100 let trampování u nás - vznik a historie.
V roce 1911-1912 prof. A.B.Svojsík založil hnutí hochů táborníků po vzoru anglického, ale přeneseného do Čech. Táborníci začali jezdit do divočiny - nejdivočejší jako do Prokopského údolí, Károvské údolí u Zbraslavi, lesík Kamýk za Krčí, Mokropsy za Černošicemi a taky největší divočina Jarovské údolí, kam nepřišla ani noha.
Na letní stálé tábory se jezdilo na Svatojánské proudy. Všechny tyto nepatrné vzdálenosti, tehdy byly nepřekonatelné dálky. Stany byly mizerné, jídlo taky, ale zato tam nebyly cedulky "Zákaz táboření". Oblíbili si některá tábořiště. Na to měli měřítka: muselo to být u lesa, na slunci, suché a u vody. Muselo být daleko od civilizace, ale zase ne tak kvůli zásobování a s pitnou vodou.
Po válce zůstalo 15 tábornických oddílů a dvě divoká tábořiště. Tábor Řvavých u Svatojánských proudů a tábor Hučící peřej u Kletecka. Chyběla jen chata. Roku 1919 tábor Řvavých rozbil vedle stanu první chatu s názvem "Stará radnice". Tábor Řvavých zakládá osadu "Ztracená naděje".
Slunná místa jsou opuštěna. Stan a deku nosili jen "hobousové", tak si začali stavit chatky kanadských lovců v hlubokých stržích a temných lesích, kde slunce nemůže, vše tam hnije a jsou tam myši. A mýt se, když tam není voda? Fuj copak se myjí na Yukatánu?
Začala hromadná výstavba chat. Nastoupila doba cowboyská a kanadská. K té době patřila kanoe, kolty, síta a pánve na rýžování zlata.
Jména prošla novinkami: Josef je Joe, František je Ferry, Jan je John a Eduard je Eddy. Chaty jsou forty, bungalowy a rančemi. Jména osad vyjadřovali své: Sajrajt, Komediantský vůz, Karban-city, U makaronu a třeba Velký zápach.
Hmotnou stránku byl podporován Meziministerskou komisí a Svazem táborníků. V obou se vyprodával válečný materiál a tam se dalo koupit vše od jehly, klobouku Stetson, torny až k dělu. Vše vyřazené z války.
První chaty byly velmi jednoduché. Ta úplně první na osadě "Ztracená naděje" s názvem "Stará radnice" vypadala jednoduše. Klacky a tyče vypletené chvojím s ohništěm. Později bylo ohniště hliněné, s dutým krátkým kusem kmene vymazaného hlínou jako komínem a to stačilo.
Chaty bývávaly malé. Na délku táborníka a trochu skrčeného. Šířka se vypočetla ze součtu lůžka, uličky a železného bubínku, nebo plotny. Nejvíc 180 x 180 cm. Výška se řídila výškou táborníka, popřípadě takzvané kurníky nebo holubníky. Pro všechny ale platilo, když se chceš vyspat, jdi si lehnout ven. Proti Sv. Kiliánu adoptovali trampové starou jeskyni a osada se jmenovala "U jeptišek". V osadě "Eldorádo" byla poradní síní střecha zaklesnuta do skalní strže.
Upozornění: Tato keš a pravděpodobně i celá série bude snad na konci roku 2023 archivována, proto s odlovem neváhejte.