit se s ním:o) a kde zjistíte i první indicii "A" - otočte se zády ke stromu a uvidíte začátek plotu - vás bude zajímat ta část VPRAVO - POČET STEJNĚ VELKÝCH SLOUPKŮ v jedné řadě = "A". Kousek výše po cestě je jeho SYN - postavte se na cestu vedle něho směrem do kopce a na svahu VLEVO spočítejte STROMY (jsou to třešně) V JEDNÉ ŘADĚ od tohoto místa až ke konci cesty a dostanete číslo "B". Tím jste se dostali až poblíž křižovatky této cesty a tady se na třetích souřadnicích nachází VNUK (je to ten oplocený malý stromek) - číslo "C" = POČET KAMENŮ U STROMKU. Nu, a to je vše :o)

For my oldest tree friend and his descendants, I wanted to create a nice cache - but I could not place it near them. It is 550m from my grandson - a relaxing field path along the gardens and further an oak-cherry alley, which I often like to walk. There are nice views of the Elbe-lowlands and the Iron Mountains.

The introductory coordinates (also stage1) will take you to my oldest chestnut, where you can enjoy it and take a picture with it: o) and where you will find the first clue "A" - turn your back on the tree and see the beginning of the fence - you will be interested in the right side of the fence - NUMBER OF SAME SIZED COLUMNS in one row upwards = "A". A little higher on the way is its SON - stand on the path next to it - facing uphill and count the TREES ON THE LEFT (they are cherries) IN ONE LINE from this place to the end of the path and you will get the number "B". This way it takes you close to the crossroads of this path and here at the third coordinates there is a GRANDSON (it's the fenced little tree) - the clue "C" = NUMBER OF STONES BY THE TREE. And…that's all :o)

„Přeji příjemnou procházkou kolem tří generací stromů a úspěšné nalezení kaštanového pokladu. Ať se daří. Zdraví Dzingo“

„I wish you a pleasant walk around three generations of trees and a successful finding of a chestnut treasure. All the best and many greetings from Dzingo.“

„Ich wünsche Ihnen einen angenehmen Spaziergang um drei Generationen von Bäumen und eine erfolgreiche Suche nach einem Kastanienschatz. Viel Glück und Grüße von Dzingo“