Kapitola 4:
Tichem se z dálky neslo rytmické bafání traktoru. To místní sedlák jel zkontrolovat krávy na pastvu. Sluníčko už se zvedalo nad obzor, na obloze ani mráček. Bude krásný den, pomyslel si. To ještě nevěděl, na co za chvíli narazí. Netušil, že pro něj jarní ráno už nikdy nebude takové jako předtím.
“No to se podívejme. Pěkný úlovek, bažante. Určitě už víš, co s tím máš dělat. Nech sejmout otisky a poslat to na daktilku. A samozřejmě opět správně zaevidovat. Nemusím ti určitě připomínat, že to bude potřeba k usvědčení vraha.
“Máš to? Ježíš, co to tam máš za klikyháky? No ale tak hlavně, že se v tom vyznáš ty. ”
൫o ൪൪o൫o o൧൪ ൨൧൯൨൨