Skip to content

Kostel sv. Jana Křtitele ve Slavoňově Multi-cache

Hidden : 4/18/2022
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Krátká multicache vás provede po areálu kostela ve Slavoňově. Čekají vás tři zastávky, na kterých najdete odpovědi na otázky. Když odpovíte správně, budete si moci dopočítat umístění krabičky, která se skrývá nedaleko.

kostel

Na místě dnešního kostela stál už roku 1384 starší gotický kostel, který zanikl pravděpodobně za husitských válek. Jeho podoba se zachovala na otisku pečeti obce z té doby.

Dnes na tomto místě stojí malebný celodřevěný kostel sv. Jana Křtitele. Byl postaven roku 1553 jako utrakvistický, což dokazuje vyobrazený kalich na příčném trámu stropu mezi lodí a kněžištěm, a původně byl zasvěcen sv. Martinu. V roce 1683 bylo zasvěcení změněno a současně byl instalován nový oltář sv. Jana Křtitele.

Krásný roubený kostelík ve Slavoňově je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Půdorys kostela má tvar nepravidelného obdélníka se zúženým kněžištěm orientovaným na východ. Proti kněžišti je kůr s varhanami. Předsíň se sníženým stropem byla přistavěna v roce 1705. Stejného roku byl vnitřek kostela vymalován pestrým ornamentem, což dokazuje nápis na starém kůru. Střecha je valbová, stupňovitá, krytá šindelem. Ve vrcholové části stavby je malá kupolovitá zvonička opatřená zvonkem. Okna stavby jsou různých velikostí a jsou umístěna v různých výškách. Ke kněžišti je přistavěna malá sakristie. Trámoví na stavbu kostela je postupně zdola z dubových, jedlových a smrkových kmenů. Spáry byly utěsněny mechem a maltou a zvenku obíleny. Později byly z venkovní strany doplněny svislé trámy, které podpírají střechu.

Stav kostela byl v různých dobách různý. Doby rozkvětu a oprav se střídaly se stavem nouze a úpadku, v některých případech hraničily až s hrozbou rozpadu stavby.

Pestrou malbu na postranních stěnách dal farář P. J. Valášek, rodák z Libchyně, roku 1833 zabílit vápnem. Vápno se však časem začalo odlupovat. Proto dal duchovní správce J. Chaloupka vápennou malbu odstranit a malíř pokojů Václav Černý z Litic natřel steny bílou fermežovou barvou. Původní malba zůstala zachována na stropě a za obrazem sv. Martina.

V roce 1877 žádal duchovní správce o povolení zahájení oprav kostela: „Starobylý kostel slavoňovský nachází se koncem roku 1877 v bídném stavebním stavu, oprav vně i zevně vyžadujícím. Dřevěné stěny na vícero místech zejména na rozích prohnily, celé stavení zvlášť k východní straně rozestupovalo se a hrozilo sesutím. Uvnitř byl strop, kde prkna na hořejší trám z kostela hřebíky přibitá jsou, tak chatrný je, že nikdo nesměl odvážit na pudě na prkna ta se postavit. Také chyběla na půdě kostelní na trámech podlaha. Podlaha pod oltářem Wlasiánským bývá br. docela sešlá. V podobně bídném stavu byla také sakristie, jejížto dřevěné stěny na straně západní tak ucoufly, že jejích čepy viděti bylo. Cihelná dlažba byla podobně sešlá a vyšlapaná a velmi nepraktická se býti proukazovala“. V roce 1878 byla provedena rozsáhlá oprava kostela.

1914 měl kostel velmi blízko k zániku, když při krádeži v sakristii si zloděj počínal velmi neopatrně – „… neb při prohledávání skříněk v zákristii zapálil svíčkou, kterou si svítil, balíček s bavlnkou na potírání sv. olejů, od něhož mohli lehko vznítiti se různé hořlaviny (hlavně papírové ozdoby oltářní v téže skřínce se nalézající)“. Zloděj si z lupu nic neodnesl, neboť pokladnička byla uložena na faře.

1928 zapsal do kroniky nově nastupující farář „…shledal jsem, že mě čeká velká starost dáti do pořádku kostel, jehož střecha byla až na nepatrnou část úplně shnilá, takže půda kostelní při dešti nemohla zachytit příval vody a do kostela pršelo. … zejména na straně východní, kde mohla se skrz šindel strkat ruka …“ Toho roku byla střecha opatřena novou šindelovou krytinou, a to část východní a celo jižní. V roce 1929 část západní.

 20. srpna 1934 zadal farář Jaroslav Pavelka obnovení starých maleb, se souhlasem Dra. Hugo Doskočila, konzervátora z Hradce Králové, Břetislavu Kafkovi z Uměleckých ateliérů v Červeném Kostelci. Na stěnách kostela, kůru a stropě byla odstraněna vrchní malba, která byla velice nevkusná, provedená klasickou malířskou technikou, tedy bílá barva a na ní váleček. Renovaci ornamentu provedl akademický malíř Emil Zeman za pomoci malíře Antonína Kulta. Na některých místech bylo třeba zničenou malbu nahradit. Na stropě v presbytáři vymalovali ornamenty dle vzoru, které se nacházely v bočních částech stropu v lodi kostela. Ornamenty byly malovány ručně bez malířských šablon, tzv. původní technologií.

