Bobr evropský (Castor fiber) je až metr dlouhý, zavalitý hlodavec s hustou srstí a dlouhým plochým ocasem. Je zcela přizpůsoben životu ve vodě. Buduje soustavu kanálů, nor a bobřích hrází. Jeho potravu tvoří větvičky, lýko a různé byliny.
Dosahuje hmotnosti až 30 kg. Po jihoamerické kapibaře je druhým největším hlodavcem. Tělo je porostlé velmi hustou černohnědou srstí. Je dokonale přizpůsoben životu ve vodě díky plovacím blanám, které jsou na zadních končetinách, a uzaviratelným nozdrám. Uzavřít může tlamu ihned za řezáky, což umožňuje využití zubů jako nástrojů i ve vodě. Oči jsou ve vodě chráněny průhledným víčkem - mžurkou. Výměšky zvláštní žlázy impregnují srst. Pod vodou vydrží až 20 minut. Chápavé přední končetiny díky pátému částěčně protistojnému prstu usnadňují především stavbu obydlí.
Bobr evropský je rozšířený na severní polokouli na říčních a lužních nivách. Do ČR se po předchozím vyhubení na přelomu 18. a 19. století začal vracet migrací z Rakouska ve druhé polovině osmdesátých let 20. století. Početnost bobrů kvůli absenci přirozených nepřátel a legislativní ochraně stále narůstá.
Návrat bobrů do naší krajiny se neobešel bez těžkostí. Svojí činností zejména narušují protipovodňové nebo rybniční hráze, ucpávají koryta vodních toků a likvidují dřeviny nebo zemědělské plodiny v okolí rybníků a řek.
Živí se především lýkem a větvičkami vrby, topolu a dalších dřevin jako jasan, jilm a některými bylinami. Bobr většinou kácí dřeviny asi 50 metrů od břehu, jen výjimečně i dále. Nepohrdne ani úrodou kukuřičného nebo řepného pole. V létě dává přednost bylinnému patru. Toto období také využívá pro nahromadění potravy na zimu. Tvrdé dřevo dubu nebo jasanu používá spíše jako stavební materiál na hráze a v okolí řek tyto dřeviny aktivně ničí, čímž vytváří prostor pro přednostně konzumované vrby.
Bobři jsou aktivní po celý rok bez zimního spánku. Nejvyšší věk je přibližně 35 let. Nejčastěji kácejí kmeny s průměrem 5-8 cm, ale poradí si i s kmenem 70 cm v průměru. Noční aktivita ztěžuje přímé pozorování. Na přítomnost bobrů v dané lokalitě lze usuzovat podle ohlodaných stromů, stop, kupovitých staveb z větví a podle hrází. Vyhledáváným prostředím jsou místa s mírně tekoucí vodou a břehy porostlé měkkými dřevinami.
Bobří šifra:
Písmena byla napsaná čitelně na kmenu stromu, ale pak ho bobři použili na stavbu hráze.
N 49° 11. ??? E 16° 18. ???
Keš je uložena u břehu potoka Habřina, který se u Rosic vlévá do říčky Bobravy.
Přeji úspěšný lov.