Tato keška vás stručně seznámí s obcí Oplot na jižním plzeňsku, s její historií i současností. Na úvodních souřadnicích je možné zaparkovat, k vyluštění budete potřebovat trochu matemetiky.
VZNIK OBCE 
Počátky obce Oplot sahají daleko do minulosti, první dochovaná zmínka o vsi pochází již z roku 1243.
Původní staročeský název obce vznikl podle charakteru vsi - vyjadřoval oplocenou, plotem obehnanou osadu. Sám název prozrazuje, že původní obyvatelstvo Oplota bylo české národnosti.
19 té STOLETÍ 
Na jaře roku 1862 byla oplotskými občany na místě malé kapličky zahájena výstavba velké kaple Panny Marie. Za finančního přispění řady šlechticů a osobností, dokonce i bývalého rakouského mocnáře Ferdinanda V., byla kaple v následujícím roce dokončena o pouti dne 4. října 1863 proběhlo její slavnostní vysvěcení.
Díky přislíbené docházce dětí z blízkých osad Horušan a Petrovic byl splněn dostatečný počet dětí a úřady vydaly povolení k výstavbě školy. Na konci května 1877 byla nová škola postavena a od 1. ledna 1878 zde začalo vyučování.
V průběhu let obec postihovaly nejrůznější katastrofy a neštěstí. Jednou to byla veliká bouřka, jindy úder blesku (např. v roce 1889 udeřil blesk do zdejší kaple a poškodil věž, oltář a na několika místech zdi) či vichřice, nejničivějšími a nejobávanějšími však vždy byly požáry. A Oplot jich zažil opravdu dost, jen mezi léty 1865 - 1887 zde podle obecní kroniky došlo hned k šesti požárům, z nichž ten poslední zachvátil a zničil hned 7 domů! Po této události se obyvatelé obce konečně rozhodli, že musí proti ohni něco podniknout, a tak zde byl na začátku roku 1888 založen Sbor dobrovolných hasičů.
1. Světová válka 
Zpočátku se sice věřilo, že válka bude krátká a vítězná, brzy se však ukázala trpká skutečnost. Ještě do konce července 1914 bylo na frontu odvedeno na 40 oplotských mužů. Později k nim přibylo ještě asi 90 dalších. Chybějící muže pak v práci musely nahradit ženy a děti. Obyvatelé obce také museli odvádět řadu výrobků a naturálií pro potřeby armády, hospodáři přicházeli o své koně, ke konci války byl nedostatek kovu na výrobu střeliva, na řadu tedy přišly kostelní zvony… Tehdy však občané Oplota prokázali svou odvahu, když v roce 1917 odnesli zvon ze zdejší kaple a uschovali ho, aby jej uchránili před odvezením a roztavením.
Meziválečná léta 
Ještě nějakou dobu po válce přetrvávaly problémy se zásobováním a další komplikace, život v obci se však pomalu ale jistě vracel do starých kolejí a brzy začalo nové období rozvoje a prosperity. Společenský a kulturní život, který byl za války značně utlumen, se nyní znovu rozvíjel, hned v roce 1919 zde vznikly tři nové spolky - Konzumní družstvo, Dělnická tělocvičná jednota a TJ Sokol Oplot. Vedle nich se v obci opět rozvíjel také život politický. V roce 1922 byla v Oplotě zahájena výstavba sokolovny. Po celé čtyři roky pak obyvatelé obce obětavě dobrovolně pracovali a vkládali nemalé úsilí i prostředky, aby mohla být nová sokolovna dne 6. června 1926 slavnostně otevřena. Budova pak sloužila také jako kulturní stánek, a to nejen obci, ale i celému okolí. Vedle cvičení se zde také hrála ochotnická divadla, pořádaly se tu zábavy a plesy apod… K roku 1920 Oplot čítal 670 obyvatel.
2. Světová válka 
Za války lidé opět strádali, potraviny a další zboží byly opět na příděl, mladí lidé odcházeli na nucené práce do Německa, všude panoval strach z nacistického teroru.
V roce 1945 byl ve zdejší škole zřízen uprchlický tábor, dne 5. března 1945 zde bylo ubytováno 47 uprchlíků. V noci z 28. na 29. dubna byl tento tábor odstěhován do Kdyně, odvoz zajišťovali zdejší zemědělci. V noci ze 30. dubna na 1. května byla odvážena munice z panského dvora ze Dnešic do Lub u Klatov. Tento odvoz zajišťovali oplotští rolníci, munice byla naložena na vozech a tažena koňmi. Při obou cestách doprovod samozřejmě tvořili ozbrojení Němci. Na zpáteční cestě konvoj bohužel zastihl nálet, při kterém byl zraněn Jan Řežábek a zabiti tři koně.
Dne 5. května 1945 se v lukách na cestě do Dnešic objevily první obrněné vozy americké armády. Oplot minuly a pokračovaly v cestě, do obce však dorazilo auto Ranger s asi dvacetičlennou posádkou. Hned odpoledne téhož dne byla v Oplotě utvořena revoluční garda. Skupinka amerických vojáků zde zůstala až do 10. května, kdy i sem dorazila americká armáda - jednalo se o armádu generála Pattona, jezdecký pluk - eskadru A a B. Vojáci se v obci usídlili až do srpna, část v sokolovně, část ve škole a v domech, velká část jich také tábořila na návsi apod.. Za sokolovnou bylo vybudováno letiště. Podle pamětníků se američtí vojáci chovali velice přátelsky, za svůj pobyt zde obci zaplatili a oplotští obyvatelé na ně vzpomínali jenom v dobrém.
Poválečná léta, současnost 
Brzy po válce se život v Oplotě uklidnil a vše se opět obracelo k lepšímu. Vítězství komunistů ve volbách a převrat v roce 1948 obci přinesl řadu změn. Po válce byly v Oplotě 2 soukromé obchody (u Štychů a u Sebránků), 1 řezník, 2 kovárny, prodejna ZKD a soukromí zemědělci. Nyní však byly soukromé prodejny a řeznictví zrušeny, jeden kovář se odstěhoval a druhý koval pro JZD, které v obci vznikalo se značnými obtížemi (založení menšinového JZD v Oplotě proběhlo dne 23. 4. 1950). Zemědělcům byly vyměřeny vysoké povinné dodávky, které buď nemohli splnit, nebo jim po odevzdání nezbylo krmení pro vlastní dobytek, proto byli nakonec nuceni vstoupit do družstva.
Ve dnech 8. a 9. června 1990 se v Oplotě konaly první porevoluční demokratické volby, nejvíce hlasů v nich získalo Občanské forum. 10. srpna téhož roku se pak v obci konalo referendum, ve kterém občané rozhodovali o opětovné samostatnosti Oplota. Drtivá většina hlasů byla pro, a tak je Oplot od roku 1991 opět samostatnou obcí. Obecní úřad byl zřízen v přízemí mateřské školy.
Oplot je dnes spokojeně žijící obcí, jak je patrné, jsou zdejší obyvatelé opravdu obětaví a vládne zde dobrá sousedská atmosféra. V současné době (2021) žije v Oplotě 321 občanů v 120 popisných