1969 zahájil farář Jindřich Recina generální opravu kostela. Do farní kroniky k tomuto zapsal: „V kostele se z vlhkosti šířila houba. Ješto všechny dosavadní prostředky byly málo účinné na rozrůstající se houbu, přikročilo se radikálnímu řešení. V celém kostele byla vytrhána kamenná dlažba, zemina zachvácená houbou místy až do hloubky pul metru vyvezena, navezena vrstva kamene a betonu, provedena asfaltová izolace s dvojitým nátěrem, navrch dána opět vrstva betonu. Jako podlaha byly navrženy dubové kostky. Tím se zamezilo šíření vlhkosti a houba byla zničena“.  

1975 byl odstraněn hlavní oltář z roku 1683. Místo něj bylo vytvořeno nové pódium pro kněze a ministranty. Zároveň byl instalován nový obětní stůl. Největší zásluhu na nynějším dobrém stavu kostela má bezpochyby dlouholetý kostelník Václav Suchánek (1910 – 2000) ze Slavoňova. Působil ve zdejším kostele od roku 1935 až do své smrti. Za jeho působení bylo třeba kostel zachránit, když v padesátých letech byl již do jedné poloviny napaden houbou. Byla nutná výměna spodních trámu. V té době sehnat odpovídající dřevo bylo velice těžké a pro potřeby pro kostel téměř nemožné. Svou výmluvností a vytrvalostí vždy materiál opatřil a zařídil výměnu mnoha trámů. Za jeho působnosti byla také vyměněna střecha na kostele a márnici, vyměněna podlaha kostela, obnoveny historické malby, opraveny varhany atd. Na všech těchto opravách se aktivně podílel a dbal na kvalitu provedených prací.

Stage 1 (výchozí souřadnice): Kolika šrouby je připevněn jeden sloup, který zvenku podpírá kostel = A.

márnice

V objektu kostela je také hřbitov a v jeho jižní části se nachází márnice z osmnáctého století. Je to roubená stavba obdélného půdorysu na nízké opukové podezdívce, spáry roubení jsou lištovány. Střecha je valbová s námětky, krytina je dřevěný šindel. V severní stěně v trámové zárubni jsou dvoukřídlé rámové dveře se dvěma výplněmi, zvenčí vodorovně přebedněné. Nad portálem je římsa s profilem oblounu a lysis. Nad portálem a v protější stěně je oválné ležaté okénko, v bočních stěnách jsou čtyřtabulková okna s půlkruhovým nadpražím.

Stage 2: Kolik je řad šindelů na zadní (jižní) straně střechy márnice (počítejte pouze celé řady, které vedou od jednoho kraje střechy k druhému) = B.

zvonice

Samostatně stojící zvonice, která tvoří současně vchodovou bránu na hřbitov, je patrně pozůstatkem po původním kostele. Ve spodní části je zděná a je začleněna do kamenné ohradní zdi. Spolu s ní plnila i obrannou funkci. Do dřevěného patra se vstupuje strmým venkovním schodištěm postaveným směrem ke kostelu. Zvonovou stolici tvoří vzpěradlo se třemi zavěšenými zvony - Janem Křtitelem, Janem Nepomuckým a svatým Václavem. Soubor těchto tří zvonů tvoří, podle p. Manouška, zcela ojedinělý, vysoce cenný komplet. Akustické ladění zvonů je velice vyrovnané a souzvuk všech tří zvonů vytváří neobyčejný a nezapomenutelný zážitek. Zvonici zakrývá dvojstupňová valbová šindelová střecha. Vrchol zvonice je ukončen dvojitým ozdobným křížem. Okna jsou obdélníková po dvou na třech stranách a jednom na levé straně (z čelního pohledu). Na východní straně (směrem ke vsi), jsou okna dělená s dřevěnými žaluziemi. Ostatní jsou jednoduchá s prkennou výplní.

Stage 3: Dláždění v průchodu zvonicí začíná dvěma řadami cihel položenými na výšku (na obou stranách průchodu je pás cihel na šířku, tyto se nepočítají), kolik cihel tvoří jednu řadu = C.

Kontrolní součet A+B+C=25.

Keš se nachází na souřadnicích N 50° 20.(A+2)(B-8)(C-8)' E 16° 11.(A+5)(B-5)(C-7)'

Keška je součástí série GeoPuzzle Dřevěné kostelíky.

Drevené kostelíky

zdroje

http://slavonov.cz/obec/kostel

https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-jana-krtitele-12741904

https://www.kudyznudy.cz/aktivity/kostel-sv-jana-krtitele-ve-slavonove

https://www.czecot.cz/turisticky-objekt/6372_kostel-sv-jana-krtitele-dreveny-kostel-slavonov

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Jana_K%C5%99titele_(Slavo%C5%88ov)

 

 

 

 

Additional Hints (Decrypt)

cgnpí ohqxn, bqxybc iíxb

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)